8 C 206/2023-67 — Okresní soud v Břeclavi

Návrhem podaným u soudu dne [datum] požádal žalobce o vydání rozhodnutí, jímž by žalovanému bylo uloženo zaplatit mu částku 19.483,44 Kč s příslušenstvím. Ke svému návrhu uvedl, že právní předchůdce žalobce [příjmení] [příjmení] [příjmení] [anonymizováno] and [právnická osoba], [IČO], a. uzavřel dne [datum] se žalovaným smlouvu o kontokorentním úvěru č. KTK [bankovní účet] na jejímž základě poskytl žalovanému kontokorentní úvěr až do výše 5.000 Kč. Ode dne čerpání úvěru se žalovaný zavázal platit úrok ve výši 18 % p.a. Úrok byl splatný měsíčně, vždy k poslednímu dni kalendářního měsíce. Žalovaný se zavázal splácet úvěr průběžně vkladem v jakékoli výši, ve prospěch účtu žalovaného. Předchůdce žalobce své smluvní povinnosti vůči žalovanému plnil a umožnil žalovanému disponovat s prostředky na účtu. Žalovaný své smluvní ujednání mezi stranami porušil, když překročil sjednanou výši kontokorentu a ve lhůtě nevyrovnal na účtu nepovolené přečerpání. Výzvou ze dne [datum] předchůdce žalobce vyzval žalovaného k úhradě nepovoleného debetního zůstatku pod sankcí zesplatnění úvěru. Žalovaný dlužnou částku neuhradil a předchůdce žalobce rozhodl o zesplatnění úvěru k datu [datum]. Ke dni zesplatnění byl dluh vyčíslen na částku 19.483,44 Kč. Ode dne zesplatnění žalovaný na svůj dluh neuhradil ničeho. Na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] přešla pohledávka za žalovaným na žalobce. Před podáním žaloby žalobce vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, soud proto dle ust. § 115a o. s. ř. rozhodl pouze na základě předložených listinných důkazů. Z předložených důkazů soud zjistil následující skutková stav. Z Žádosti o poskytnutí kontokorentního úvěru ze dne [datum] a ze Smlouvy o poskytnutí kontokorentního úvěru č. KTK [bankovní účet] ze dne [datum] soud zjistil, že předchůdce žalobce [příjmení] [příjmení] [příjmení] [anonymizováno] and [právnická osoba], [IČO], zavázal poskytnout žalovanému na jeho osobním účtu kontokorentní úvěr ve výši 5.000 Kč, který bude úročen variabilní úrokovou sazbou v aktuální výši, která ke dni podpisu činila 18 % p.a. Podle smlouvy byl žalovaný v souvislosti s úvěrem povinen platit poplatek za správu a vedení úvěru dle Sazebníku. Úrok z úvěru byl splatný měsíčně k poslednímu dni kalendářního měsíce. Úvěr měl žalovaný splácet průběžně, a to vkladem v jakékoliv výši ve prospěch svého osobního účtu. Výše sjednaného kontokorentního limitu vyplývá z předložených výpisů z účtu žalovaného. Z Výzvy k úhradě dlužné částky ze dne [datum] bylo zjištěno prodlení žalovaného se splácením úvěru. Ze Zesplatnění kontokorentního úvěru ze dne [datum] bylo zjištěno, že předchůdce žalobce prohlásil kontokorentní úvěr za splatný ke dni [datum] a vyzval žalovaného k úhradě celkové dlužné částky 19.483,44 Kč. Výše dlužné částky z kontokorentního úvěru je prokázána výpisem z účtu žalovaného za měsíc srpen 2020. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] bylo zjištěno, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobce, o čemž byl žalovaný vyrozuměn, jak vyplývá z Oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum]. Z Předžalobní upomínky ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k úhradě dlužné částky. Na základě provedeného dokazování a po právním zhodnocení věci dospěl soud k závěru, že mezi předchůdcem žalobce a žalovaným byl uzavřen úvěrový vztah, na základě kterého předchůdce žalobce poskytl žalovanému peněžní prostředky do sjednané výše (kontokorent) a žalovaný byl oprávněn tyto prostředky sjednaným způsobem užívat a měl je průběžně splácet společně se sjednanými úroky a poplatky (§ 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o. z.“), přičemž žalovaný smluvené úvěrové podmínky porušil, když překročil sjednanou výši kontokorentu a nepovolené přečerpání řádně nevyrovnal. Jelikož i postoupení pohledávky na žalobce bylo prokázáno, soud shledal nárok žalobce oprávněným a proto žalobě zcela vyhověl, a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 19.483,44 Kč s úrokem z úvěru ve výši 8,25 % ročně, včetně požadovaného zákonného úroku z prodlení podle ust. § 1970 o. z., a to ve výši odpovídající ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce byl ve sporu zcela úspěšný a má proto právo na náhradu nákladů řízení vůči žalovanému. Náhrada je tvořena odměnou za tři úkony právní pomoci po 300 Kč podle § 14b odst. 1 písm. c) bodu 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb., tedy 900 Kč, náhradou za tři paušály po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., tedy 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, písemné podání), dále 21 % DPH z částky 1.200 Kč ve výši 252 Kč a uhrazeným soudním poplatkem ve výši 800 Kč. Celková výše náhrady nákladů řízení tak činí částku 2.252 Kč. Tuto je žalovaný povinen zaplatit žalobci k rukám jeho zástupce v třídenní zákonné lhůtě (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o. s. ř.).