7 C 319/2023-28 — Okresní soud v Břeclavi

1. Žalobce se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne 18. 9. 2023 domáhal, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 52 759 Kč s příslušenstvím a dále požadoval náhradu nákladů řízení. V návrhu žalobce uvedl, že mezi ním a žalovaným došlo v průběhu měsíce září 2022 k uzavření ústní smlouvy o poskytování právních služeb, a to se sjednanou hodinovou sazbou ve výši 1 500 Kč zvýšenou o příslušnou sazbu daně z přidané hodnoty. Žalobce ve svém návrhu dále uvedl, že mu žalovaný udělil dne 22. 9. 2022 generální plnou moc pro zastupování. Součástí této plné moci pak byla formulace, že: „Ohledně úhrady odměny za poskytování právních služeb a ohledně hotových výdajů advokáta jsem s advokátem uzavřel v souvislosti s udělením této plné moci smlouvu o poskytování právní pomoci.“ Za právní služby související s přípravou odvolání z funkce jednatele a následného výmazu z obchodního rejstříku se pak žalobce s žalovaným měli dohodnout v tom smyslu, že za tyto právní služby si sjednávají odměnu ve výši 4 500 Kč zvýšenou o příslušnou sazbu daně z přidané hodnoty.2. Žalobce dále uvedl, že na základě takto uzavřené smlouvy s žalovaným započal s poskytováním právních služeb. Tyto byly dle jeho tvrzení poskytovány v období od září 2022 do července 2023, přičemž žalovaný v průběhu trvání smlouvy a čerpání právních služeb uhradil pouze platbu ve výši 22 000 Kč. Žalobce následně dne 1. 8. 2023 vyúčtoval doposud poskytnuté právní služby a vystavil žalovanému fakturu č. , hodnota, znějící na částku 52 759 Kč. Žalovaný na tuto fakturu neuhradil ničeho.3. Žalovaný se k věci nevyjádřil a po celou dobu řízení zůstal nečinný.4. Za splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), soud rozhodl bez nařízení jednání.5. S ohledem na zjištění učiněná z předložených listinných důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé.6. Z generální plné moci uzavřené dne 22. 9. 2022 mezi žalovaným jako zmocnitelem a žalobcem jako zmocněncem má soud za prokázané, že žalobce jako advokát od tohoto data právně zastupoval žalovaného.7. Z emailové komunikace mezi žalobcem a žalovaným probíhající ve dnech 19. – 20. září 2022 soud dále zjistil další podmínky vzájemného smluvního vztahu a bližší informace k předmětu právního zastoupení. Tato emailová korespondence též obsahovala pokyn žalovaného k provedení zde specifikovaných právních služeb i souhlas s výší navrhované odměny za některé dílčí úkony právní služby.8. Z doložené faktury č. , hodnota, ze dne 1. 8. 2023 znějící na částku 52 759 Kč, se splatností k datu 15. 8. 2023, má soud dále za prokázané, že žalobce dne 1. 8. 2023 vystavil žalovanému fakturu, kterou mu vyúčtoval provedené právní služby. Z obsahu přílohy k této faktuře č. , hodnota, pak soud zjistil konkrétně provedené úkony právní služby, které žalobce v průběhu období od 15. 12. 2022 do 31. 8. 2023 pro žalovaného jako advokát provedl.9. Z předžalobní výzvy ze dne 31. 8. 2023 ve spojení s příslušnou dodejkou ze dne 1. 9. 2023 bylo prokázáno, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 52 759 Kč, přičemž jej upozornil na možnost vymáhání dlužné částky soudní cestou.10. Zjištěný skutkový stav soud posoudil zejména podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a podle zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii.11. Podle § 1 odst. 2 zákona o advokacii se poskytováním právních služeb rozumí zastupování v řízení před soudy a jinými orgány, obhajoba v trestních věcech, udělování právních porad, sepisování listin, zpracovávání právních rozborů a další formy právní pomoci, jsou-li vykonávány soustavně a za úplatu. Poskytováním právních služeb se rozumí rovněž činnost opatrovníka pro řízení ustanoveného podle zvláštního právního předpisu1), je-li vykonávána advokátem.12. Podle § 3 odst. 1 zákona o advokacii je advokát při poskytování právních služeb nezávislý; je vázán právními předpisy a v jejich mezích příkazy klienta. Podle odst. 2 tohoto ustanovení Advokáti poskytují právní služby ve všech věcech.13. Podle § 1 odst. 1 vyhlášky ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), (dále jen „a. t.“), se odměna advokáta za poskytování právních služeb řídí jeho smlouvou s klientem.14. Podle § 2430 o. z. se příkazní smlouvou příkazník zavazuje obstarat záležitost příkazce.15. Podle § 2444 o. z. se ustanovení o příkazu použijí přiměřeně i na případy, kdy má někdo podle smlouvy nebo podle jiných ustanovení zákona povinnost zařídit záležitost na účet jiného.16. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.17. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.18. S ohledem na zjištění učiněná z provedených důkazů dospěl soud k následujícímu závěru ve věci samé. Žalobci se předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, a soud tedy rozhodl s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, že žalobě v plném rozsahu vyhověl. Žalobce s žalovaným uzavřely příkazní smlouvu podle § 2430 o. z., na jejímž základě poskytoval advokát žalovanému, a to jménem žalovaného a na jeho účet, právní služby. Následně žalobce vystavil za poskytnuté právní služby fakturu. Žalovaný však neuhradil ničeho. V samotném řízení zůstal pasivní a žalobní tvrzení uváděná žalobcem nikterak nezpochybnil, přičemž bylo na něm, aby tvrdil a prokázal, že předmětný dluh nevznikl či jej již žalobci kupříkladu řádně uhradil. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl, a to včetně nároku na zákonný úrok z prodlení (§ 1970 o. z.) ve výši 15 % (výši zákonného úroku z prodlení stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.) ročně z částky 52 759 Kč ode dne 16. 8. 2023 do zaplacení.19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 12 940,50 Kč. Soud má za to, že žalobci, který byl jako advokát zastoupen jiným advokátem, vzniklo právo na náhradu nákladů řízení i s ohledem na nález Ústavního soudu ze dne 25. 3. 2014, sp. zn. I. ÚS 3819/13. Nelze než souhlasit s argumentací, že i právně vzdělaná osoba, v daném případě advokát, má v jistých případech k věci zřetelně subjektivní vztah, což by mu samotnému mohlo být v hájení jeho subjektivních práv, v tomto případě tedy vymožení odměny za právní zastoupení od svého bývalého klienta, spíše na překážku. Je třeba důsledně rozlišovat, zda je právní zastoupení využitím práva na právní pomoc, či se již jedná spíše o jeho zneužití na úkor protistrany. V projednávaném případě však podle přesvědčení soudu žádné okolnosti zneužití práva na právní pomoc ze strany žalobce nenasvědčují. Naopak z průběhu řízení vyplývá, že se žalobce pokusil ve věci postupovat mimosoudně, a tedy bez zbytečných nákladů.20. Soudem přiznané náklady řízení tedy sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 111 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a. t. z tarifní hodnoty ve výši 52 759 Kč sestávající z částky 3 220 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení a návrh ve věci samé) uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a z částky 1 610 Kč za jeden půl úkon právní služby (jednoduchá výzva k plnění) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., tedy 900 Kč, a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 8 950 Kč ve výši 1 879,50 Kč. Tyto náklady považuje soud za účelně vynaložené k uplatnění nároku žalobce vůči žalovanému u soudu.