4 C 236/2023 — Okresní soud v Břeclavi

Žalobce se žalobou, která byla zdejšímu soudu doručena dne , datum, , domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku ve výši , částka, s příslušenstvím a náhradu nákladů řízení. Žalobce odůvodnil žalobu tím, že dne , datum, uzavřel s žalovaným smlouvy o zápůjčce, na základě které mu poskytl finanční prostředky ve výši , částka, , a to v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaný jako vydlužitel se pak touto smlouvou zavázal vrátit žalobci částku ve výši , částka, , a to nejpozději ve lhůtě do , datum, . Žalobce dále doplnil, že žalovaný takto vzniklý dluh písemně uznal, a to na základě uznání dluhu ze dne , datum, . Právní zástupce žalobce opakovaně zaslal žalovanému předžalobní výzvu, ve které jej vyzval k úhradě předmětného dluhu, přičemž jej upozornil na možnost vymáhání dlužné částky soudní cestou. Žalovaný však ve sjednané lhůtě půjčené peněžní prostředky žalobci nevrátil a na výzvy k úhradě nijak nereagoval.Žalovaný se k věci, ačkoli k tomu byl řádně vyzván, nevyjádřil a po celou dobu řízení zůstal nečinný. Za splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), soud rozhodl bez nařízení jednání.S ohledem na zjištění učiněná z předložených listinných důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé.Ze smlouvy o zápůjčce ze dne , datum, má soud za prokázané, že mezi žalobce a žalovaným byla dne , datum, uzavřena smlouva o zápůjčce, na jejímž základě žalobce poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši , částka, , a to v hotovosti při uzavření předmětné smlouvy. Žalovaný se pak v předmětné smlouvě zavázal vrátit žalobci poskytnuté peněžní prostředky a také odměnu za poskytnutí půjčky ve výši , částka, , celkem tedy částku ve výši , částka, , a to nejpozději do , datum, .Z listiny označené jako uznání dluhu má soud dále za prokázané, že žalovaný dne , datum, výslovně uznal vůči žalobci svůj dluh ve výši , částka, . Z předložené listiny soud dále zjistil, že tento dluh (zahrnující jistinu , částka, a odměnu za poskytnutí zápůjčky , částka, ) vznikl žalovanému z titulu zápůjčky ze dne , datum, , která byla splatná nejpozději do dne , datum, .Z předžalobní výzvy ze dne , datum, ve spojení s příslušným potvrzením o odeslání prostřednictvím emailové komunikace bylo dále prokázáno, že žalobce v předsoudní fázi vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky , částka, s příslušenstvím.Z opakované předžalobní výzvy ze dne , datum, ve spojení s potvrzením o odeslání z téhož dne, má soud za prokázané, že žalobce opětovně vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky, přičemž jej současně upozornil na možnost jejího vymáhání soudní cestou.Zjištěný skutkový stav soud posoudil zejména podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále též jen jako „o. z.“)Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.Podle § 2053 o. z. platí, že uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.Po posouzení skutečností, které vyplynuly z provedeného dokazování, z pohledu citovaných zákonných ustanovení, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, a proto jí v plném rozsahu vyhověl. Mezi žalobcem a žalovaným byla dne , datum, uzavřena smlouva o zápůjčce ve smyslu citovaného § 2390 a násl. občanského zákoníku, na jejichž základě zapůjčil žalobce žalovanému částku ve výši , částka, , což žalovaný písemně potvrdil a současně se v tomto potvrzení zavázal zápůjčku uhradit nejpozději do , datum, . Následně písemné uznání dluhu ze strany žalovaného učiněné dne , datum, ještě více posílilo procesní pozici žalobce, neboť v daném případě zakládá právní domněnku existence dluhu v době jeho uznání. Žalovaný svou smluvní povinnost vrátit ve sjednané lhůtě půjčené peněžní prostředky a odměnu za poskytnutí zápůjčky, tj. celkovou částku ve výši , částka, nesplnil a nijak nereagoval ani na následné upomínky žalobce. Žalovaný se nezaplacením zápůjčky řádně a včas dostal ode dne následujícího po její splatnosti do prodlení. Žalobci proto od tohoto dne náleží v souladu s § 1970 občanského zákoníku rovněž nárok na úrok z prodlení z dlužné částky ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva ze dne , datum, a návrh ve věci samé) dle § 11 odst. 1, písm. a) a d) a. t., tedy , částka, , včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 13 odst. 4 a. t., tedy , částka, , a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, . Tyto náklady považuje soud za účelně vynaložené k uplatnění nároku žalobce vůči žalovanému u soudu.