4 C 92/2025-34 — Okresní soud v Břeclavi

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, doručeným soudu dne , datum, , se žalobce domáhal, aby mu žalovaný zaplatil částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení od , datum, do zaplacení. Žalovaná částka představuje dlužnou jistinu úvěru č. , hodnota, podle smlouvy o úvěru ze dne , datum, , kterou se žalovaný uzavřel právní předchůdce žalobce, společnost , právnická osoba, , IČ , IČO, . , adresa, Kč předchůdce žalobce žalovanému vyplatil ve dnech , datum, , , datum, a , datum, na bankovní účet č. , č. účtu, pod variabilním symbolem , var. symbol, . Splatnost zákonného úroku z prodlení žalobce odvozuje od upomínky ze dne , datum, . Pohledávku za žalovaným žalobce nabyl na základě rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, .2. Žalovaný ve svém vyjádření ze dne , datum, uvedl, že s pohledávkou co do výše , částka, souhlasí. Nesouhlasí s náhradou právního zástupce a tvrdí, že mu nebylo nic doručeno. Konečně žalovaný požádal o splátkový kalendář. Na dotaz soudu ohledně navrhované výše splátek žalovaný uvedl, že je momentálně bez příjmu a čeká na výkon trestu, kde může být zařazen do výkonu práce. Žádá o „odklad“, než bude zařazen do práce.3. Žalobce souhlasil s rozložením plnění do přiměřených splátek pod ztrátou výhody splátek v případě prodlení žalovaného.4. Jelikož účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, postupoval soud dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen "o. s. ř.") a ve věci rozhodl bez jednání pouze na základě předložených listinných důkazů. Z těch učinil soud následující skutková zjištění.5. Z výpisů z účtu předchůdce žalobce vzal soud za prokázané, že žalobce dne , datum, odeslal na účet č. , č. účtu, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, a dne , datum, částku , částka, , celkem tedy , částka, .6. Ze sdělení , právnická osoba, . vyplynulo, že vlastníkem a jediným disponentem účtu č. , č. účtu, v době, kdy byly prováděny uvedené platby, byl žalovaný.7. Upomínkou ze dne , datum, žalobce prokázal, že předchůdce žalobce vyzval žalovaného k okamžité úhradě dluhu.8. Rámcovou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, spolu se seznamem postoupených pohledávek žalobce prokázal, že mu právní předchůdce postoupil pohledávku za žalovaným včetně veškerého příslušenství.9. Z oznámení o postoupení pohledávky, z předžalobní výzvy a z podacího lístku (vše ze dne , datum, ), adresovanému na , adresa, , , adresa, , což je tehdejší i současné místo trvalého pobytu žalovaného, soud zjistil, že žalobce řádně oznámil žalovanému postoupení pohledávky a před podáním žaloby jej vyzval k úhradě dluhu.10. Podle § 2991 odst. 1 a 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.11. Podle § 2993 věta prvá o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.12. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.13. Po právní stránce soud posoudil věc tak, že právní předchůdce žalobce zaslal na bankovní účet žalovaného finanční částku , částka, . Jelikož žalobce požadoval jen jistinu úvěru, nebylo nutné se zabývat schopností žalovaného splácet úvěr a soud nárok posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení. Předchůdci žalobce vznikl nárok na vrácení toho, co ve prospěch žalovaného plnil, bez ohledu na právní důvod této platby. Postoupení pohledávky žalobce prokázal. Protože je žalovaný v prodlení se splácením peněžitého dluhu, má žalobce vůči žalovanému rovněž právo na zaplacení úroku z prodlení z dlužné částky ode dne následujícího poté, co žalobce prokazatelně vyzval žalovaného k úhradě dluhu. Sazbu úroku z prodlení soud stanovil podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.14. Jelikož žalobce prokázal oprávněnost svého nároku, soud žalobě vyhověl.15. Soud nevyhověl žádosti žalovaného o rozložení platby do splátek. Žalovaný sám uvedl, že je v současné době bez příjmu. Soudu je z jeho činnosti známo, že žalovaný nyní vykonává trest odnětí svobody. Dále je soudu známo, že příjem osob pracujících v rámci výkonu trestu jen zřídkakdy přesáhne 10 000 Kč, z příjmu mu bude strháváno dlužné a běžné výživné pro jeho nezletilého syna, pro které je vedeno exekuční řízení, a dále mu budou strhávány náklady výkonu trestu. Konečně je soudu známo, že rozsudkem zdejšího soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , soud umožnil žalovanému splácet dlužnou částku přesahující , částka, ve splátkách po , částka, měsíčně, přičemž ani tomuto závazku patrně nebude žalovaný schopen s ohledem na již uvedené dostát. Soud proto v souladu s § 160 o. s. ř. stanovil lhůtu k plnění na tři dny od právní moci rozsudku.16. Důvody pro „odklad“, o který žalovaný žádal, soud neshledal. To nebrání žalovanému, aby později navrhl odklad exekuce podle § 54 zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu.17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze dvou úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava, předžalobní výzva v roce 2024) a z částky , částka, za jeden úkon právní služby realizovaný před podáním návrhu ve věci (žaloba v roce 2025) včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, . Soudu je totiž z jeho činnosti známo, že obdobné formulářové návrhy z titulu bezdůvodného obohacení, kde dochází prakticky jen ke změně právního předchůdce, poskytnuté částky a datumů, podává žalovaný (nejen) ke zdejšímu soudu opakovaně. Tyto náklady považuje soud za účelně vynaložené k uplatnění práva žalobce proti žalovanému.