4 C 314/2023 — Okresní soud v Břeclavi

1) Žalobce se návrhem na zahájení řízení podaným u zdejšího soudu dne , datum, domáhal po žalovaném zaplacení částky , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, za období od , datum, do zaplacení a částky , částka, jakožto smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně ze zůstatku úvěru od , datum, do , datum, a náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnil tím, že se žalovaným uzavřel dne , datum, distančním způsobem na adrese www., Anonymizováno, .cz smlouvu o úvěru č. , hodnota, (dále též jen „smlouva“), kterou se žalobce zavázal poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení až do výše , částka, s možností postupného čerpání. Žalovaný se pak předmětnou smlouvou zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit žalobci spolu s příslušenstvím ve sjednaném datu splatnosti. Úvěr byl žalovanému vyplacen z bankovního účtu žalobce následujícím způsobem: dne , datum, částka , částka, , dne , datum, částka , částka, a dne , datum, částka , částka, . Celkem tedy byla ze strany žalobce vyplacena žalovanému částka , částka, . Žalovaný si při sjednávání smlouvy dále zvolil následující volitelné služby, a to službu „Klidné spaní“ za poplatek , částka, . Splatnost úvěru nastala dne , datum, . Žalovaný neuhradil ničeho a dostal se do prodlení s úhradou dne , datum, . Žalobce tak po žalovaném požadoval zaplacení dlužné částky ve výši , částka, , sestávající z dlužné jistiny úvěru ve výši , částka, , neuhrazeného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši , částka, a dlužného poplatku za službu „Klidné spaní“ ve výši , částka, . V důsledku nastalého prodlení žalovaného požadoval žalobce také smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny úvěru za prvních 90 dnů prodlení, tj. od , datum, do , datum, ve výši , částka, a zákonný úrok z prodlení od prvního dne prodlení , datum, do zaplacení.2) Žalovaný, ačkoli k tomu byl písemně vyzván, se k žalobě nijak nevyjádřil. Soud ve věci nařídil jednání na den , datum, , z něhož se předem omluvil žalobce i jeho právní zástupce. Žalovaný se k jednání, byť byl ze strany soudu řádně předvolán, nedostavil, ani svou nepřítomnost neomluvil. Podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „o.s.ř.“), nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka; vychází přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. Soud tedy jednal v nepřítomnosti účastníků řízení.3) Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění.4) Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním ze dne , datum, uzavřené mezi žalobcem jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem bylo soudem zjištěno, že žalobce se zavázal poskytnout žalovanému částku úvěru do výše , částka, , kterou se žalovaný zavázal splatit spolu s poplatkem a další volitelnou službou jednorázovou splátkou (při čerpání celého úvěrového limitu) ve výši , částka, ve lhůtě do , datum, . RPSN činila 1.410,33 %. Podle čl. IV. činil poplatek za vybranou volitelnou službu částku , částka, . Celková výše poplatku za sjednání úvěru (při čerpání celého úvěrového limitu) činila , částka, . Součástí smlouvy je i sazebník poplatků, údaje o poskytovateli úvěru a všeobecné obchodní podmínky.5) Z autorizace ověření totožnosti bylo zjištěno, že žalobce ověřil totožnost žalovaného prostřednictvím přímého náhledu na bankovní účet žalovaného (AISP).6) Z Výpisu o posouzení úvěruschopnosti u společnosti , právnická osoba, . ze dne , datum, a Obecných principů posuzování a filozofie společnosti soud zjistil, že žalobce při zkoumání bonity žalovaného ověřil výši čistého měsíčního příjmu žalovaného ve výši , částka, s tím, že na výdajové stránce žalovaný označil měsíční výdaje ve výši , částka, , přičemž částka , částka, představuje výdaje na půjčky, částka , právnická osoba, Kč na bydlení a částka , právnická osoba, Kč na ostatní zbytné výdaje. Z výpisu soud dále zjistil, že rezerva na výdaje činí , částka, , disponibilní příjem částku , částka, .7) Z listiny označené Kontomatik – Výpis z běžného účtu vedeného na žalovaného soud zjistil, že žalobce v souladu se zákonnými požadavky pro posuzování úvěruschopnosti ověřil na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací čistý měsíční příjem žalovaného na částku , částka, .8) Z Přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli bylo zjištěno, že dne , datum, poskytl žalobce žalovanému finanční prostředky ve výši , částka, , dne , datum, finanční prostředky ve výši , částka, a dne , datum, finanční prostředky ve výši , částka, ; celkem tedy částku ve výši , částka, .9) Ze Sazebníku platného od , datum, bylo soudem zjištěno, že dle čl. 1 jsou úvěry s jistinou ve výši od , částka, do , částka, včetně poskytovány s poplatkem ve výši 25 % z půjčené částky na 30 dní.10) Ze sdělení , právnická osoba, . ze dne , datum, soud zjistil, že majitelem a disponentem osobního účtu č. , č. účtu, je a byl žalovaný.11) Z Výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne , datum, soud zjistil, že žalobce před podáním žaloby vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky, a to nejpozději do tří dnů. Výzva ze dne , datum, byla žalovanému ještě téhož dne odeslána na adresu uvedenou ve smlouvě (, adresa, ), jak soud zjistil z poštovního podacího lístku ze dne , datum, .12) Z dalších provedených důkazů již soud žádné relevantní skutečnosti pro toto řízení nezjistil.13) Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.14) Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.15) Podle § 104 zákona č. 257/2016 Sb. (zákon o spotřebitelském úvěru, dále jen „z. s. ú.“) platí, že smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.16) Dle ustanovení § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.17) Dle ustanovení § 86 odst. 2 věta první z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.18) Dle ustanovení § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.19) Podle § 551 až §554 o. z. právní jednání musí být učiněno svobodně a vážně, určitě a srozumitelně; jinak jde o zdánlivé právní jednání, ke kterému se nepřihlíží.20) Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.21) Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.22) Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.23) Podle ustanovení 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.24) Dle judikatury Ústavního soudu (např. I. ÚS 3308/16, IV. ÚS 702/20) i rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C-679/18 (OPR-Finance s.r.o. vs. GK), je soud povinen z moci úřední zkoumat, zda po