5 C 184/2023-35 — Okresní soud v Břeclavi

1. Žalobce se návrhem, doručeným soudu dne 19. 3. 2023, domáhal vůči žalovanému zaplacení částky 23.436 Kč s příslušenstvím coby zákonným úrokem z prodlení z částky 23.436 Kč od 8. 4. 2021 do zaplacení a náhradou nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1.200 Kč. Uvedl, že s žalovaným uzavřel pojistnou smlouvu [číslo] to formou akceptace návrhu pojistné smlouvy úhradou prvního pojistného coby akceptační platby, s počátkem pojištění od 28. 4. 2020. Toto pojištění trvalo do 20. 4. 2022. Předmětem pojištění bylo vozidlo tov. zn. [anonymizována dvě slova], [registrační značka] (dále také„ smlouva“). Na konci roku 2020 žalobce ze seznamu registračních značek vozidel, evidovaných jako taxi, zveřejněného ministerstvem dopravy, zjistil, že vozidlo shora je chybně pojištěno pro běžné užití, ačkoliv jde o vozidlo taxislužby. Pojistná smlouva byla sjednána pro běžné užití vozidla k soukromým účelům, od čehož se odvíjela i výrazně nižší cena za pojištění. Vozidlo mělo být správně pojištěno pro výkon podnikatelské činnosti – provoz taxislužby, neboť s tímto je spojeno vyšší riziko vzniku pojistné události. Žalobce u pojistných smluv, jejichž předmětem je pojištění vozidel taxislužby, předepisuje vyšší pojistné, čímž plní své povinnosti podle § 7f ve spojení s § 59 zákona č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví. Žalovaný měl povinnost při sjednání pojištění uvést pravdivě a úplně, že předmětné vozidlo je vozidlem taxislužby, neboť se jedná o zásadní skutečnost mající vliv na ohodnocení pojistného rizika spojeného s přijetím vozidla do pojištění. Pokud by k zaevidování vozidla jako taxi došlo v průběhu trvání pojištění, porušil by žalovaný povinnost nečinit bez souhlasu pojistitele nic, co by zvýšilo pojistné nebezpečí. Vlivem porušení těchto povinností vznikla žalobci majetková škoda ve výši 23.436 Kč, odpovídající rozdílu mezi pojistným ve výši 5.859 Kč, které žalobce předepsal na základě nesprávného údaje o způsobu užití vozidla, a pojistným ve výši 29.295 Kč, které by žalovanému po dobu trvání pojištění od 28. 4. 2020 do 20. 4. 2022 předepsal, pokud by žalovaný splnil své zákonné povinnosti, jak je uvedeno výše. Žalobce dále požaduje zákonný úrok z prodlení z částky 23.436 Kč od 8. 4. 2021 do zaplacení, tj. ode dne marného uplynutí lhůty, kterou žalovanému stanovil v upozornění na nesrovnalosti v údajích na pojistné smlouvě. Dále ve smyslu ustanovení § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. žalobce uplatňuje vůči žalovanému také paušální částku ve výši 1.200 Kč představující náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky, neboť v žalované věci se jedná o vzájemný závazek podnikatelů. Žalobce zaslal prostřednictvím svého právního zástupce žalovanému dne 8. 2. 2023 předžalobní výzvu dle § 142a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, po celou dobu řízení zůstal nečinný. 3. Žalovaný se nevyjádřil k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Žalobce s takovým postupem souhlasil, proto soud ve věci postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), a ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů. 4. K prokázání svých tvrzení doložil žalobce následující důkazy – návrh smlouvy pojištění vozidel číslo smlouvy [číslo] mezi žalobcem a žalovaným, výpis z účtu žalobce ze dne 16. 3. 2023 s uvedením příchozí platby ze dne 29. 4. 2020 od žalovaného ve výši 10.027 Kč s uvedením čísla smlouvy shora, potvrzení o uzavření pojistné smlouvy ze dne 5. 5. 2020 ohledně vozidla shora, všeobecné pojistné podmínky pro pojištění vozidel [právnická osoba], upozornění na nesrovnalosti v údajích na pojistné smlouvě ze dne 24. 3. 2021, adresované žalovanému, poslední výzvu k plnění před podáním žaloby ze dne 8. 2. 2023 s podacím archem. 5. Pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné (§ 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále „o. z.“). 6. Pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění (§ 2782 odst. 1 o. z.). 7. Upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty (§ 2804 o. z.). 8. Dotáže-li se pojistitel v písemné formě zájemce o pojištění při jednání o uzavření smlouvy nebo pojistníka při jednání o změně smlouvy na skutečnosti, které mají význam pro pojistitelovo rozhodnutí, jak ohodnotí pojistné riziko, zda je pojistí a za jakých podmínek, zodpoví zájemce nebo pojistník tyto dotazy pravdivě a úplně. Povinnost se považuje za řádně splněnou, nebylo-li v odpovědi zatajeno nic podstatného (§ 2788 odst. 1 o. z.). 9. Změní-li se okolnosti, které byly uvedeny ve smlouvě nebo na které se pojistitel tázal (§ 2788), tak podstatně, že zvyšují pravděpodobnost vzniku pojistné události z výslovně ujednaného pojistného nebezpečí, zvýší se pojistné riziko (§ 2790 odst. 1 o. z.). 10. Pojistník nesmí bez pojistitelova souhlasu učinit nic, co zvyšuje pojistné nebezpečí, ani to třetí osobě dovolit; zjistí-li až dodatečně, že bez pojistitelova souhlasu dopustil, že se pojistné nebezpečí zvýšilo, pojistiteli to bez zbytečného odkladu oznámí. Zvýší-li se pojistné nebezpečí nezávisle na pojistníkově vůli, oznámí to pojistník pojistiteli bez zbytečného odkladu poté, co se o tom dozvěděl (§ 2790 odst. 2 o. z.). 11. Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená (§ 1970 o. z.). 12. Tímto prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014. Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). 13. Jde-li o vzájemný závazek podnikatelů nebo je-li obsahem vzájemného závazku mezi podnikatelem a veřejným zadavatelem podle zákona upravujícího veřejné zakázky povinnost dodat zboží nebo poskytnout službu za úplatu veřejnému zadavateli, činí minimální výše nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky 1.200 Kč (§ 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). 14. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaný skutkový stav tak, jak jej žalobce vylíčil v žalobě, a proto mu v souladu s § 2758 a násl. o. z. přiznal dlužnou částku neuhrazeného doplatku pojistného ve výši 23.436 Kč, jakož mu přiznal i úrok z prodlení z dlužné částky pojistného 23.436 Kč, který žalobce uplatnil po splatnosti (7. 4. 2021) předepsaného doplatku pojistného, tj. od 8. 4. 2021 do zaplacení, a to ve výši sazby 8,25 % ročně. Soudu je z úřední činnosti známo, že k prvnímu dni prvního pololetí roku 2021, ve kterém došlo k prodlení, činila repo sazba České národní banky 0,25 %, kdy sazba zvýšená o 8 procentních bodů odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Dále soud žalobci přiznal i náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1.200 Kč v souladu s ustanovením § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud tak žalobě v celém rozsahu vyhověl. 15. Žalobce, který měl ve věci úspěch, má právo na náhradu nákladů řízení dle § 142 odst. 1 o. s. ř. Náklady žalobce potřebné k účelnému uplatňování nebo bránění práva stanovil soud dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ a. t.“), dle níž činí odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a §14b odst. 1 bod 2. a. t. sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a), d) a. t. (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva a návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t., částku celkem 1.200 Kč. K tomu náleží advokátovi žalobce daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1.200 Kč ve výši 252 Kč Náklady za právní zastoupení advokátem činí celkem částku 1.452 Kč. K tomuto žalobci náleží částka ve výši 938 Kč, kterou žalobce vynaložil na úhradu soudního poplatku. Celkem tak má žalobce nárok na náhradu nákladů, jež činí částku 2.390 Kč, která je splatná na účet právního zástupce žalobce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). 16. Lhůtu k zaplacení dlužné částky stanovil soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř., a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku.