6 C 136/2025-36 — Okresní soud v Břeclavi

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne , datum, domáhal zaplacení částky ve výši , částka, s kapitalizovaným úrokem ve výši , částka, , s úrokem ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši , částka, a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,00 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Žalobce odůvodnil žalobu tím, že dne , datum, byla mezi účastníky uzavřena smlouva o poskytnutí revolvingového úvěru č. , hodnota, (dále jen „Smlouva“), na jejímž základě poskytl žalobce žalovanému revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem , částka, , který se žalovaný zavázal průběžně splácet pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 4 % z aktuální dlužné částky. Při posouzení úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením Smlouvy vycházel žalobce z tvrzení žalovaného a z informací získaných z registrů a databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele a užitím statistického modelu. Žalovaný celkem načerpal částku , částka, a na poskytnutý úvěr uhradil celkem , částka, . Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení se splácením úvěru, využil žalobce svého oprávnění a celý úvěr zesplatnil ke dni , datum, . Ke dni podání žaloby dlužil žalovaný žalobci celkem částku , částka, skládající se z neuhrazené jistiny ve výši , částka, , nákladů na vymáhání ve výši , částka, a smluvních pokut ve výši , částka, .2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobcem předložených listinných důkazů a účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, rozhodl soud věc v souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších (dále jen „o. s. ř.“), aniž ve věci nařizoval jednání.4. Z předložených listinných důkazů zjistil soud následující skutečnosti.5. Ze smlouvy o úvěru s opakovaným čerpáním č. , hodnota, ze dne , datum, má soud za prokázané, že mezi žalobcem a žalovaným byla dne , datum, uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě se žalobce zavázal poskytnout žalovanému revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem , částka, a sjednaným úrokem ve výši 26,28 % ročně, který se žalovaný zavázal průběžně splácet v měsíčních splátkách ve výši 4 % z dlužné částky. Účastníci si dále sjednali pro případ prodlení žalovaného se splácením úvěru náklady spojené s upomínáním a vymáháním ve výši , částka, za měsíc vymáhání, smluvní pokutu ve výši , částka, a jednorázovou smluvní pokutu po zesplatnění ve výši 10 % ze splatné jistiny, úroků a pojistného.6. Z úvěrových podmínek společnosti , Jméno žalobce, , platných od , datum, (dále jen „Podmínky“), bylo zjištěno, že podle čl. 7 odst. 7.1 Podmínek byl žalobce oprávněn úvěr zesplatnit v případě prodlení žalovaného s úhradou 2 a více splátek.7. Z úvěrové zprávy, z karty klienta a z výpisu z běžného účtu žalovaného za období od , datum, do , datum, bylo prokázáno, že žalobce při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného vycházel z čistého měsíčního příjmu žalovaného , částka, , jehož výše byla ověřena výpisem z běžného účtu žalovaného Dále bylo zjištěno, že žalovaný bydlel ve vlastním bytě/domě s družkou a dvěma dětmi, příjem ostatních členů domácnosti byl , částka, měsíčně a výdaje domácnosti , částka, měsíčně. Žalobce rovněž provedl lustraci žalovaného v registrech a veřejných rejstřících, z nichž nebyl o žalovaném zjištěn žádný negativní poznatek. Z úvěrové zprávy bylo zjištěno, že žalovaný v době žádosti o úvěr neměl sjednanou žádnou jinou zápůjčku ani úvěr.8. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad bylo zjištěno, že žalovaný poskytnutý úvěr po dlouhou dobu řádně splácel, do prodlení s úhradou měsíční splátky se poprvé dostal až v měsíci , Anonymizováno, . Žalovaný celkem načerpal částku , částka, a uhradil celkem , částka, . Ke dni , datum, dlužil žalovaný na jistině částku , částka, , na nákladech na vymáhání částku , částka, , na smluvních pokutách částku , částka, , na úrocích z úvěru částku , částka, a na úrocích z prodlení částku , částka, .9. Z výzvy ke splacení celého úvěru ze dne , datum, ve spojení s poštovním podacím archem ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobce tímto dopisem vyzval žalovaného k úhradě celé dlužné částky.10. Z předžalobní výzvy k plnění ze dne , datum, ve spojení s poštovním podacím archem ze dne , datum, bylo prokázáno, že žalobce před podáním žaloby vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši , částka, s příslušenstvím s upozorněním na možnost vymáhání dlužné částky soudní cestou.11. S ohledem na zjištění učiněná z předložených listinných důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. Mezi žalobcem a žalovaným byla platně prostřednictvím prostředků komunikace na dálku uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru, na jejímž základě poskytl žalobce žalovanému revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem , částka, , který se žalovaný zavázal postupně splácet a současně nepřekročit sjednanou výši úvěrového rámce. Žalovaný celkem načerpal částku , částka, a uhradil celkem , částka, . Vzhledem k tomu, že žalovaný přestal hradit sjednané splátky úvěru, využil žalobce svého oprávnění a celý úvěr ke dni , datum, zesplatnil. Žalovaný přes opakované výzvy žalobce dlužnou částku ve výši , částka, dosud nezaplatil. Pokud jde o posouzení úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením Smlouvy, dospěl soud k závěru, že s ohledem na skutečnost, že úvěr byl sjednán jako revolvingový s opakovaným čerpáním a splácením, úvěrový rámec činil , částka, , v době poskytnutí úvěru měl žalovaný pravidelný příjem ze zaměstnání a neměl sjednán žádný jiný úvěr či zápůjčku a současně žalovaný úvěr po dlouhou dobu řádně splácel (smlouva byla uzavřena dne , datum, , do prodlení s úhradou splátky úvěru se žalovaný dostal až v , Anonymizováno, ), byla úvěruschopnost žalovaného ze strany žalobce řádně posouzena a vyhodnocena na základě údajů získaných od žalovaného, nahlédnutím do registrů a veřejných rejstříků a za užití interního statistického modelu žalobce, pokud jde o výdajovou stránku žalovaného a jeho domácnosti.12. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.13. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.14. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 1. 12. 2016 (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.15. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.16. Podle § 562 odst. 1 o. z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.17. Podle § 2048 odst. 1 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.18. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.19. Po posouzení skutečností, které vyplynuly z provedeného dokazování, z pohledu citovaných zákonných ustanovení, dospěl soud k závěru, že žalo