16 C 141/2025-74 — Okresní soud v Břeclavi

1. Žalobou podanou dne , datum, zdejšímu soudu a doplněnou v průběhu řízení, se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení částky , částka, , kapitalizovaného úroku ve výši , částka, , kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši , částka, , úroku 7,99 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a úroku z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení ve výši 12,75 % ročně, a to na základě žalobního tvrzení, že účastníci uzavřeli dne , datum, smlouvu č. , hodnota, , na základě které žalobce poskytl tentýž den žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši , částka, . Úvěr byl žalovanému poskytnut v části úvěru v souhrnné výši , částka, za účelem refinancování peněžitých závazků žalovaného z úvěrů či půjček poskytnutých žalobcem či třetími osobami. Zbývající část úvěru ve výši , částka, byla žalovanému poskytnuta bez sledování účelu použití prostředků. Žalovaný se zavázal úvěr splatit v pravidelných měsíčních splátkách po , částka, a zároveň se zavázal platit pojistné ve výši , částka, měsíčně za udržování pojištění pro případ smrti, invalidity, pracovní neschopnosti žalovaného. Žalovaný své závazky neplnil řádně a včas a od , Anonymizováno, . měsíce roku , Anonymizováno, byl v prodlení se splátkami úvěru, proto žalobce uplatnil své právo požadovat okamžité splacení všech závazků žalovaného ze smlouvy. Tyto však žalovaný neuhradil. Celkově žalovaný na uvedenou smlouvu uhradil částku , částka, .2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil. Soud ve věci nařídil jednání na den , datum, , k němuž se žalovaný bez omluvy nedostavil. Dostavil se pouze zástupce žalobce. Soud tedy v souladu s ustanovením § 101 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o.s.ř.“) věc projednal v nepřítomnosti žalovaného a u jednání provedl dokazování žalobcem předloženými důkazy, na základě něhož zjistil následující skutečnosti.3. Dne , datum, poskytl žalobce žalovanému částku , částka, vyplacením této částky na běžný účet žalovaného vedený žalobcem č. , č. účtu, z účtu č. , č. účtu, , což byl úvěrový účet, který pro žalovaného vedl žalobce (zjištěno z výpisů z obou uvedených účtů). Dále tentýž den žalobce z uvedeného úvěrového účtu poskytl žalovanému částku , částka, na úvěrový účet žalovaného č., č. účtu, (zjištěno z uvedeného úvěrového účtu). Obě uvedené částky žalobce žalovanému poskytl na základě smlouvy o úvěru ze dne , datum, , ve které se žalovaný zavázal splatit poskytnutou částku a úrok v sazbě 7,99 % ročně do , datum, v měsíčních splátkách po , částka, , přičemž splátky měly být hrazeny formou inkasa z běžného účtu žalovaného č. , č. účtu, . (zjištěno z dokumentu označeného jako smlouva o úvěru, z dokumentu označeného jako žádost o úvěr, z dokumentu označeného jako předsmluvní informace ke spotřebitelskému úvěru a ze záznamů o podpisu klienta)4. Dne , datum, žalobce prostřednictvím svého zástupce zaslal žalovanému výzvu k úhradě částky , částka, . (zjištěno z uvedené výzvy a z podacího lístku) Žalobce sice předložil soudu i další výzvy k úhradě dluhu adresované žalovanému, avšak žádný doklad o jejich odeslání či doručení nepředložil.5. Žalobce vedl pro žalovaného běžný účet č. , č. účtu, a ke dni , datum, byl zůstatek na tomto účtu -, částka, , zároveň dne , datum, na tento účet byla připsána částka , částka, jako úvěr od žalobce č. , č. účtu, (zjištěno z výpisu z uvedeného účtu za červenec , Anonymizováno, ve spojení s předmětnou úvěrovou smlouvou) Ke dni , datum, byl zůstatek na tomto účtu , částka, , ke dni , datum, byl zůstatek na tomto