16 C 172/2023 — Okresní soud v Břeclavi

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne , datum, se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku , částka, , kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši , částka, , kapitalizovaný úrok ve výši , částka, , úrok z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení ve výši 8,5 % ročně a úrok 29 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, přičemž žalobu odůvodnil tím, že žalovaná uzavřela dne , datum, se společností , právnická osoba, smlouvu o zápůjčce č. , tel. číslo, , na základě které jmenovaná společnost poskytla žalované částku , částka, v hotovosti v den uzavření smlouvy, a žalovaná se zavázala vedle vrácení poskytnuté částky zaplatit jmenované společnosti částku , částka, , jež představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši , částka, , s úrokovou sazbou 29 % ročně, odměny za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši , částka, a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši , částka, a pojistného, a to v hotovosti v , Anonymizováno, týdenních splátkách po , částka, , přičemž poslední splátka byla stanovena na , datum, . Žalovaná však své povinnosti ze smlouvy řádně neplnila, na uvedenou smlouvu zaplatila pouze částku , částka, , kdy poslední splátka byla uhrazena dne , datum, . Pohledávka jmenované společnosti vůči žalované z uvedené smlouvy byla postoupena žalobci na základě smlouvy o postoupení pohledávek dne , datum, .2. Žaloba byla žalované doručena dne , právnická osoba, ., Anonymizováno, na adrese , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Soud ve věci nařídil jednání na den , datum, , k němuž se žádný z účastníků nedostavil, přičemž pouze žalobce svou nepřítomnost omluvil. Podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o.s.ř.“), nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka; vychází přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. Soud tedy jednal v nepřítomnosti účastníků, provedl dokazování a zjistil následující skutečnosti.3. Dne , datum, uzavřeli společnost , právnická osoba, a žalovaná smlouvu o zápůjčce č. , tel. číslo, , na základě, které poskytla jmenovaná společnost žalované částku , částka, v hotovosti téhož dne (zjištěno z uvedené smlouvy). Dále bylo ve smlouvě ujednáno, že částka , částka, bude použita na refinancování zápůjčky ze smlouvy o zápůjčce č. , tel. číslo, . Žádná taková smlouva však soudu předložena nebyla a ani nebylo prokázáno, že by částka , částka, byla skutečně na úhradu závazků žalované z uvedené smlouvy použita. Žalovaná se zavázala, že za poskytnutí zápůjčky zaplatí jmenované společnosti poplatek za zápůjčku ve výši , částka, , a to v , Anonymizováno, týdenních splátkách po , částka, , což je , právnická osoba, Kč měsíčně, a jednou splátkou ve výši , částka, , se splatností první splátky do 1 týdne od uzavření smlouvy (zjištěno z uvedené smlouvy). Žalovaná dne , datum, v souvislosti s uzavíráním předmětné smlouvy jmenované společnosti sdělila, že její čistý příjem činí , částka, měsíčně a další příjmy domácnosti činí , částka, , že její odhadované měsíční výdaje činí , částka, , že je svobodná a je spolubydlící (zjištěno ze zákaznické karty datované dnem , datum, ). Z uvedené karty soud dále zjistil, že jmenované společnosti měly být žalovanou předloženy 2 výpisy z bankovního účtu. Žádné takové výpisy ani jiné doklady, na základě, nichž byly ověřovány při uzavírání předmětné smlouvy běžné příjmy a výdaje žalované, soudu předloženy nebyly. Dle obchodního rejstříku společnost , právnická osoba, existuje od , datum, a žalobce existuje od , datum, . Jmenovaná společnost postoupila svou pohledávku vůči žalované z uvedené smlouvy žalobci dne , datum, a oznámila to žalované (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek, z oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, a z podacího lístku). Před podáním žaloby žalobce vyzval žalovanou k úhradě žalovaných pohledávek (zjištěno z výzvy datované dnem , datum, a z podacího lístku). Z informačního systému základních registrů České republiky soud zjistil, že žalovaná je na území České republiky hlášena k trvalému pobytu od , datum, na adrese , adresa, . Z dalších provedených důkazů soud již žádné další relevantní skutečnosti pro toto řízení nezjistil.4. Na základě uvedených zjištění soud dospěl k závěru, že v tomto případě je předmětem řízení postoupený nárok zapůjčitele vůči vydlužiteli na vrácení poskytnutých peněžních prostředků a na zaplacení sjednaných poplatků na základě smlouvy o zápůjčce uzavřené podle ustanovení § 2390 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „OZ“), jako spotřebitelský úvěr ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění do , datum, (dále jen „ZSÚ“). Podle § 2390 OZ, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.5. Podle § 86 odst. 1 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.6. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle odst. 2, je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.7. Byť v citovaných ustanoveních je až do , datum, neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru v důsledku řádného neposouzení úvěruschopnosti spotřebitele stanovena jako relativní, tak podle stávající judikatury Ústavního soudu (např. I. ÚS 3308/16, IV. ÚS 702/20) i rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne , datum, ve věci C-679/18 je soud povinen z moci úřední zkoumat, tedy nikoli pouze na základě námitky žalovaného, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru před uzavřením smlouvy řádně prověřoval úvěruschopnost žalovaného a zda zjištěné okolnosti odůvodňovaly závěr žalobce, že žalovaný bude schopen řádně splácet sjednaný úvěr.8. Byť je soudu znám názor Krajského soudu v , právnická osoba, vyjádřený dne , datum, v jeho rozsudku č. j. , spisová značka, o tom, že k závěru soudu o tom, že poskytovatel spotřebitelského úvěru přezkoumal řádně s odbornou péčí úvěruschopnost žalovaného, postačuje, že vycházel z listin, které měl k dispozici ke dni sepsání smlouvy a které jsou uvedeny v zákaznické kartě, a že pravdivost údajů potvrdil sám žalovaný svým podpisem v zákaznické kartě, tak zdejší soud se tímto závěrem neztotožňuje. V každém řízení je totiž soud povinen hodnotit provedené důkazy podle své úvahy, a to jednotlivě a všechny v jejich vzájemné souvislosti. Pokud soudu nejsou předloženy žádné z listin, z nichž poskytovatel spotřebitelského úvěru ověřoval příjmy a výdaje žadatele o úvěr, a ani nejsou navrženy žádné důkazy na prokázání pravdivosti údajů o příjmech a výdajích žalovaného uvedených v zákaznické kartě, a soudu je z vlastní soudní praxe známo, že poskytovatelé spotřebitelských úvěrů poskytují úvěr i přes to, že jim jsou předloženy například 3 a více výpisů z bankovního účtu žadatele o úvěr, z nichž je zjevné, že žadatel o úvěr má dlouhodobě na účtu každý měsíc záporný zůsta