5 C 235/2023 — Okresní soud v Břeclavi

Žalobce se návrhem, doručeným soudu dne 29. 5. 2023, domáhal po žalované zaplacení částky 23.686 Kč s příslušenstvím, konkrétně se zákonným úrokem z prodlení a náklady spojenými s uplatněním pohledávky, jak uvedeno ve výroku I. rozsudku. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaná vykonávala zprostředkovatelskou činnost dle zákona č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí. Na základě smlouvy o obchodním zastoupení se žalovaná se zavázala pro žalobce vyvíjet činnost spočívající ve vyhledávání zájemců o uzavření smluv o finančních produktech, případně zájemců o jejich změnu či zrušení. Po jejich uzavření měla nadále klientům poskytovat řádný servis spojený s uzavřenými smlouvami. Žalované za tuto činnost vznikl nárok na provizi, provize byly žalované vypláceny zálohově dopředu. V případě, kdy klient smlouvu o finančním produktu předčasně ukončil, byla žalovaná zavázána část této provize vrátit žalobci. Žalobci vznikl u několika konkrétních případů vůči žalované nárok na zpětnou úhradu částky, představující nevrácené provize a další úhrady, které učinil žalobce za žalovanou, v celkové výši 23.686 Kč s příslušenstvím. Žalovaná žalobci tuto částku neuhradila, žalobce žalovanou vyzval k její úhradě předžalobní výzvou k plnění dle § 142a o. s. ř.Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, po celou dobu řízení zůstala nečinná.S ohledem na skutečnost, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, soud podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) věc rozhodl, aniž nařizoval jednání.K prokázání skutkových tvrzení žalobce soudu předložil Smlouvu o obchodním zastoupení a o pomoci při správě č. , Anonymizováno, , uzavřenou mezi žalobcem a žalovanou jako zprostředkovatelem dne 1. 1. 2020, rozpis nevrácených provizí a dalších úhrad, předžalobní výzvu k plnění dle § 142a občanského soudního řádu ze dne 12. 5. 2023 s podrobným rozpisem dluhu a s podacím archem ze dne 15. 5. 2023.Ze Smlouvy o obchodním zastoupení uzavřené mezi účastníky dne 1. 1. 2020 soud zjistil, že žalovaná se zavázala pro žalobce vykonávat zprostředkovatelskou činnost spočívající ve zprostředkování uzavírání pojistných smluv s třetími osobami výhradně pro žalobce a zprostředkování smluv o finančních službách uzavíraných mezi partnery a třetími osobami, a žalobce se zavázal za tuto činnost zaplatit žalované odměnu, zejména provizi. Účastníci ve smlouvě dále ujednali, že v případě, že žalované nevznikl nárok na výplatu odměny, je povinna ji vrátit. Odměna je částečně nebo plně vratná v případě, že se dodatečně zjistilo, že nárok na její výplatu vůbec nevznikl nebo následně odpadl. Z rozpisu nevrácených provizí a dalších úhrad na jméno žalované, získatelské číslo , hodnota, , soud zjistil, že celkový součet nevrácených provizí činí 23.686,20 Kč. Z předžalobní výzvy k plnění ze dne 12. 5. 2023 bylo zjištěno, že žalobce vyzval žalovanou prostřednictvím svého právního zástupce k úhradě dluhu v celkové výši 30.850 Kč.Smlouvou o obchodním zastoupení se obchodní zástupce jako nezávislý podnikatel zavazuje dlouhodobě vyvíjet pro zastoupeného činnost směřující k uzavírání určitého druhu obchodů zastoupeným nebo k ujednání obchodů jménem zastoupeného a na jeho účet a zastoupený se zavazuje platit obchodnímu zástupci provizi (§ 2483 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o. z.“).Strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena (§ 1746 odst. 2 o. z.).Na základě předložených listinných důkazů vzal soud za prokázané, že mezi žalobcem a žalovanou byla dne 1. 1. 2020 o obchodním zastoupení, v jejímž rámci si sjednali podmínky vyplacení a nároku na vrácení poskytnuté provize, přičemž v důsledku nastalých skutečností vzniklo žalobci právo na vrácení částí provizí v celkové výši 23.686 Kč. Soud tak shledal nárok žalobce jako oprávněný a žalobnímu návrhu zcela vyhověl. Protože je žalovaná v prodlení se splácením peněžitého dluhu, má žalobce nárok též na úrok z prodlení podle ustanovení § 1970 zákona č. 82/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014, a to ve výši odpovídající ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení podle občanského zákoníku. Dále vzhledem ke skutečnosti, že se v případě žalované pohledávky jednalo o vzájemný závazek podnikatelů, soud žalobci přiznal i požadované náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1.200 Kč (§ 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.).Při rozhodování o náhradě nákladů řízení soud postupoval podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobce měl ve věci plný úspěch. Náklady žalobce potřebné k účelnému uplatňování nebo bránění práva stanovil soud dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.“), dle níž činí odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b odst. 1 bod 2. a. t. z tarifní hodnoty ve výši 23.686 Kč, sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci dle § 11 odst. 1 písm. a) a písm. d) a. t. (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, návrh ve věci samé), včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t., celkem částku 1.200 Kč. K tomu náleží advokátovi žalobce daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1.200 Kč ve výši 252 Kč, náklady za právní zastoupení advokátem tak činí celkem částku 1.452 Kč. Tato částka spolu se zaplaceným soudním poplatkem ve výši 948 Kč dle položky 2 bodu 1 písm. c) sazebníku soudních poplatků obsaženého v příloze zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích v platném znění, činí celkem částku 2.400 Kč, kterou je žalovaná povinna uhradit k rukám právního zástupce žalobce do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o.s.ř.).