5 C 47/2023-59 — Okresní soud v Břeclavi

Žalobkyně se návrhem doručeným soudu dne 19. 10. 2022 domáhala vůči žalované zaplacení částky ve výši 75.989 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení od 21. 12. 2021 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že na základě usnesení Okresního soudu v Břeclavi ze dne 21. 9. 2022, č. j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne 21. 9. 2022, nabyla žalobkyně jako pozůstalá manželka po [jméno] [příjmení], zemřelém dne [datum], mimo jiné pohledávku vůči žalované z titulu smlouvy o zápůjčce finančních prostředků ze dne 5. 12. 2016, ve výši 75.989 Kč Smlouvou o zápůjčce finančních prostředků shora manžel žalobkyně jako zapůjčitel přenechal žalované jako vydlužitelce bezúročnou peněžitou zápůjčku v celkové výši 250.000 Kč s tím, že žalovaná se zavázala vrátit tuto zápůjčku v pravidelných měsíčních splátkách po 4.167 Kč splatných vždy k 20. dni v měsíci počínaje měsícem prosincem roku 2016. Zapůjčitel sjednanou zápůjčku žalované řádně a včas přenechal, žalovaná však svým povinnostem řádně a včas nedostála, když sjednanou zápůjčku sice převzala, avšak do dne podání žaloby navzdory příslibům v plné výši neuhradila. Po sečtení všech plateb zbývá doplatit částku 75.989 Kč, jak vyplývá i z usnesení pozůstalostního soudu shora. Poslední splátka byla zaplacena 19. 11. 2021. S ohledem na čl. II. odst. 4 smlouvy o zápůjčce finančních prostředků se pak stala nezaplacená část jistiny zápůjčky ve výši 75.989 Kč splatnou dne 20. 12. 2021. Dále žalobkyně požaduje po žalované zaplacení úroku z prodlení, který byl sice sjednán v čl. II. odst. 4 smlouvy o zápůjčce finančních prostředků shora ve výši 0,25 % z dlužné jistiny za každý započatý den prodlení, žalobkyně však vychází žalované vstříc a požaduje na úroku z prodlení méně, než je k tomu ze smlouvy oprávněna, a sice úrok z prodlení toliko v zákonné výši, tj. 8,5 % ročně z částky 75.989 Kč od 21. 12. 2021 do zaplacení. Žalobkyně odeslala dne 4. 10. 2022 prostřednictvím svého právního zástupce žalované předžalobní výzvu dle § 142a o. s. ř., žalovaná si tuto nevyzvedla a na žalovanou částku neuhradila ničeho. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, po celou dobu řízení zůstala nečinná. Žalovaná se nevyjádřila k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Žalobkyně s takovým postupem souhlasila, proto soud ve věci postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), a ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů. K prokázání skutkových tvrzení žalobkyně soudu předložila smlouvu o zápůjčce finančních prostředků ze dne 5. 12. 2016, uzavřenou mezi [jméno] [příjmení] a žalovanou, usnesení Okresního soudu v Břeclavi ze dne 21. 9. 2022, č. j. [číslo jednací], 53 příjmových pokladních dokladů na jméno [jméno] [příjmení], předžalobní výzvu ze dne 3. 10. 2022 a obálku adresovanou žalované s vyznačeným datem jejího odeslání. Ze smlouvy o zápůjčce finančních prostředků ze dne 5. 12. 2016 soud zjistil, že touto smlouvou se [jméno] [příjmení], [datum narození], zavázal přenechat žalované částku 250.000 Kč, a ta se zavázala tuto zápůjčku vrátit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 4.167 Kč, splatných vždy k 20. dni v měsíci, počínaje měsícem 12 roku 2016. Pokud by se žalovaná dostala do prodlení s úhradou, byť jen jedné splátky či její části, stává se celý dluh bez dalšího splatným. V případě prodlení dlužníka je věřitel oprávněn požadovat zaplacení smluvního úroku z prodlení ve výši 0,25 % z jistiny za každý započatý den prodlení. Z usnesení Okresního soudu v Břeclavi ze dne 21. 9. 2022, č. j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne 21. 