6 C 250/2022 — Okresní soud v Břeclavi

1. Žalobce se žalobou, soudu doručenou dne 22. 7. 2022, vůči žalovanému domáhal zaplacení částky 42.460 Kč spolu s příslušenstvím, představovaným kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2.838,03 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 8.689,54 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 33.024,38 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení, a úrokem 25,26 % ročně z částky 33.024,38 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení.2. K návrhu žalobce uvedl, že mezi právním předchůdcem žalobce, společností , právnická osoba, , a žalovaným došlo dne 4. 11. 2019 k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 35.000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný stvrdil svým podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 7.000 Kč a odměnu za administrativní činnost ve výši 7.000 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 14.000 Kč, a to zároveň s poskytnutou jistinou v 60 týdenních splátkách po 1.050 Kč, počínaje dnem 11. 11. 2019, přičemž poslední splátka byla stanovena na 28. 12. 2020. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, poslední platba na pohledávku byla ze strany žalovaného uhrazena dne 1. 6. 2020. Žalovaný celkově žalobci zaplatil pouze částku 20.540 Kč. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy byla ze strany společnosti , právnická osoba, postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 7. 1. 2022 s účinností k témuž dni žalobci jako novému věřiteli a postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou dle § 142a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“).3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, po celou dobu řízení zůstal nečinný.4. Z provedených listinných důkazů zjistil soud následující skutečnosti.5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, (Fajn půjčka), datované dnem 4. 11. 2019, soud zjistil, že tuto smlouvu uzavřeli společnost , právnická osoba, , jako úvěrující, a žalovaný jako zákazník. Smlouva obsahuje vlastnoruční podpisy stran. Jmenovaná společnost poskytla v hotovosti žalovanému částku 35.000 Kč jako peněžitou zápůjčku, přičemž žalovaný se zavázal vrátit tuto částku, úrok ve výši 7.000 Kč, částku 7.000 Kč jako administrativní poplatek a částku 14.000 Kč jako odměnu za hotovostní inkaso splátek, tedy celkem částku 63.000 Kč, a to v 60 týdenních hotovostních splátkách po 1.050 Kč.6. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru shora a ze sdělení žalobce bylo zjištěno, že částka čerpaná žalovaným činila 35.000 Kč a žalovaným uhrazené platby právnímu předchůdci žalobce činily celkem částku 20.540 Kč.7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 7. 1. 2022, z přílohy smlouvy o postoupení pohledávek, z oznámení o postoupení pohledávky s výzvou k úhradě dlužných částek ze dne 3. 2. 2022, adresovaného žalovanému, a z poštovního podacího lístku ze dne 4. 2. 2022 soud zjistil, že pohledávka věřitele , právnická osoba, z uvedené smlouvy o spotřebitelském úvěru byla postoupena žalobci, žalovaný byl o této skutečnosti informován, a že žalobce vyzval žalovaného k zaplacení žalované pohledávky.8. Z předžalobní výzvy ze dne 14. 4. 2022, adresované žalovanému, a z poštovního podacího lístku ze dne 19. 4. 2022 soud zjistil, že žalobce prostřednictvím svého zástupce vyzval žalovaného k zaplacení žalované pohledávky a současně ho upozornil na další postup v případě jejího neuhrazení, včetně možnosti jejího vymáhání soudní cestou.9. V odpovědi na výzvu soudu, zda a jakým způsobem byla ověřena úvěruschopnost žalovaného, žalobce soudu podáním ze dne 5. 5. 2023, soudu doručeným dne 9. 5. 2023, sdělil, že žalobcův právní předchůdce posoudil schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením předmětné smlouvy, jak jsou uvedeny v kartě zákazníka. