16 C 55/2024-73 — Okresní soud v Břeclavi

Dne , datum, byla u zdejšího soudu podána žaloba, kterou se žalobce domáhá po žalovaném zaplacení částky , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, ve výši 15 % ročně od , datum, do zaplacení a úroku ve výši 25,23 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to z titulu smlouvy o úvěru č. , hodnota, , kterou dle tvrzení žalobce uzavřel žalovaný se společností , právnická osoba, . elektronicky dne , datum, a na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši , částka, , a to dne , datum, poukázáním na bankovní účet. Žalobce dále uvedl, že žalovaný byl na základě této smlouvy povinen poskytnutou částku zároveň s úrokem splatit ve , Anonymizováno, měsíčních splátkách po , částka, počínaje měsícem následujícím po poskytnutí úvěru. Žalovaný sjednané splátky řádně neplatil, v důsledku čehož byl úvěr zesplatněn ke dni , datum, . Žalovaný na uvedenou smlouvu zaplatil , částka, . Žalobci byla pohledávka jmenované společnosti vůči žalovanému z uvedené smlouvy postoupena dne , datum, . Žalobce tak požaduje dlužnou jistinu, úrok, smluvní pokuty, náhradu nákladů a úrok z prodlení.Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil. Soud ve věci nařídil jednání na den , datum, , k němuž se dostavil pouze zástupce žalobce, přičemž žalovaný svou nepřítomnost neomluvil. Soud tedy v souladu s ustanovením § 101 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o.s.ř.“) věc projednal v nepřítomnosti žalovaného a u jednání provedl dokazování žalobcem předloženými důkazy. Jednání poté bylo odročeno za účelem doplnění dokazování na den , datum, , k němuž se opět dostavil pouze zástupce žalobce a žalovaný svou nepřítomnost neomluvil. Soud u jednání provedl dokazování i doplněnými důkazy a dospěl k následujícím zjištěním., právnická osoba, . je právnická osoba existující od , datum, a do předmětu jeho podnikání od , datum, patří i poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru. (zjištěno z obchodního rejstříku). Z úplného výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu, který vede Česká národní banka, soud zjistil, že uvedená společnost je vedena v registru nebankovních poskytovatelů spotřebitelského úvěru. Dle výpisu z obchodního rejstříku žalobce existuje od , datum, .Dne , datum, poskytla společnost , právnická osoba, . žalovanému částku , částka, , kterou mu poukázala na jeho účet pod variabilním symbolem , var. symbol, s poznámkou výplata půjčky, což soud zjistil ze sdělení , Anonymizováno, , Anonymizováno, a.s. ze dne , datum, . Soud tak má za prokázané, že jmenovaná společnost uzavřela s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které mu dne , datum, vyplatila částku , částka, . Obsah této smlouvy o úvěru však soud nemá za zjištěný, jelikož soudu byl na prokázání obsahu tvrzené smlouvy o úvěru předložen dokument označený jako návrh na uzavření smlouvy o úvěru/smlouva o úvěru číslo , hodnota, a dokument označený jako dodatek č. , hodnota, k návrhu smlouvy o úvěru/Smlouvě o úvěru č. , hodnota, , v nichž není ani vlastnoruční ani uznávaný elektronický podpis žalovaného. Místo podpisu žalovaného je v nich uveden pouze kód , Anonymizováno, , který měl být žalovanému sdělen žalobcem dne , datum, zároveň s platbou , částka, na jeho účet, kdy na obou uvedených dokumentech je jako čas, kdy měl být k těmto dokumentům připojen uvedený kód, uvedeno , datum, v , Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., Anonymizováno, !!! Soud však nemá za prokázané, že tento kód do předložených, resp. elektronicky zaslaných elektronických dokumentů, vložil přímo sám žalovaný, jelikož z elektronických údajů k tomuto „podpisu kódem“ taková skutečnost nevyplývá, neboť v počítači se objevuje hlášení, že „nejméně jeden podpis má problém“ a z žádného jiného důkazu toto zjištěno nebylo. Soud tudíž nemůže dospět k závěru, že předmětné dokumenty podepsal žalovaný a že tedy smlouva byla uzavřena v podobě a s obsahem, jak tvrdí žalobce.Jmenovaná společnost žalovanému dopisem datovaným dnem , datum, sdělila, že akceptovala jeho návrh na uzavření smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, ve znění dodatku č. , hodnota, k této smlouvě, že celková výše úvěru je , částka, a že úvěr je poskytován jako bezúčelový. (zjištěno z oznámení o schválení úvěru)Soudu byl předložen doklad označený jako „hodnocení klienta“ datovaný dnem , datum, , v němž je uvedeno, že žalovaný má pravidelný čistý měsíční příjem , částka, , že jeho výdaje činí , částka, jako životní minimum, , částka, za bydlení, , částka, splátky a , částka, ostatní, žádné další výdaje uvedeny nejsou. V tomto dokladu není vyznačeno, jaké doklady žalovaný předložil na prokázání svých příjmů a výdajů. Zároveň je na uvedeném dokumentu místo podpisu žalovaného uveden již výše zmíněný kód, o kterém soudu není známo, kdo jej k dokumentu připojil, neboť dle elektronického ověření nejméně jeden podpis na dokumentu má problém, přičemž kód byl k dokumentu připojen dne , datum, v , Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., Anonymizováno, . Dle výpisu z nebankovního registru klientských informací ke dni , datum, skóre u žalovaného činilo , Anonymizováno, , což znamenalo menší riziko. Dle výpisu záznamů z registru Solus ke dni , datum, žalovaný nebyl v prodlení s žádnou splátkou.Zároveň byl soudu předložen dokument označený jako historie pohybů – běžný účet týkající se běžného účtu žalovaného vedeného , Anonymizováno, , Anonymizováno, a.s. Na tomto účtu jsou pouze příjmové platby v období od , datum, do , datum, , avšak žádné výdaje.Dne , datum, společnost , právnická osoba, . postoupila žalobci pohledávku vůči žalovanému ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, , což soud zjistil z oznámení o postoupení pohledávky, seznamu postoupených pohledávek, společného prohlášení jmenované společnosti a žalobce ze dne , datum, a podacího lístku.Žalobce zaslal žalovanému dne , datum, předžalobní výzvu (zjištěno z uvedené výzvy a podacího archu), ale ohledně doručení této písemnosti žalovanému žádný doklad nepředložil.Z dalších provedených důkazů již soud žádné významné skutečnosti pro rozhodnutí v této věci neučinil a žádné další důkazy již soud neprovedl z důvodu nadbytečnosti pro rozhodnutí ve věci.Na základě uvedených zjištění soud dospěl k závěru, že v tomto případě je předmětem řízení postoupený nárok úvěrujícího vůči úvěrovanému na vrácení poskytnutých peněžních prostředků a na zaplacení sjednaného úroku, smluvních pokut a náhrady nákladů na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni , datum, (dále jen „ZSÚ“). Podle § 1970 OZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto nařízením je pak nařízení vlády č. 351/2013 Sb., podle něhož výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.Podle § 86 odst. 1 ZSÚ ve znění do , datum, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.Podle § 87 odst. 1 ZSÚ, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle odst. 2, je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na náv