6 C 237/2022-34 — Okresní soud v Břeclavi

Žalobce se žalobou – návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 14. 8. 2022 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 10.878 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 10.578 Kč od 10. 2. 2021 do zaplacení. Nárok odůvodnil tím, že žalovaný jako vlastník nákladního automobilu jiného než podle písmene r s nejvyšší povolenou hmotností do 3500 kg [registrační značka], VIN: [anonymizováno], neměl v období od 8. 6. 2020 do 8. 10. 2020 uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení). Žalovaný je povinen uhradit žalobci příspěvek za dobu, po kterou bylo vozidlo provozováno v rozporu s ustanovením § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon č. 168/1999 Sb.“). Výši příspěvku určil žalobce dle § 4 citovaného zákona, přičemž základ příspěvku u nákladního vozidla s nejvyšší povolenou hmotností do 3500 kg činí celkem částku 10.578 Kč (123 dní x 86 Kč) a poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek činí 300 Kč (§4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb.). Žalobce zaslal žalovanému výzvu k zaplacení, která je podmínkou nároku na příspěvek s tím, že splatnost příspěvku nastala uplynutím 30 dnů od doručení výzvy. Splatnost příspěvku nastala dne 9. 2. 2021. Ode dne následujícího po splatnosti příspěvku žalobce požaduje i zákonné úroky z prodlení. Žalovaný se k žalobě nikterak nevyjádřil. Žalovaný se k jednání nařízenému na den 11. 5. 2023 nedostavil, a to bez jakékoliv omluvy či žádosti o odročení. Předvolání k jednání bylo žalovanému doručeno dne 2. 3. 2023, a to postupem podle § 49 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). K jednání soud se po předchozí omluvě nedostavil žalobce ani jeho právní zástupce a soud proto věc na základě ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. projednal a rozhodl v nepřítomnosti obou účastníků. Na základě zjištění vyplývajících z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé a má tedy za prokázané následující skutečnosti. Ze zprávy [stát. instituce] má soud za prokázané, že žalovaný byl v předmětném období vlastníkem shora specifikovaného motorového vozidla. Z předložených výzev k zaplacení příspěvku a upomínek včetně dokladů o jejich zaslání, vzal soud za prokázané, že žalobce před vymáháním nároku, postupoval v souladu § 4 odst. 6 zákona č. 168/1999 Sb. a žalovaného řádně vyzval k zaplacení dlužné částky z titulu provozování vozidla bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Dle ust. § 3 odst. 2 věta první zákona č. 168/1999 Sb. uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti je povinen vlastník tuzemského vozidla nebo řidič cizozemského vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak. Dle ust. § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Dle ust. § 4 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že a) osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a b) osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. Dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v celkové částce 1.000 Kč představující jím zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč a paušální náhrady účastníka nezastoupeného advokátem v částce 100 Kč za každý ze dvou úkonů (předžalobní upomínka, podání ve věci samé) dle § 151 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 2 odst. 1, 3 vyhlášky 254/2018 Sb. Tyto náklady považuje soud za účelně vynaložené k uplatnění nároku žalobce vůči žalovanému u soudu v souladu s nálezem Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3344/12 (dostupný na www.usoud.cz). Dle citovaného ustanovení je možno přiznat pouze náhradu nákladů řízení, které byly v souvislosti s uplatňováním práva vynaloženy účelně.