5 C 313/2023 — Okresní soud v Břeclavi

1. Žalobce se žalobou, soudu doručenou dne 25. 8. 2023, doplněnou podáním ze dne 14. 9. 2023, soudu doručeným dne 15. 9. 2023, a podáním ze dne 21. 2. 2024, soudu doručeným téhož dne, vůči žalovanému domáhal zaplacení částky 6.266,57 Kč spolu s příslušenstvím, sestávajícím ze zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 6.266,57 Kč od 18. 7. 2020 do zaplacení, kapitalizovaného úroku ve výši 8.072,43 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 448,10 Kč, úroku 8,25 % ročně z částky 6.266,57 Kč od 17. 10. 2020 do zaplacení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 265 Kč, dále částky 7.000 Kč (odpovídající smluvní pokutě) spolu s příslušenstvím, sestávajícím ze zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 7.000 Kč od 26. 8. 2023 do zaplacení, a náhrady nákladů řízení ve výši 1.983 Kč. Uvedl, že mezi právním předchůdcem žalobce, společností , právnická osoba, a žalovaným došlo dne 24. 5. 2019 k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, , na jejímž základě poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému finanční prostředky ve výši 14.000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný stvrdil svým podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce poplatek ve výši 14.083 Kč. Celkovou částku ve výši 28.083 Kč se žalovaný zavázal splatit v 60 týdenních splátkách, přičemž poslední splátka byla stanovena na 17. 7. 2020. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, celkově právnímu předchůdci žalobce uhradil částku 16.744 Kč. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy byla ze strany společnosti , právnická osoba, postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 12. 2022 s účinností ke dni 20. 12. 2022 žalobci jako novému věřiteli a postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Ode dne postoupení pohledávky žalovaný na svůj dluh neuhradil ničeho. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou ze dne 29. 5. 2023.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, po celou dobu řízení zůstal nečinný.3. Žalovaný se nevyjádřil k výzvě soudu ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Žalobce s takovým postupem souhlasil, soud proto ve věci postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), a ve věci rozhodl bez nařízení jednání dle předložených listinných důkazů.4. Z předložené smlouvy o zápůjčce č. , tel. číslo, datované dnem 24. 5. 2019 soud zjistil, že tuto smlouvu uzavřeli společnost , právnická osoba, jako úvěrující, a žalovaný jako zákazník. Smlouva obsahuje vlastnoruční podpisy stran. Jmenovaná společnost poskytla žalovanému peněžitou zápůjčku 14.000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal vrátit tuto částku spolu s poplatkem ve výši 12.283 Kč, tvořeným úrokem ve výši 2.504 Kč, částkou za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 5.652 Kč a částkou za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 4.127 Kč, a dále s pojistným za doplňkové pojištění ve výši 1.800 Kč, tedy celkem částku ve výši 28.083 Kč, a to v 60 týdenních splátkách, po předposlední splátku ve výši 469 Kč, poslední splátka ve výši 412 Kč.5. Ze smlouvy o zápůjčce shora a z žalobního návrhu bylo zjištěno, že částka čerpaná žalovaným činila 14.000 Kč a byla žalovanému vyplacena v hotovosti před podpisem smlouvy, a žalovaným uhrazené platby právnímu předchůdci žalobce činily celkem částku 16.744 Kč.6. Z výpisu z obchodního rejstříku soud zjistil, že žalobce , právnická osoba, je právnická osoba zapsána v tomto rejstříku ode dne 21. 12. 2010.7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 12. 2022, z přílohy č. , hodnota, smlouvy o postoupení pohledávek, z potvrzení o provedení transakce , právnická osoba, ., označené jako Provident – úhrada portfolia, ze dne 20. 12. 2022, z potvrzení o zaplacení kupní ceny ze dne 20. 2. 2023, z oznámení o postoupení pohledávky s výzvou k úhradě dlužné částky ze dne 20. 12. 2022 a ze dne 15. 2. 2023, adresovaného žalovanému, a z poštovního podacího archu ze dne 16. 2. 2023 soud zjistil, že pohledávka věřitele , právnická osoba, z uvedené smlouvy o zápůjčce byla postoupena žalobci, žalovaný byl o této skutečnosti informován, a že žalobce vyzval žalovaného k zaplacení žalované pohledávky.8. Z předžalobní výzvy ze dne 29. 