5 C 212/2021-51 — Okresní soud v Břeclavi

Žalobou podanou u zdejšího soudu dne [datum] se žalobce po žalovaném domáhá zaplacení částky 10.405 Kč spolu s úroky z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 10.405 Kč od [datum] do zaplacení, a to z titulu smlouvy o zápůjčce ze dne [datum], kterou žalovaný uzavřel se společností [právnická osoba] coby původním věřitelem, na základě které tento žalovanému poskytl dne [datum] částku ve výši 8.000 Kč, která měla být splacena spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 2.405 Kč do [datum]. Pohledávka původního věřitele vůči žalovanému byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupena na žalobce. Žalovaný na uvedený úvěr ničeho neuhradil, žalobce se tedy domáhá celého nároku, který žalovaný nezaplatil ani na základě výzvy před podáním žaloby, žalovanému odeslané dne [datum]. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, po celou dobu řízení zůstal nečinný. Žalovaný se nevyjádřila k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Žalobce s takovým postupem souhlasil, proto soud ve věci postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), a ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů. Soud provedl dokazování žalovaným nepodepsanou smlouvou o zápůjče uzavřenou mezi společností [právnická osoba] a žalovaným, potvrzením společnosti [právnická osoba] o provedení transakce ve výši 8.000 Kč ze dne [datum] z účtu právního předchůdce žalobce ve prospěch účtu žalovaného, smlouvou o postoupení pohledávek mezi společností [právnická osoba] a žalobcem ze dne [datum] včetně seznamu postoupených pohledávek, a předžalobní výzvou s oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum] s podacím lístkem ze dne [datum]. Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (§ 2991 odst. 1 a 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku; dále jen„ o. z.“). Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená (§ 1970 o. z.). Tímto prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014. Věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi), (§ 1879 o. z). S postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a práva s ní spojená (§ 1880 odst. 1 o. z.). Má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání (§ 573 věta prvá o. z.). S ohledem na shora uvedené soud nemá za prokázané, že mezi společností [právnická osoba] a žalovaným byla uzavřena smlouva o zápůjčce ve znění, v jakém byla soudu předložena, neboť nebyla žalovaným vlastnoručně podepsána. Soud však vzal za prokázané, že společnost [právnická osoba] poskytla žalovanému na jeho bankovní účet částku 8.000 Kč. Jelikož nebyl prokázán právní důvod tohoto poskytnutí, soud považuje obdržení uvedené částky žalovaným za bezdůvodné obohacení. Soud vzal rovněž za prokázané, že pohledávka jmenované společnosti vůči žalovanému na vrácení uvedené částky byla postoupena žalobci. Vzhledem ke skutečnosti, že v řízení bylo zjištěno, že žalovaný na uvedený dluh ničeho nezaplatil, respektive nebylo zjištěno, že by něčeho zaplatil, je poskytnutou částku 8.000 Kč povinen uhradit žalobci coby postupníkovi. Na základě zjištěných skutečností a citovaných ustanovení právních předpisů tak soud žalobě ohledně jistiny ve výši 8.000 Kč vyhověl, jelikož její poskytnutí žalovanému vzal za zcela prokázané. Pokud se týká požadovaného úroku z prodlení, soud tento žalobci přiznal z uvedené částky 8.000 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, jelikož má za to, že do prodlení se žalovaný dostal právě až dnem [datum], což je čtvrtý den následující po dni, kdy byla žalovanému doručena výzva dle zákonné domněnky doby dojití, neboť z podacího lístku vyplynulo, že k odeslání výzvy došlo dne [datum], třetí pracovní den po odeslání, tj. dne [datum] se považuje zásilka za doručenou, přičemž žalobce žalovanému ve výzvě stanovil tři dny k plnění, tedy dlužná částka byla splatná dne [datum] a v prodlení je tak žalovaný od [datum]. Žádné dřívější datum splatnosti žalované částky v řízení prokázáno nebylo, neboť nebylo prokázáno uzavření tvrzené smlouvy o zápůjčce. Soudu je z úřední činnosti známo, že sazba úroku z prodlení dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. činila v prvním pololetí roku [rok] výši 8,25 % ročně, nicméně žalobce požadoval úrok v sazbě nižší, a proto ji soud žalobci přiznal v uplatněné výši. Ve zbylé části požadovaného úroku z prodlení tak soud žalobu zamítl. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. a žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal, jelikož úspěch každého z nich v tomto řízení byl pouze částečný. Lhůtu k plnění soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., a to do tří dnů od právní moci rozsudku. Při vyhotovení tohoto rozsudku soud postupoval podle ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř., ve zkráceném odůvodnění.