5 C 190/2022-35 — Okresní soud v Břeclavi

Žalobce se žalobou, soudu doručenou dne 24. 8. 2022, domáhal, aby byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 31.600 Kč s příslušenstvím, a to z titulu neuhrazeného nájemného a nákladů spojených s užíváním bytu. Návrh žalobce odůvodnil tím, že s žalovaným uzavřel dne 22. 3. 2021 nájemní smlouvu na dobu určitou, a to na byt [číslo] v domě [adresa] [číslo] postaveném na pozemku p. č. st. [číslo] na ulici [ulice a číslo] v obci a k. ú. [obec]. Žalovaný se ve smlouvě zavázal platit žalobci za užívání bytu nájemné ve výši 6.230 Kč a paušální platbu za služby poskytované společně s nájmem ve výši 1.670 Kč, celkem 7.900 Kč měsíčně, splatné vždy předem do 20. dne v měsíci na měsíc následující. Žalobce předal žalovanému byt dne 22. 3. 2021 a žalovaný byt užíval do 31. 10. 2021. Žalovaný nezaplatil žalobci sjednané nájemné a paušální platbu za služby za dobu od 1. 7. 2021 do 31. 10. 2021 a dluží z toho důvodu žalobci celkem částku 31.600 Kč. Žalobce vyzval žalovaného k úhradě dluhu upomínkou – předžalobní výzvou ze dne 20. 6. 2022. Žalovaný dluh nezaplatil. Žalobce rovněž požaduje úrok z prodlení za každou jednotlivou dlužnou částku 7.900 Kč vždy ode dne následujícího po dni splatnosti jednotlivé platby, tedy od 21. dne v příslušném měsíci do zaplacení. Žalovaný se na výzvu soudu nikterak nevyjádřil, po celou dobu řízení zůstal nečinný. S ohledem na skutečnost, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a žalobce současně souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a žalovaný se na výzvu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, nevyjádřil, soud podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) ve věci rozhodl, aniž nařizoval jednání. Soud ve věci provedl dokazování na základě doložených listin, konkrétně dle smlouvy o nájmu bytu ze dne 22. 3. 2021, výpisu z katastru nemovitostí – listu vlastnictví [číslo] pro k. ú. [obec], předžalobní výzvy ze dne 20. 6. 2022 a potvrzení o odeslání ze dne 21. 6. 2022. Na základě uvedených důkazů soud zjistil následující skutečnosti. Dle výpisu z katastru nemovitostí - listu vlastnictví [číslo] pro k. ú. [obec], náleží jednotka - byt [číslo] v domě [adresa] [číslo], postaveném na pozemku p. č. st. [číslo] v obci a k. ú. [obec], do vlastnictví žalobce. Dle smlouvy o nájmu bytu ze dne 22. 3. 2021 žalobce jakožto pronajímatel, přenechal žalovanému jakožto nájemci, do nájmu byt [číslo] v domě [adresa] [číslo] postaveném na pozemku p. č. st. [číslo] na ulici [ulice a číslo] v obci a k. ú. [obec]. Žalovaný se ve smlouvě zavázal platit žalobci za užívání bytu nájemné ve výši 6.230 Kč a paušální platbu za služby poskytované společně s nájmem ve výši 1.670 Kč, celkem 7.900 Kč měsíčně, splatné vždy předem do 20. dne v měsíci na měsíc následující. Z dopisu ze dne 20. 6. 2022, označeného jako upomínka - předžalobní výzva, soud zjistil, že žalobce, prostřednictvím svého právního zástupce, vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 31.600 Kč, a to ve lhůtě do 30. 6. 2022. Dle podacího lístku ze dne 21. 6. 2022 došlo tohoto dne k odeslání zásilky žalovanému. Nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné (§ 2201 o. z.). Dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení (ustanovení § 1968 věta první o. z.). Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená (ustanovení § 1970 o. z.). Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Za užití výše citovaných ustanovení soud posoudil výše uvedená skutková zjištění a dospěl k následujícím právním závěrům. V řízení bylo prokázáno, že žalobce jakožto vlastník předmětné nemovitosti – bytu, tento přenechal žalovanému k úplatnému užívání na základě nájemní smlouvy uzavřené dle § 2201 o. z., na dobu určitou. Nájem bytu skončil před uplynutím sjednané doby dne 31. 10. 2021. Žalovaný řádně nehradil ujednané platby nájemného a s ním související platby, za období od 1. 7. 2021 do 31. 10. 2021 tak činil jeho dluh na těchto platbách celkem částku 31.600 Kč. Žalobce požadoval přiznání této částky spolu se zákonným úrokem z prodlení vždy ode dne následujícího po splatnosti každé jednotlivé neuhrazené platby. Žalovaný v řízení ničeho netvrdil, do řízení ničeho nevnesl, nevyvrátil skutková tvrzení a důkazy žalobce, ani neprokázal jejich opak. Na základě uvedeného tak soud nárok žalobce shledal oprávněným, a proto žalobě zcela vyhověl a uložil žalovanému povinnost, aby žalobci zaplatil dlužnou částku, a to včetně zákonného úroku z prodlení z uplatněné částky v zákonné výši sazby, neboť tento je v souladu s ustanovením § 1970 o. z., a odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kdy soudu je současně z úřední činnosti známo, že ke dni prodlení 21. 6. 2021 činila repo sazba České národní banky 0,25 % a ke dni prodlení 21. 7. 2021, 21. 8. 2021 a 21. 9. 2021 činila repo sazba České národní banky 0,5 %, a proto má žalobce nárok na úrok z prodlení ve výši 8,25 % z požadované částky 7.900 Kč ode dne 21. 6. 2021 do dne zaplacení, a na úrok z prodlení ve výši 8,5 % vždy z požadované částky 7.900 Kč ode dne 21. 7. 2021, 21. 8. 2021 a 21. 9. 2021 do dne zaplacení. Proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí. Žalobce, který měl ve věci úspěch, má právo na náhradu nákladů řízení dle § 142 odst. 1 o.s.ř. vůči žalovanému. Náklady žalobce potřebné k účelnému uplatňování nebo bránění práva stanovil soud dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ a. t.“), dle níž činí odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 a. t. celkem částku 5.950 Kč za dva úkony právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a) a písm. d) a. t., každý ve výši 2.380 Kč (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé), a jeden úkon právní služby dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. ve výši 1.190 Kč (jednoduchá výzva k plnění). K těmto náleží tři paušální náhrady výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., což činí částku 900 Kč Náklady za právní zastoupení tak činí celkem částku ve výši 6.850 Kč. Za soudní poplatek žalobce zaplatil částku ve výši 1.580 Kč. Celkové náklady řízení, na jejichž náhradu má žalobce nárok, tak činí částku 8.430 Kč, tato náhrada je přitom splatná na účet právního zástupce žalobce (§149 odst. 1 o. s. ř.). Lhůtu k zaplacení soud stanovil do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 o. s. ř).