4 C 16/2022 — Okresní soud v Břeclavi

1) Žalobou – návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne , datum, se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky , částka, s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru ze dne , datum, uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce společností , právnická osoba, ., IČO: , IČO, a žalovaným, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši , částka, vedený na úvěrovém účtu č. , č. účtu, . Žalobce dále uvedl, že žalovaný se zavázal úvěr splácet spolu s úrokem ve výši 15 % ročně a s poplatky za poskytnutí a správu úvěru sjednanými ve smlouvě. Žalovaný však svou povinnost nesplnil, sjednané splátky nehradil řádně a včas, právním předchůdce žalobce tedy využil svého oprávnění a úvěr ke dni , datum, zesplatnil, o čemž byl žalovaný vyrozuměn. Pohledávka z předmětné úvěrové smlouvy byla na žalobce postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , oznámení o postoupení bylo žalovanému řádně doručeno. V doplnění žaloby ze dne , datum, žalobce uvedl, že jeho právní předchůdce splnil své zákonné povinnosti, když s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet úvěr a dospěl k tomu, že schopnost žalovaného splácet úvěr je dostatečná a úvěr mu byl poskytnut. Žalobce rovněž uvedl, že žalovaný měl u jeho právního předchůdce veden běžný účet č. , č. účtu, , jeho právní předchůdce měl tedy ověřenou platební morálku žalovaného a výši jeho měsíčních příjmů.2) Žalovaný, ačkoli k tomu byl soudem vyzván, se k žalobě nevyjádřil.3) Následně zdejší soud ve věci rozhodl tak, že žalobu rozsudkem ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, v celém rozsahu zamítl, a to s odůvodněním, že mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce sice byla uzavřena smlouva o úvěru, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr v celkové výši , částka, , avšak žalobce nesplnil svou povinnost tvrzení, neboť v řízení nebyly prokázány zákonné náležitosti související s uzavřením předmětné úvěrové smlouvy. Konkrétně tedy žalobce zcela pominul tvrdit skutečnosti týkající se splnění povinnosti jeho právního předchůdce, tj. , právnická osoba, ., zkoumat a prověřit úvěruschopnost žalovaného předtím, než mu byl úvěr vůbec poskytnut.4) Proti výroku I. rozsudku Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, podal žalobce co do částky , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení řádně a včas odvolání s odůvodněním, že se soud prvního stupně v napadeném rozhodnutí vůbec nezabýval otázkou majetkového prospěchu žalovaného z poskytnutého úvěru. Žalobce argumentoval především tím, že pokud soud prvního stupně konstatoval, že je předmětná smlouva o úvěru neplatná, měl současně povinnost se zabývat nárokem žalobce z titulu bezdůvodného obohacení.5) Krajský soud v Brně rozhodl Usnesením č.j. , spisová značka, dne , datum, , tak že rozsudek soudu prvního stupně v rozsahu podaného odvolání zrušil a věc mu vrátil k opětovnému projednání. Odvolací soud přitom po projednání věci dospěl k závěru, že z odůvodnění rozsudku prvního stupně není zřejmé, zda tento dospěl k závěru o absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy podle § 86 a § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, či nikoliv. Pakliže prvoinstanční soud vyhodnotil, že žalobce neunesl břemeno tvrzení ohledně otázky posouzení úvěruschopnosti žalovaného, bylo namístě se s ohledem na tvrzení žalobce, že jeho právní předchůdce poskytl žalovanému úvěr a jeho neuhrazený zůstatek činil ke dni postoupení pohledávky na žalobce částku , částka, , zabývat posouzením uplatněného nároku z titulu bezdůvodného obohacení. Odvolací soud tedy rozsudek soudu prvního stupně v rozsahu podaného odvolání zrušil a věc mu vrátit k dalšímu řízení. Krajský soud zároveň soudu prvního stupně uložil, aby se v dalším průběhu řízení zabýval nárokem žalobce z titulu bezdůvodného obohacení a v případě nutnosti vyzval žalobce k doplnění tvrzení a důkazů.6) Žalovaný, ačkoli k tomu byl opakovaně písemně vyzýván, se k samotné žalobě, ani následným rozhodnutím soudů nijak nevyjádřil a v řízení zůstal po celou dobu pasivní. Soud ve věci nařídil jednání na den , datum, , k němuž se dostavil pouze právní zástupce žalobce. Žalovaný svou nepřítomnost neomluvil a k jednání se opět nedostavil. Podle § 101 odst. 3 o.s.ř., nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka; vychází přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. Soud tedy jednal v nepřítomnosti žalovaného.7) Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.8) Ze smlouvy o úvěru ze dne , datum, bylo zjištěno, že mezi společností , právnická osoba, ., IČO: , IČO, a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru na sloučení předchozích úvěrů a půjček na úvěr v celkové výši , částka, s úrokovou sazbou 15 % ročně a výší měsíční splátky , částka, , přičemž ke splacení úvěru mělo dojít nejpozději , datum, , RPSN činila 16,64 %. Úvěr je veden na úvěrovém účtu č. , č. účtu, , přičemž účelová část úvěru ve výši , částka, měla sloužit ke splacení předchozího úvěru žalovaného.9) Z poslední výzvy k úhradě dlužné částky ze dne , datum, bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné splátky úvěru ve výši , částka, a upozornil jej, že pokud nebude dlužná částka uhrazena nejpozději do , datum, , bude právní předchůdce žalobce požadovat okamžité splacení celého úvěru.10) Z rozhodnutí o okamžité splatnosti celkového dluhu ze dne , datum, bylo prokázáno, že vzhledem k tomu, že žalovaný dlužnou částku ve lhůtě stanovené ve výzvě ze dne , datum, neuhradil, vyzval právní předchůdce žalobce žalovaného k úhradě celé dlužné částky ve výši , částka, .11) Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, ve spojení s potvrzením o zaplacení kupní ceny a oznámením o postoupení pohledávky má soud za prokázané, že žalobce se stal věřitelem pohledávky.12) Z Předžalobní výzvy k plnění ze dne , datum, ve spojení s podacím lístkem vyplývá, že žalobce před podáním žaloby vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky.13) Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil žádné další pro rozhodnutí relevantní skutečnosti.14) Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.15) Podle § 104 zákona č. 257/2016 Sb. (zákon o spotřebitelském úvěru, dále jen „z. s. ú.“) platí, že smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.16) Dle ustanovení § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.17) Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.18) Podle ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (odst. 1).19) Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.20) Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.21) Dle judikatury Ústavního soudu (např. I. ÚS 3308/16, IV. ÚS 702/20) i rozsudku Soudního dvora Evropské