účtu -, částka, , ke dni , datum, byl zůstatek na tomto účtu -, částka, a ke dni , datum, byl zůstatek na tomto účtu -, částka, (zjištěno z výpisů z uvedeného účtu za období srpen až prosinec , Anonymizováno, ) Z těchto výpisů soud zjistil, že měsíční splátky žalovaného žalobci na úvěr č. , č. účtu, činily , částka, v srpnu , Anonymizováno, , , částka, v září , Anonymizováno, , , částka, v říjnu , Anonymizováno, a , částka, v listopadu , Anonymizováno, .6. Z dalších provedených důkazů již soud žádné významné skutečnosti pro rozhodnutí v této věci nezjistil.7. V tomto případě je předmětem řízení nárok úvěrujícího vůči úvěrovanému na vrácení poskytnutých peněžních prostředků, na zaplacení sjednaných úroků, poplatků a úroků z prodlení na základě smlouvy o úvěru uzavřené podle ustanovení § 2395 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „OZ“), jako spotřebitelský úvěr ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do , datum, (dále jen „ZSÚ“). Podle § 86 odst. 1 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle odst. 2, je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.8. Byť v citovaných ustanoveních je až do , datum, neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru v důsledku řádného neposouzení úvěruschopnosti spotřebitele stanovena jako relativní, tak podle stávající judikatury Ústavního soudu (např. I. ÚS 3308/16, IV. ÚS 702/20) i rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne , datum, ve věci C-679/18 je soud povinen z moci úřední zkoumat, tedy nikoli pouze na základě námitky žalovaného, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru před uzavřením smlouvy řádně prověřoval úvěruschopnost žalovaného a zda zjištěné okolnosti odůvodňovaly závěr žalobce, že žalovaný bude schopen řádně splácet sjednaný úvěr.9. V tomto řízení má soud za prokázané, že žalobce poskytl žalovanému předmětný úvěr, přestože mu bylo z údajů na běžném účtu žalovaného známo, že žalovaný nemá takové příjmy, z kterých by po uhrazení svých běžných výdajů byl chopen po dobu 60 měsíců platit žalobci měsíčně částku , částka, . Z pravidelných měsíčních výpisů z účtu žalovaného za půl roku před poskytnutím předmětného úvěru je totiž zřejmé, že žalovaný neměl volné prostředky k úhradě takto vysokých splátek, neboť byl po dobu 6 měsíců v záporných zůstatcích, a pokud jeden měsíc byl v kladném zůstatku, pak se jednalo o zbytek dříve žalobcem poskytnutého úvěru č., č. účtu, . Zároveň muselo být žalobci zřejmé, že pokud žalovaný měl na svém běžném účtu záporné zůstatky při splátkách kolem , částka, měsíčně na refinancovaný úvěr č. , č. účtu, , tak že s největší pravděpodobností nebude mít dostatek prostředků ke splácení splátek , částka, měsíčně, tj. o , právnická osoba, Kč vyšších. Pokud se týká tvrzení žalobce, že žalovaný uhradil na předmětný úvěr č. , č. účtu, celkem , částka, , pak dle soudu tato částka téměř odpovídá částce , částka, , která byla žalovanému vyplacena na jeho běžný účet v rámci tohoto předmětného úvěru. Je zřejmé, že po vyčerpání částky poskytnuté mu na běžný účet žalobcem coby část předmětného úvěru již žalovaný neměl k dispozici žádné další volné zdroje k úhradě úvěrových splátek. Soud tak má za to, že žalobce s žalovaným sjednal předmětný spotřebitelský úvěr, přestože zde existovaly důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet, a žalobci to muselo být zřejmé z údajů na běžném účtu žalovaného, který pro něj sám vedl, proto soud považuje předmětnou úvěrovou smlouvu za neplatnou.10. Vzhledem k tomu, že v řízení bylo prokázáno, že žalobce žalovanému na základě neplatné úvěrové smlouvy ze dne , datu