4 C 108/2025-32 — Okresní soud v Břeclavi

Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, doručeným soudu dne , datum, , se žalobce domáhal zaplacení částky 30.000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a s náklady na zaslání dvou upomínek ve výši celkem , částka, .Žalobu odůvodnil tak, že dne , datum, uzavřel se žalovanou Smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, (dále jen „Smlouva“), na jejímž základě vyplatil žalované částku 30.000 Kč a ta se zavázala mu ji vrátit spolu s příslušenstvím ve splátkách specifikovaných ve Smlouvě. Žalovaná nehradila splátky řádně a včas, žalobce proto přistoupil k zesplatnění úvěru. Žalovaná neuhradila ničeho, a to ani přes zaslanou předžalobní výzvu. Žalovaná částka 30.000 Kč představuje dlužnou jistinu úvěru.Jelikož účastníci souhlasili s rozhodnutím bez nařízení jednání, postupoval soud podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) a věc rozhodl bez nařízení jednání jen na základě listinných důkazů.Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, soud zjistil, že účastnici dne , datum, uzavřeli smlouvu o úvěru. Z výpisu z internetového bankovnictví soud zjistil, že žalobce dne , datum, vyplatil na účet č. , č. účtu, částku , částka, . Ze sdělení , právnická osoba, . soud zjistil, že vlastníkem a jediným disponentem tohoto účtu byla žalovaná.Z Výzvy k plnění ve spojení s podacím lístkem má soud za prokázané, že žalobce před podáním žaloby vyzval žalovanou k úhradě dluhu, přičemž jí k tomu poskytl dodatečnou lhůtu do , datum, .Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném v době uzavírání smluv (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.Podle ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (odst. 1). Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům (odst. 2). Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit (odst. 3).Jelikož žalobce požadoval náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši , částka, , které si účtoval podle čl. , Anonymizováno, . odst. , Anonymizováno, . Smlouvy, musel se soud nejprve z úřední povinnosti zabýval otázkou, zda žalobce před poskytnutím spotřebitelského úvěru dostatečně zkoumal schopnost žalované úvěr splácet. Soud proto vyzval žalobce, aby v tomto směru doplnil svá skutková tvrzení, neboť žaloba žádná konkrétní skutková tvrzení týkající se zkoumání úvěruschopnosti žalované neobsahovala. Žalobce na výzvu soudu ve stanovené lhůtě nereagoval.Soudu tak nezbývá než konstatovat, že žalobce neunesl břemeno tvrzení, pokud jde o otázku zkoumání úvěruschopnosti žalované, přičemž tuto okolnost je soud podle shora citovaných ustanovení z. s. ú. povinen zkoumat z úřední povinnosti. Smlouvu o úvěru je proto třeba hodnotit jako absolutně neplatnou a žalobci z ní nemohou plynout žádné nároky. Soud proto žalobu co do nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1.000 Kč, které žalobce požadoval na základě Smlouvy, zamítl.Pokud jde o požadavek žalobce na zaplacení částky 30.000 Kč, v tomto rozsahu soud žalobě vyhověl, a to z titulu nároku žalobce na vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Z důkazů totiž vyplynulo, že žalobce poskytl žalované částku 30.000 Kč na základě právního důvodu, který odpadl, a že žalovaná dosud žalobci tuto částku nevrátila.Soud přiznal žalobci také právo na zákonný úrok z prodlení, a to ode dne následujícího po konci lhůty, kterou žalobce poskytl žalované v předžalobní výzvě. Sazbu zákonného úroku z prodlení soud stanovil podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl neúspěšný jen v poměrně nepatrné části, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t.