6 C 106/2024 — Okresní soud v Břeclavi

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 28. 8. 2023 domáhal zaplacení částky 10.900,89 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 1.812,29 Kč, s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 9.970,89 Kč od 29. 8. 2023 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 398,70 Kč od 1. 6. 2023 do 28. 8. 2023 a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky 10.900,89 Kč od 29. 8. 2023 do zaplacení. Žalobce odůvodnil žalobu tím, že dne 1. 3. 2022 byla mezi účastníky uzavřena smlouva o poskytnutí revolvingového úvěru č. , hodnota, (dále jen „Smlouva“), na jejímž základě poskytl žalobce žalované možnost čerpat prostřednictvím kreditní karty peněžní prostředky na jejím úvěrovém účtu až do výše sjednaného úvěrového rámce 10.000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 3,17 % z výše sjednaného úvěrového rámce. Žalovaná celkem načerpala celkem 457.550 Kč a na poskytnutý úvěr uhradila celkem 466.761,40 Kč. Žalovaná porušila své smluvní povinnosti tím, že úvěr řádně a včas nesplácela. Žalobce proto využil svého oprávnění a celý úvěr ke dni 17. 5. 2023 zesplatnil. Dlužná částka 10.900,89 Kč se skládala z dlužné jistiny ve výši 9.970,89 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 430 Kč a smluvních pokut ve výši 500 Kč. Žalovaná nereagovala ani na předžalobní výzvu žalobce a dlužnou částku nezaplatila.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobcem předložených listinných důkazů a účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, rozhodl soud věc v souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších (dále jen „o. s. ř.“), aniž ve věci nařizoval jednání.4. Z předložených listinných důkazů zjistil soud následující skutečnosti.5. Ze smlouvy o poskytnutí revolvingového úvěru č. , hodnota, ze dne 1. 3. 2022 má soud za prokázané, že mezi žalobcem a žalovanou byla dne 1. 3. 2022 uzavřena smlouva o poskytnutí revolvingového úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě se žalobce zavázal poskytnout žalované bezúčelový revolvingový úvěr až do výše sjednaného úvěrového rámce 35.000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr splácet formou pravidelných měsíčních splátek ve výši 3,17 % ročně z úvěrového rámce, tj. 1.108 Kč. Úroková sazba úvěru byla sjednána ve výši 25,88 % ročně. Součástí Smlouvy bylo i ujednání o pojištění schopnosti splácet úvěr, na které se žalovaná zavázala platit měsíční úhradu ve výši 8,9 % z minimální splátky úvěru. Účastníci si dále ve Smlouvě ujednali pro případ prodlení žalované s hrazením splátek úvěru právo žalobce účtovat žalované účelně vynaložené náklady spojené s upomínáním ve výši 100 Kč měsíčně, dále smluvní pokutu ve výši 500 Kč a jednorázovou smluvní pokutu po zesplatnění ve výši 10 % ze splatné jistiny, úroků a úhrady za pojištění, maximálně však 0,1 % denně z dlužné částky.6. Z potvrzení o provedení ověření bonity klienta ze dne 28. 8. 2023 soud zjistil, že žalobce se před uzavřením Smlouvy zabýval schopností žalované splácet poskytnutý úvěr, přičemž při zkoumání úvěruschopnosti zjistil, že žalovaná má průměrný čistý měsíční příjem ve výši 19.000 Kč, příjmy ostatních členů domácnosti činí 20.000 Kč a měsíční výdaje domácnosti činí 4.000 Kč, proti žalované není vedena žádná exekuce ani insolvenční řízení a v registru SOLUS nemá evidovanou žádnou pohledávku po splatnosti.7. Z úvěrových podmínek společnosti , právnická osoba, . – , Anonymizováno, platných od 1. 8. 2021 (dále jen „ÚP“) soud zjistil, že podle čl. 6.1 ÚP byl žalobce oprávněn v případě, že se žalovaná dostane do prodlení s úhradou 2 a více splátek, nebo nezaplatí splátku po dobu delší než tří měsíců, celý úvěr zesplatnit.8. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad má soud za prokázané, že v průběhu trvání smluvního vztahu byla výše úvěrového rámce snížena na částku 10.000 Kč. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad bylo dále zjištěno, že žalovaná porušila své smluvní povinnosti tím, že se dostala do prodlení se splácením sjednaných splátek úvěru, přičemž za dobu trvání Smlouvy uhradila pouze prvních 7 splátek a od 8. splátky splatné dne 20. 1. 2023 již na dlužnou částku ničeho neuhradila. Ke dni 28. 8. 2023 dlužila žalovaná na jistině částku ve výši 9.970,89 Kč, na nákladech na vymáhání částku 430 Kč, na smluvní pokutě částku 500 Kč, na úroku z úvěru částku 1.812,29 Kč a na úroku z prodlení částku 398,70 Kč.9. Z výzvy ke splacení celého úvěru ze dne 17. 5. 2023 a z poštovního podacího archu ze dne 18. 5. 2023 bylo zjištěno, že žalobce dopisem ze dne 17. 5. 2023 vyzval žalovanou k úhradě celého dosud nesplaceného úvěru.10. Z předžalobní výzvy k plnění ze dne 8. 6. 2023 ve spojení s poštovním podacím archem ze dne 9. 6. 2023 bylo prokázáno, že žalobce před podáním žaloby vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky ve výši 12.216,63 Kč včetně příslušenství.11. S ohledem na zjištění učiněná z předložených listinných důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. Mezi žalobcem a žalovanou byla dne 1. 3. 2022 uzavřena smlouva o poskytnutí revolvingového úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě umožnil žalobce žalované čerpat na jejím úvěrovém účtu prostřednictvím kreditní karty peněžní prostředky až do výše sjednaného úvěrového rámce 35.000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky splácet pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 1.108 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaná sjednané splátky řádně a včas nesplácela, využil žalobce svého oprávnění a v souladu s čl. 6.1 ÚP celý úvěr zesplatnil a vyzval žalovanou k jeho úhradě dopisem ze dne 17. 5. 2023. Žalovaná nereagovala ani na předžalobní výzvu žalobce a dlužnou částku v celkové výši 10.900,89 Kč dosud nezaplatila. Schopnost žalované splácet poskytnutý úvěr byla žalobcem zkoumána na základě údajů získaných od žalované a dále nahlédnutím do registru SOLUS, insolvenčního rejstříku a centrální evidence exekucí.12. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.13. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.14. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 1. 12. 2016 do 28. 5. 2022 (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.15. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.16. Podle § 2048 odst. 1 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.17. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.18. Po posouzení skutečností, které vyplynuly z provedeného dokazování, z pohledu citovaných zákonných ustanovení, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi žalobcem a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu citovaného § 2395 a násl. o. z., která je současně smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Podstatou smlouvy o úvěru je závazek úvěrujícího poskytnout úvěrovanému peněžní pros