16 C 158/2023-193 — Okresní soud v Břeclavi

Žalobou podanou u zdejšího soudu dne , datum, se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud zrušil podílové spoluvlastnictví účastníků k pozemku v katastrálním území , adresa, parc. č. St. , Anonymizováno, o výměře , Anonymizováno, ., Anonymizováno, m2, jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, , a přikázal tento pozemek do výlučného vlastnictví žalobce, přičemž by žalobci uložil povinnost vyplatit žalovanému vypořádací podíl ve výši , částka, . Uvedl, že podíl žalobce k předmětnému pozemku činí , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a podíl žalovaného činí , Anonymizováno, /, Anonymizováno, .Žalovaný se zrušením podílového spoluvlastnictví účastníků k předmětnému pozemku souhlasil, a souhlasil také s tím, že tento pozemek bude přikázán do výlučného vlastnictví žalobce. Nesouhlasil však s výší vypořádacího podílu navrhovanou žalobcem, ale požadoval částku odpovídající ceně , částka, /m2.Soud ve věci provedl dokazování, na základě něhož zjistil následující skutečnosti. Žalobce a žalovaný jsou ke dni vyhlášení tohoto rozsudku podílovými spoluvlastníky předmětného pozemku, a to žalobce s podílem , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a žalovaný s podílem o velikosti , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , a pozemek je v katastru nemovitostí veden jako zastavěná plocha a nádvoří o výměře , Anonymizováno, ., Anonymizováno, m2, jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, . (zjištěno z aktuálního výpisu z katastru nemovitostí) Na základě rozhodnutí , právnická osoba, , adresa, – stavebního úřadu ze dne , datum, č.j. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, o nařízení neodkladného odstranění stavby žalobce uvedenou stavbu odstranil a tato již neexistuje. (zjištěno z uvedeného rozhodnutí, ze znaleckého posudku , tituly před jménem, , adresa, ze dne , datum, a ze shodných tvrzení účastníků) Na pozemku nevázne žádné věcné břemeno či omezení převodu vlastnického práva. (zjištěno z výpisu z katastru nemovitostí)Obvyklá cena předmětného pozemku činí , částka, , což soud zjistil ze znaleckého posudku , tituly před jménem, , adresa, ze dne , datum, , který soud považuje za řádně odůvodněný, úplný, přesvědčivý, přezkoumatelný a pravdivý. Znalkyně provedla místní šetření na místě samém, a zjistila, že předmětný pozemek je stavebním pozemkem, který je součástí řadové zástavby a sousedí s pozemky zastavenými rodinnými domu. Dále dohledala informace v katastru nemovitostí jak o předmětném pozemku, tak o realizovaných prodejích obdobných nemovitostí v blízkém okolí za poslední rok před znaleckým zkoumáním, použila porovnávací metodu a vycházela z kupních cen, za které byly srovnávací nemovitosti prodány. (zjištěno z uvedeného znaleckého posudku i z výpovědi znalkyně před soudem)Žalovaný se sice snažil zpochybňovat uvedený závěr znalkyně , tituly před jménem, , jméno FO, a na prokázání nesprávnosti jejího závěru o obvyklé ceně předmětného pozemku předložil znalecký posudek , tituly před jménem, , jméno FO, č. , hodnota, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, ze dne , datum, , který obvyklou cenu předmětného pozemku stanovil částkou , částka, . Tento znalec však neprovedl šetření na místě samém a uvedl, že , adresa, zná pouze jako turista. Znalec nezjišťoval kupní ceny u realizovaných prodejů obdobných nemovitostí v dané lokalitě, ale vycházel pouze nabídkových prodejních cen inzerovaných nemovitostí v inzerátech realitních kanceláří. Mezi srovnávací nemovitosti pak zahrnul i pozemky, jejichž součástí jsou stavby, pozemky s diametrálně odlišnými výměrami, přičemž sám připustil, že výměra pozemku má vliv na cenu pozemku a že neprovedl příslušnou modelaci ceny v závislosti na velikosti pozemku, svažitosti terénu, lokalitě, dopravní přístupnosti, infrastruktuře a možnosti napojení na inženýrské