8 C 50/2023-77 — Okresní soud v Břeclavi

Návrhem doručeným soudu dne [datum] se žalobce domáhal, aby mu žalovaný zaplatil částku 11.342 Kč s příslušenstvím. Ke svému návrhu uvedl, že se žalovaným dne [datum] uzavřel distančně prostřednictvím elektronických prostředků Smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo]. Ve smlouvě si účastníci ujednali, že žalobce na požádání žalovanému poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky. Na základě smlouvy žalobce poskytl žalovanému peněžní prostředky v celkové výši 8.000 Kč. Žalovaný byl povinen do konce každého kalendářního měsíce uhradit minimální splátku úvěru, která činí 1/5 částky dlužné k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce, nejméně však ve výši 300 Kč. Za čerpání úvěru byl žalovaný povinen žalobci uhradit poplatek ve výši 20 % z čerpané jistiny, tedy celkem 1.600 Kč a dále úrok ve výši 20 % měsíčně za dobu od prvního dne druhého měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém došlo k čerpání peněžních prostředků a v případě splatnosti celého dluhu pak úrok ve výši 8 % ročně s tím, že úrok se ke konci každého kalendářního měsíce stává součástí jistiny dluhu. Na svůj dluh žalovaný plnil toliko částkou 4.666 Kč. Žalobce tak za žalovaným eviduje pohledávku v celkové výši 11.342 Kč, jež je tvořena jistinou úvěru ve výši 5.103 Kč, poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 600 Kč, smluvním úrokem ve výši 5.276 Kč a účelně vynaloženými náklady ve výši 363 Kč. Před podáním žaloby dne [datum] zaslal žalobce žalovanému předžalobní upomínku. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, soud proto dle ust. § 115a o. s. ř. rozhodl pouze na základě předložených listinných důkazů. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutkový stav. Ze Smlouvy o revolvingovém úvěru [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že se žalobce zavázal poskytnout žalovanému bezúčelový spotřebitelský úvěr do výše úvěrového limitu 50.000 Kč s tím, že peněžní prostředky do výše limitu je žalovaný oprávněn čerpat opakovaně s tím, že první čerpání bude ve výši minimálně 5.000 Kč, a to automaticky po uzavření smlouvy. Poskytnutý úvěr se žalovaný zavázal splácet měsíčními splátkami ve výši 1/5 částky dlužné k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce, neméně však ve výši 300 Kč, počínaje prvním kalendářním měsícem následujícím po kalendářním měsíci, ve kterém došlo k čerpání peněžních prostředků. Za každé čerpání úvěru je žalovaný povinen uhradit poplatek ve výši 20 % z čerpané jistiny. Žalovaný je dále povinen zaplatit žalobci úrok ve výši 20 % měsíčně z dlužné částky za dobu od prvního do druhého kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém došlo k čerpání peněžních prostředků až do jejich vrácení. Dále si účastnící sjednali, že v souvislosti s prodlením žalovaného má žalobce právo na náhradu nákladů ve výši 200 Kč za každý započatý kalendářní měsíc prodlení. Z výpisu z běžného účtu žalobce soud zjistil, že žalovanému zaslal na účet finanční prostředky dne [datum] ve výši 4.000 Kč, dne [datum] ve výši 1.000 Kč a dne [datum] ve výši 3.000 Kč. Z Výpisu k revolvingovému úvěru [číslo] soud zjistil, že ke dni [datum] žalobce evidoval za žalovaným pohledávku v celkové výši 11.342 Kč. Z Výzvy k úhradě – předžalobní upomínky ze dne [datum] s podacím archem bylo zjištěno, že žalobce vyzval žalovaného k zaplacení dluhu ze smlouvy o revolvingovém úvěru [číslo] ve výši 11.342 Kč na jistině a ve výši 237 Kč na úroku z prodlení. Podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ust. § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Po provedeném dokazování a za užití shora citovaných zákonných ustanovení soud dospěl k závěru, že žalobce uzavřel se žalovaným smlouvu o úvěru formou komunikačních prostředků na dálku a na základě této smlouvy žalovaný vyčerpal peněžní prostředky ve výši 8.000 Kč, které měl ve sjednané lhůtě žalobci průběžně splácet společně se sjednaným poplatkem a úrokem, což žalovaný v úplnosti a řádně neučinil. Soud tak shledal nárok žalobce oprávněným a žalobě v rozsahu požadované částky 11.342 Kč vyhověl, a to včetně zákonného úroku z prodlení z dlužné částky, neboť se žalovaný ocitl v prodlení se splácením dluhu vůči žalobci. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce byl ve sporu zcela úspěšný a má proto právo na náhradu nákladů řízení vůči žalovanému. Náhrada je tvořena odměnou za tři úkony právní pomoci po 300 Kč podle § 14b odst. 1 písm. c) bodu 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, tedy 900 Kč (převzetí a příprava zastoupení, podání návrhu, předžalobní upomínka), náhradou za tři paušály po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, tedy 300 Kč, dále 21 % DPH z částky 1.200 Kč ve výši 252 Kč a uhrazeným soudním poplatkem ve výši 800 Kč. Celková výše náhrady nákladů řízení tak činí 2.252 Kč. Tuto je žalovaný povinen zaplatit žalobci k rukám jeho zástupce v třídenní zákonné lhůtě (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o. s. ř.).