5. 2023, adresované žalovanému, a z poštovního podacího archu ze dne 5. 6. 2023 soud zjistil, že žalobce prostřednictvím svého zástupce vyzval žalovaného k zaplacení žalované pohledávky a současně ho upozornil na další postup v případě jejího neuhrazení, včetně možnosti jejího vymáhání soudní cestou.9. V odpovědi na výzvu soudu, zda a jakým způsobem byla ověřena úvěryschopnost žalovaného, žalobce soudu podáním ze dne 21. 2. 2024 sdělil, že právní předchůdce žalobce prověřoval před poskytnutím spotřebitelského úvěru s odbornou péčí pravdivost tvrzení žalovaného ohledně příjmů a výdajů za účelem ověření jeho úvěruschopnosti. Ze zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr vyplývá, že v době žádosti o úvěr byl žalovaný zaměstnán, jako čisté měsíční příjmy domácnosti uvedl částku 14.570 Kč. Měsíční výdaje pak žalovaný uvedl ve výši 3.000 Kč. Dle údajů uvedených žalovaným mu tak měsíčně mělo zůstat k volné dispozici více něž 11.000 Kč. Žalovaný dále předložil v rámci zkoumání jeho úvěruschopnosti pracovní smlouvu a mzdový výměr. Původně žalovaný požadoval poskytnutí úvěru ve výši 30.000 Kč, nicméně právní předchůdce žalobce žalovanému poskytnul úvěr pouze ve výši 14.000 Kč, samotná tato skutečnost dostatečným způsobem prokazuje, že právní předchůdce žalobce aktivně zkoumal úvěruschopnost žalovaného a výsledky tohoto zkoumání následně aplikoval tak, že žalovanému nebyla, i přes dostatečně prokázaný měsíční příjem, poskytnuta celá jím požadovaná výše úvěru. Žalovaný dle smlouvy poskytnutý úvěr splácel formou týdenních splátek ve výši 469 Kč, tj. měsíčně žalovaný na úvěr splácel 4 x 469, tj. 1.876 Kč. Při doloženém měsíčním disponibilním zůstatku finančních prostředků přes 11.000 Kč pak nemohlo být pochyb o tom, zda žalovaný bude schopen poskytnutý úvěr splácet. Dále žalobce uvedl, že žalovaný nemá záznam v insolvenčním rejstříku.10. Ze zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr na jméno žalovaného ze dne 24. 5. 2019 soud mimo jiné zjistil, že žalovaný byl zaměstnán jako dělník na plný pracovní úvazek u zaměstnavatele , právnická osoba, , IČ , IČO, , přičemž jeho pravidelný čistý měsíční příjem měl tvořit částku 14.570 Kč, při počtu zdrojů příjmu 1, ostatní příjmy žalovaného a další čisté příjmy domácnosti nebyly uvedeny. Běžné měsíční výdaje žalovaného jsou uvedeny jako externí splátky zápůjček dle žadatele ve výši 0 Kč, interní splátky PF ve výši 0 Kč a odhadované měsíční výdaje žalovaného ve výši 3.000 Kč. Mezi ověřenými dokumenty byla uvedena pracovní smlouva ze dne 7. 1. 2019. Dále zde bylo uvedeno, že žalovaný je svobodný, počet vyživovaných osob činí 0, není majitelem vozu a jako druh bydlení je uvedeno, že žije s rodiči.11. Z pracovní smlouvy ze dne 7. 1. 2019, uzavřené mezi , právnická osoba, jako zaměstnavatelem a žalovaným jako zaměstnancem, soud zjistil, že tato byla uzavřena na dobu určitou do 31. 12. 2019 a že mzda zaměstnance je stanovena mzdovým výměrem.12. Ze mzdového výměru ze dne 7. 1. 2019 na jméno žalovaného soud zjistil, že žalovanému s účinností od 9. 1. 2019 náleží základní část hrubé mzdy ve třídě 3/0, a dále mu náleží prémie ve výši 0 – 50 % ze základní mzdy (jejich výši určuje za každý odměňovaný měsíc vedoucí zaměstnanec) a odměna (bonus), která mu může být přiznána za splnění pracovních úkolů, převyšujících běžné pracovní povinnosti.13. Jiné doklady o ověření úvěryschopnosti žalovaného nebyly soudu předloženy.14. Na základě učiněných zjištění soud dospěl k závěru, že předmětem řízení jsou žalobci postoupené nároky věřitele vyplývající ze smlouvy o zápůjčce, uzavřené podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) a podle zákona č. 257/2016 Sb., zákon o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú.“), jako spotřebitelský úvěr.15. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.16. Podle § 2392 odst. 1 věta první o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.17. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný.18. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014.19. Podle § 1879 o. z. věřitel může svou p