sítě, a pozemek, k němuž bylo vydáno stavební povolení na stavbu domu se třemi bytovými jednotkami, kdy bylo třeba tuto skutečnost zohlednit modelací, kterou však také neprovedl. (zjištěno z uvedeného znaleckého posudku a z výpovědi znalce) Z uvedeného vyplývá, že znalecký posudek , tituly před jménem, , jméno FO, je nepřesvědčivý, neúplný a nevěrohodný, neboť znalec nevycházel z relevantních údajů o kupních cenách realizovaných prodejů srovnatelných nemovitostí ani z inzerovaných cen srovnatelných nemovitostí. Soud proto z tohoto znaleckého posudku žádná významná zjištění pro rozhodnutí v této věci neučinil. Rozhodně tímto znaleckým posudkem nedošlo ke zpochybnění závěrů znalkyně , tituly před jménem, , jméno FO, o obvyklé ceně předmětného pozemku ve výši , částka, .Předmětem tohoto řízení je nárok jednoho ze dvou podílových spoluvlastníků pozemku na zrušení tohoto podílového spoluvlastnictví podle ustanovení § 1140 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „OZ“). Podle § 1140 OZ nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat a každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Podle § 1143 OZ, nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků. Podle § 1147 OZ, není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům.Na základě zjištěných skutečností má soud za prokázané, že oba účastníci jsou podílovými spoluvlastníky předmětného pozemku, a to žalobce s podílem , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a žalovaný s podílem , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , a že stavba č. p. , Anonymizováno, , která je v katastru nemovitostí stále zapsaná jako součást předmětného pozemku, již neexistuje. Oba účastníci shodně navrhují zrušení tohoto podílového spoluvlastnictví a přikázání předmětného pozemku do výlučného vlastnictví žalobce, avšak k dohodě o tomto mezi nimi nedošlo proto, že mají rozdílné představy o výši vypořádacího podílu, který má žalobce vyplatit žalovanému. Soud se tedy nejprve v souladu s citovanými ustanoveními OZ zabýval tím, zde je možné reálné rozdělení předmětného pozemku, a dospěl k závěru, že toto dobře možné není vzhledem k tomu, že předmětný pozemek je samostatným stavebním pozemkem určeným pro stavbu rodinného domu, který je součástí řadové zástavby a sousedí s pozemky zastavěnými rodinnými domy. Soud proto podílové spoluvlastnictví účastníků k předmětnému pozemku zrušil, předmětný pozemek přikázal do výlučného vlastnictví žalobce a přikázal žalobci vyplatit žalovanému vypořádací podíl ve výši , částka, , tj. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, z obvyklé ceny tohoto pozemku , částka, prokázané znaleckým posudkem , tituly před jménem, , jméno FO, . Lhůtu v délce 3 dnů od právní moci rozsudku k úhradě této částky žalobcem žalovanému soud stanovil v souladu s § 160 odst.1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o.s.ř.“). (výroky I. a II.)O náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi účastníky soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle kterého, měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo, jelikož se jedná o řízení, v němž kterýkoliv z účastníků může podat návrh na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, a může mít tedy postavení žalobce i žalovaného, a soud není návrhem na vypořádání vázán, tzv. iudicium duplex. Soud si dovoluje na tomto místě odkázat na nález Ústavního soudu České republiky I.ÚS 3202/20, podle něhož v takových řízeních nelze na náklady řízení bez dalšího aplikovat zásadu o úspěchu ve věci a zpravidla se jeví jako spravedlivé, aby každý z účastníků sám nesl své náklady řízení a nebyl povinen hradit náklady jiného účastníka, ledaže by pro to byly dány zvláštní důvody. Vzhledem k tomu, že soud v tomto řízení neshledal žádné zvláštní důvody pro to, aby postupoval jinak, žádnému z účastníků nepřiznal náhradu nákladů řízení (výrok III.).