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry, a také na informace o jeho měsíčních příjmech a výdajích, a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům uvedeným v kartě zákazníka. Žalovaný uvedl, že má čistý příjem - hlavní ve výši 35.000 Kč, tento byl ověřen na základě výplatních pásek a z výpisu z živnostenského rejstříku. Jeho celkové běžné měsíční výdaje byly ve výši 15.000 Kč, z toho výdaje na bydlení (nájem, inkaso, energie) ve výši 5.000 Kč, osobní výdaje (telefon, jídlo, léky, doprava, oblečení) ve výši 5.000 Kč, a další výdaje (sociální/zdravotní pojištění OSVČ, odpovědnostní plnění, nedoplatky na daních, atd.) ve výši 5.000 Kč, vše ověřeno na základě sdělení žalovaného. Žalovaný dále uvedl, že nemá úvěr z kreditní karty ani půjčku, resp. zápůjčku u jiné společnosti. Současně si právní předchůdce žalobce z veřejně dostupného insolvenčního rejstříku ověřil, že vůči žalovanému není vedeno insolvenční řízení. Tyto údaje byly poté prostřednictvím obchodního informačního systému právního předchůdce žalobce, který obsahuje skóringový model zahrnující kritéria vycházející ze statistických dat, vyhodnoceny ohledně schopnosti žalovaného splácet požadovanou částku, a právní předchůdce žalobce dospěl k závěru, že žalovaný má dostatečný příjem k úhradě týdenní splátky ve výši 1.050 Kč, a že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného spotřebitelský úvěr splácet.10. Ze zákaznické karty ze dne 3. 11. 2019 soud mimo jiné zjistil, že žalovaný byl svobodný, druh bydlení neuveden, stav domácnosti jiný rodinný příslušník, neměl žádné nezaopatřené dítě nebo jinou nezaopatřenou osobu, zdroj hlavních příjmů neuveden, resp. pouze uvedeno IČ a stávající zaměstnání od 17. 8. 2011, jeho jediný měsíční příjem měl činit částku 35.000 Kč coby čistý příjem hlavní (mzda HPP/část. úvazek, příjmy z podnikání jako hlavní příjem), jiné příjmy zde nejsou uvedeny, jeho měsíční výdaje činily celkem 15.000 Kč, z toho 5.000 Kč výdaje na bydlení (nájem, inkaso, energie), 5.000 Kč osobní výdaje (telefon, jídlo, léky, doprava, oblečení), a 5.000 Kč další výdaje (sociální/zdravotní pojištění OSVČ, odpovědnostní plnění, nedoplatky na daních, atd.), jeho použitelný příjem tak činil 20.000 Kč. Žalovaný neměl žádnou současnou zápůjčku nebo úvěr u nebo mimo , Anonymizováno, . Jako ověřené dokumenty byly uvedeny výplatní pásky (bez uvedení počtu a období) a výpis z živnostenského rejstříku. Proti žadateli nebyla vedena žádná exekuce, jako marketingový zdroj uvedeno bývalý/stávající zákazník.11. Z předloženého výpisu z ARES na jméno žalovaného a z předložených tří faktur – daňových dokladů č. , hodnota, , 5 a 6, a tří příjmových dokladů k těmto fakturám, soud zjistil, že tyto byly vystaveny žalovaným jako dodavatelem (ve všech případech stejnému odběrateli) dne 24. 8. 2019 na částku 35.000 Kč (za rekonstrukci bytového jádra), dne 24. 9. 2019 na částku 30.000 Kč (za montáž plovoucí podlahy a malování bytu) a dne 20. 10. 2019 na částku 40.000 Kč (za natažení stěny lepidlem a perlinkou, fajnovou a montáž nábytku).12. Z předložené smlouvy o nájmu bytu (resp. jejích dvou stran) a potvrzení o provedení platby ze dne 14. 10. 2019 soud zjistil, že tuto smlouvu uzavřela dne 30. 1. 2014 ohledně bytu , Anonymizováno, v domě na adrese , adresa, , dne 30. 1. 2014 jako nájemce , jméno FO, , a že dle potvrzení o platbě shora byla z účtu , jméno FO, odepsána platba ve výši 1.502,61 Kč.13. Žádné jiné doklady ohledně ověření úvěruschopnosti žalovaného nebyly soudu předloženy ani žalobcem tvrzeny.14. Na základě učiněných zjištění soud dospěl k závěru, že předmětem řízení jsou žalobci postoupené nároky věřitele vyplývající ze smlouvy o zápůjčce, uzavřené podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) a podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú.“), jako spotřebitelský úvěr.15. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.16. Podle § 2392 odst. 1 věta první o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.17. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný.18. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014.19. Podle § 1879 o. z. věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit smlouvou jinému.20. Podle § 1880 odst. 1 o. z. s postoupenou pohledávkou nabývá postupník také její př