8 C 151/2022-53 — Okresní soud v Břeclavi

Návrhem podaným u soudu dne 21. 3. 2022 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, jímž by žalované bylo uloženo zaplatit mu celkovou částku 47.512,26 Kč s příslušenstvím. Ke svému návrhu uvedl, že na základě žádosti ze dne 16. 11. 2015 poskytl žalované revolvingový úvěr formou poskytnutí úvěrového rámce. Žalovaná k datu 22. 1. 2020 postupně z úvěrového rámce vyčerpala peněžní prostředky v celkové výši 154.314,50 Kč. Žalovaná se zavázala splácet úvěr společně s úrokem ve výši 23,76 % ročně pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 5 % z dlužné částky, nejméně pak ve výši 500 Kč vždy k 17. dni v měsíci. V rámci pravidelných měsíčních splátek měla žalovaná hradit rovněž pojištění ve výši 4,99 % z měsíční splátky. Pro případ nesplácení úvěru se žalovaná zavázala k úhradě smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně ze splátky v prodlení. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou měsíčních splátek a dne 20. 12. 2021 byla vyzvána k úhradě dlužné částky. Žalovaná ani v dodatečné lhůtě dlužnou částku neuhradila a žalobce proto dopisem ze dne 25. 1. 2022 od úvěrové smlouvy odstoupil. Odstoupení od smlouvy nabylo účinnosti dne 28. 2. 2022 a splatným se stal celý dluh žalované ve výši 47.512,26 Kč. Dlužnou částku tvoří jistina ve výši 40.956,48 Kč, úroky z úvěru do zesplatnění ve výši 4.417,08 Kč, pojistné 1.038,70 Kč, náklady za vymáhací proces ve výši 600 Kč a smluvní pokuta ve výši 500 Kč. Po datu zesplatnění již žalovaná na svůj dluh neuhradila ničeho. Před podáním žaloby zaslal žalobce žalované předžalobní výzvu. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, soud proto dle ust. § 115a o. s. ř. rozhodl pouze na základě předložených listinných důkazů. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění. Z Žádosti o klasický spotřebitelský úvěr a o revolvingový spotřebitelský úvěr / Smlouvy [číslo] ze dne 16. 11. 2015 soud zjistil, že žalovaná požádala žalobce o revolvingový úvěr s aktuálním úvěrovým rámcem 30.000 Kč a s maximálním úvěrovým rámcem 150.000 Kč s počtem měsíčních splátek v závislosti na výši čerpaných finančních prostředků z úvěrového rámce a s výší pravidelné měsíční splátky minimálně 5 % z dlužné částky, nejméně však 500 Kč, a se základní roční úrokovou sazbou (pohyblivou) ke dni podpisu Žádosti / Smlouvy ve výši 23,76 %. Sjednaný měsíční poplatek za správu a vedení úvěrového účtu činil 69 Kč a měsíční úhrada za pojištění 4,99 % z měsíční splátky úvěru. Pro případ prodlení s úhradou splatné splátky po dobu delší než 30 dnů byla sjednána smluvní pokuta ve výši 8 % ze splátky. Dále byla ve smlouvě sjednána náhrada za odeslané upomínky ve výši 100 Kč za první a 200 Kč za druhou upomínku. Z článku VII.1. a VII.2. Všeobecných obchodních podmínek vyplývá oprávnění poskytovatele úvěru odstoupit od smlouvy v případě podstatného prodlení dlužníka se splácením více než dvou po sobě následujících splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce. Z Odstoupení od úvěrové smlouvy [číslo] ze dne 25. 1. 2022 bylo zjištěno, že v důsledku prodlení žalované se splácením úvěru žalobce odstoupil od úvěrové smlouvy a vyzval žalovanou k úhradě celkové dlužné částky 47.513 Kč sestávající z dlužných měsíčních splátek 13.000 Kč, úvěrové jistiny splatné ke dni účinnosti odstoupení od smlouvy 33.413 Kč, smluvní pokuty 500 Kč a náhrady nákladů na vymáhání ve výši 600 Kč. Z Výpisu z úvěrového účtu [číslo] soud zjistil, že žalovaná vyčerpala úvěrový limit v období od 2. 9. 2016 do 22. 1. 2020, v průběhu úvěrového vztahu se několikrát dostala do prodlení s úhradou měsíční splátky, přičemž ke dni 17. 1. 2022 se dostala do prodlení s úhradou splátky v délce tři měsíce a celková dlužná částka ke dni 18. 1. 2022 činila 47.512,26 Kč. Z Výzvy k zaplacení dluhu ze dne 1. 3. 2022 soud zjistil, že žalobce před podáním žaloby vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky 47.512,26 Kč. Podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ust. § 2048 věty prvé o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Podle ust. § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Po provedeném dokazování a za užití shora citovaných zákonných ustanovení soud dospěl k závěru, že žalobce uzavřel se žalovanou smlouvu o úvěru (§ 2395 o. z.), jejímž předmětem bylo poskytnutí peněžních prostředků žalované až do výše sjednaného úvěrového rámce s tím, že se žalovaná zavázala poskytnuté peněžní prostředky splácet společně se sjednaným úrokem a poplatky formou pravidelných měsíčních splátek, což žalovaná řádně a včas neučinila, čímž vznikl dluh na jistině ve výši 40.956,48 Kč a na sjednaném 23,76 % ročním úroku ve výši 4.417,08 Kč, pojistném ve výši 1.038,70 Kč a nákladech na upomínání ve výši 600 Kč. Protože žalovaná porušila povinnost řádně a včas splácet poskytnuté peněžní prostředky, vznikl předchůdci žalobce též nárok na zaplacení sjednané smluvní pokuty vyčíslené na částku 500 Kč. Soud má nárok žalobce za prokázaný, a proto mu v plném rozsahu vyhověl, a to včetně úroku z prodlení (§ 1970 o. z.), neboť se žalovaná ocitla v prodlení se splácením dluhu vůči žalobci. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce byl ve sporu zcela úspěšný a má proto právo na náhradu nákladů řízení vůči žalované. Náhrada je tvořena odměnou za dva a půl úkonu právní pomoci po 500 Kč podle § 14b odst. 1 písm. c) bodu 3. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, tedy 1.250 Kč, náhradou za tři paušály po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, tedy 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, písemné podání), dále 21 % DPH z částky 1.550 Kč ve výši 325,50 Kč a uhrazeným soudním poplatkem ve výši 1.724 Kč. Celková výše náhrady nákladů řízení tak činí částku 3.599,50 Kč. Tuto je žalovaná povinna zaplatit žalobci k rukám jeho zástupce v třídenní zákonné lhůtě (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o. s. ř.).