9. 2022, soud zjistil, že na základě tohoto rozhodnutí žalobkyně nabyla jako pozůstalá manželka po [jméno] [příjmení], narozeném dne [datum], zemřelém dne [datum], mimo jiné pohledávku vůči žalované z titulu smlouvy o zápůjčce finančních prostředků ze dne 5. 12. 2016, ve výši 75.989 Kč. Z 53 příjmových pokladních dokladů, na jméno [jméno] [příjmení], s účelem platby označeným jako splátka, soud zjistil, že [jméno] [příjmení] byla na základě těchto dokladů vesměs žalovanou vyplacena na hotovosti celkem částka 174.011 Kč (přičemž rozdíl do částky 250.000 Kč coby předmětu zápůjčky tak činí částku 75.989 Kč). Z předžalobní výzvy ze dne 3. 10. 2022 ve spojení obálkou adresovanou žalované s vyznačeným datem odeslání 4. 10. 2022 a uvedeným důvodem vrácení nevyzvednuto soud zjistil, že žalovaná byla před podáním žaloby vyzvána k úhradě dlužné částky. Přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce (§ 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále „o. z.“). Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená (§ 1970 o. z.). Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014. Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Po provedeném dokazování a právním zhodnocení věci dospěl soud k závěru, že žalobkyně na základě výše citovaného rozhodnutí o pozůstalosti po [jméno] [příjmení] vstoupila do jeho práv vyplývajících ze smlouvy o zápůjčce finančních prostředků ze dne 5. 12. 2016 shora, že jí tak vznikl vůči žalované nárok na úhradu dluhu ve výši nesplacené části jistiny zápůjčky ve výši 75.989 Kč a na zaplacení úroku z prodlení z této částky od 21. 12. 2021 do zaplacení, a že předžalobní výzvou ze dne 3. 10. 2022 byla žalovaná před podáním žaloby vyzvána k úhradě této dlužné částky. Jelikož žalovaná do řízení ničeho nevnesla, nikterak nevyvrátila skutková tvrzení či důkazy žalobkyně, vzal soud za prokázaný nárok uplatněný žalobkyní, které tak přiznal částku 75.989 Kč společně s požadovaným zákonným úrokem z prodlení. Výše úroku z prodlení je v souladu s ustanovením § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku a odpovídá výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Soudu je z úřední činnosti známo, že k prvnímu dni druhého pololetí roku 2021 činila repo sazba České národní banky 0,5 %, proto přiznal žalobkyni nárok na úrok z prodlení ve výši 8,5 % z uplatněné částky 75.989 Kč ode dne následujícího po splatnosti dluhu, tj. ode dne 21. 12. 2021 do zaplacení (i když na základě smluvního ujednání žalobkyni vznikl nárok na úrok z prodlení ve vyšší sazbě, jak je blíže popsáno shora, ale jelikož tento nežádala, byl jí přiznán jen úrok z prodlení v uplatněné zákonné výši). Proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobkyně byla ve sporu zcela úspěšná, a má proto právo na náhradu nákladů řízení vůči žalované. Tyto náklady sestávají z nákladů na právní zastoupení advokátem, kdy odměna advokáta činí 4.140 Kč za úkon právní služby, tedy za 3 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, dále „a. t.“ (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé, návrh ve věci samé) částku 12.420 Kč. K přiznané odměně za tři úkony právní služby shora pak právnímu zástupci žalobkyně náleží hotové výdaje advokáta ve výši celkem 900 Kč za uvedené 3 úkony právní služby po 300 Kč za úkon dle § 13 odst. 4 a. t. Dále žalobci náleží náhrada za zaplacený soudní poplatek ve výši 3.040 Kč Celkem tak náhrada nákladů řízení představuje částku ve výši 16.360 Kč, která je splatná na účet právního zástupce žalobce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.), a to do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).