16 C 60/2024-88 — Okresní soud v Břeclavi

Dne , datum, byla u zdejšího soudu podána žaloba, doplněná v průběhu řízení, kterou se žalobce domáhá po žalovaném zaplacení částky , částka, , úroku z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení ve výši 15 % ročně a úroku 29,67 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to z titulu smlouvy o úvěru č. , hodnota, , kterou dle tvrzení žalobce uzavřeli společnost , právnická osoba, ., a žalovaný dne , datum, a na základě které byl žalovanému poskytnut jmenovanou společností úvěr ve výši , částka, , a to dne , datum, poukázáním na účet. Žalobce dále uvedl, že žalovaný byl na základě této smlouvy povinen poskytnutou částku zároveň s úrokem a poplatky za pojištění uhradit poskytovateli úvěru ve 48 měsíčních splátkách po , částka, . Žalovaný sjednané splátky řádně neplatil, v důsledku čehož byl úvěr zesplatněn ke dni , datum, . Žalovaný na uvedenou smlouvu zaplatil pouze , částka, . Pohledávka poskytovatele úvěru z uvedené smlouvy byla postoupena žalobci dne , datum, . Žalobce tak požaduje dlužnou jistinu, úrok, smluvní pokuty, náhradu nákladů, úrok z prodlení a úhradu za pojištění schopnosti splácet.Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil. Soud ve věci nařídil jednání na den , datum, , k němuž se dostavil pouze zástupce žalobce, přičemž žalovaný svou nepřítomnost neomluvil. Soud tedy v souladu s ustanovením § 101 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o.s.ř.“) věc projednal v jeho nepřítomnosti a u jednání provedl dokazování žalobcem předloženými a navrženými důkazy a dospěl k následujícím zjištěním.Společnost , právnická osoba, . je právnická osoba existující od , datum, a do předmětu jejího podnikání od , datum, patří i poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru. (zjištěno z obchodního rejstříku) Z úplného výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu, který vede Česká národní banka, soud zjistil, že je vedena v registru nebankovních poskytovatelů spotřebitelského úvěru. Žalobce existuje od , datum, .Dne , datum, uzavřela společnost , právnická osoba, . s žalovaným smlouvu o úvěru, kterou vedla pod č. , hodnota, a na základě které poukázala , datum, žalovanému na jeho účet částku , částka, , což soud zjistil ze sdělení , právnická osoba, ., ze dne , datum, ve spojení s dokumentem označeným jako doklad o vyplacení úvěru k účtu č. , č. účtu, . Obsah této smlouvy o úvěru však soud nemá za zjištěný, jelikož soudu byly na prokázání obsahu tvrzené smlouvy o úvěru předloženy dokumenty, označené jako návrh na uzavření smlouvy o úvěru/smlouva o úvěru číslo , hodnota, , dále jako příloha č. , hodnota, k návrhu na uzavření smlouvy úvěru/ smlouvy o úvěru č. , hodnota, a jako dodatek č. , hodnota, k návrhu na uzavření smlouvy úvěru/ smlouvy o úvěru č. , hodnota, , v nichž není ani vlastnoruční ani uznávaný elektronický podpis žalovaného. Místo podpisu žalovaného je v nich uveden pouze kód , Anonymizováno, , který měl být žalovanému sdělen žalobcem dne , datum, zároveň s platbou , částka, na jeho účet, kdy na dokumentu označeném jako smlouva o úvěru byl kód připojen , datum, v 12.55.23, na přílohu č. 1 , datum, v 12.55.26, na dodatek č. , hodnota, dne , datum, v 12.55.24. Soud však nemá za prokázané, že tento kód do předložených, resp. elektronicky zaslaných elektronických dokumentů, vložil přímo sám žalovaný, jelikož z elektronických údajů k tomuto „podpisu kódem“ taková skutečnost nevyplývá (hlášeno, že nejméně jeden podpis má problémy) a z žádného jiného důkazu toto zjištěno nebylo. Soud tudíž nemůže dospět k závěru, že předmětné dokumenty podepsal žalovaný a že tedy předmětná smlouva o úvěru byla uzavřena v podobě a s obsahem, jak tvrdí žalobce.Společnost , právnická osoba, . žalovanému zaslala dopis datovaný dnem , datum, , ve kterém sdělila, že akceptovala jeho návrh na uzavření smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, ve znění dodatku č. , hodnota, k této smlouvě, že celková výše úvěru je , částka, a že úvěr je poskytován jako bezúčelový. (zjištěno z oznámení o schválení úvěru)Soudu byl předložen dokument označený jako „hodnocení klienta“, na kterém je rovněž kód , Anonymizováno, u kterého je časové razítko , datum, 12.55.27, v němž je uvedeno, že klient má pravidelný čistý měsíční příjem , částka, , k čemuž jsou doložena potvrzení banky o provedení platby, že jeho výdaje činí , částka, jako životní minimum, , Anonymizováno, ., Anonymizováno, za bydlení a žádné další výdaje uvedeny nejsou. V tomto dokumentu je uvedeno, že klient bydlí ve vlastním bydlení, avšak žádný doklad k této skutečnosti soudu předložen nebyl. Není také uvedeno, na základě čeho byly údaje o výdajích klienta ověřovány. Zároveň je na uvedeném dokumentu místo podpisu žalovaného uveden již výše zmíněný kód, o kterém soudu není známo, kdo jej k dokumentu připojil. Dle výpisu z nebankovního registru klientských informací ke dni , datum, skóre u žalovaného činilo , Anonymizováno, , což znamenalo vyšší riziko, kdy úvěr měl být výrazněji limitován výší vyplacené částky nebo zamítán. Dle výpisu záznamů z registru Solus ke dni , datum, žalovaný nebyl v prodlení s žádnou splátkou.Žalobci byla pohledávka jmenované společnosti vůči žalovanému z předmětné smlouvy postoupena. (zjištěno z oznámení o postoupení pohledávky datovaného dnem , datum, , a z podacího lístku ze dne , datum, ). Žalobce zaslal žalovanému dne , datum, předžalobní výzvu (zjištěno z uvedené výzvy a podacího lístku).Z dalších provedených důkazů již soud žádné významné skutečnosti pro rozhodnutí v této věci neučinil.Na základě uvedených zjištění soud dospěl k závěru, že v tomto případě je předmětem řízení postoupený nárok úvěrujícího vůči úvěrovanému na vrácení poskytnutých peněžních prostředků a na zaplacení sjednaného úroku, smluvních pokut a náhrady nákladů na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni , datum, (dále jen „ZSÚ“).Podle § 86 odst. 1 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.Podle § 87 odst. 1 ZSÚ odst. 1, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle odst. 2, je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.S ohledem na učiněná zjištění soud dospěl k závěru, že žalobce sice prokázal, že dne , datum, jeho předchůdkyně společnost , právnická osoba, . uzavřela s žalovaným úvěrovou smlouvu č. , hodnota, , na základě které mu dne , datum, poskytla jako úvěr částku , částka, , avšak žalobce neprokázal, že tato úvěrová smlouva byla uzavřena ve znění, jak tvrdí v žalobě, jelikož z žádného důkazu, a to ani při posouzení všech provedených důkazů ve vzájemné souvislosti, nevyplynulo, že by žalovaný podepsal či odsouhlasil úvěrovou smlouvu právě v takovém znění. V řízení pak ani nebylo zjištěno, jaký byl skutečný obsah uzavřené úvěrové smlouvy. Poskytovatel úvěru má proto vůči žalovanému právo pouze na vrácení částky poskytnuté částky. Vzhledem k tomu, že žalobce prokázal, že na něj přešel nárok poskytovatele úvěru z předmětné smlouvy, a že v řízení nebylo zjištěno, že by žalovaný na předmětnou smlouvu uhradil více než , částka, , soud žalobě vyhověl ohledně částky , částka, . Zároveň žalovanému uložil podle § 1970 OZ povinnost zaplatit žalobci také úrok z prodlení z částky , částka, , a to ode dne , datum, , což je