6 C 163/2024-346 — Okresní soud v Břeclavi

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne , datum, domáhala určení, že stavba - budova č. p. , Anonymizováno, , rodinný dům, která je postavena na pozemku p. č. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, , je ve společném jmění manželů účastníků řízení. Žalobkyně odůvodnila žalobu tím, že s žalovaným dne , datum, uzavřela manželství, které bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , který nabyl právní moci dne , datum, . Žalovaný před uzavřením manželství nabyl do svého výlučného vlastnictví pozemek p č. , Anonymizováno, , na kterém se nacházelo zbořeniště původní budovy č. p. , Anonymizováno, , a dále pozemky p. č. , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , vše v katastrálním území , právnická osoba, to na základě kupní smlouvy ze dne , datum, . Po uzavření manželství se žalobkyně a žalovaný dohodli, že na pozemku parc. č. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, postaví nový rodinný dům. Žalovaný za tím účelem (zřejmě) v roce , Anonymizováno, požádal , právnická osoba, , adresa, , , Anonymizováno, (dále jen „Stavební úřad“), o vydání územního/stavebního rozhodnutí. Podstatné je, že stavebníky v občanskoprávním smyslu byli žalobkyně a žalovaný, kteří společně od základu realizovali stavbu nového rodinného domu. Realizace stavby tedy započala po uzavření manželství účastníků. Nejdříve došlo k odklizení zbořeniště původní budovy č. p. , Anonymizováno, , následně byly vybudovány základy nového rodinného domu a jeho první i druhé nadzemní podlaží. V září nebo v říjnu , Anonymizováno, bylo ze strany Stavebního úřadu povoleno užívání novostavby rodinného domu a bylo mu přiděleno nové číslo popisné , Anonymizováno, . Rodinný dům od té doby společně užívají žalobkyně a žalovaný. Žalobkyně v této souvislosti odkázala na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 6. 2023, sp. zn. 22 Cdo 1135/2005. Žadatelem o vydání územní/stavebního povolení, tedy stavebníkem podle stavebního práva, byl pouze žalovaný, který je také vlastníkem pozemku p. č. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, . Žalobkyni není známo, kdy žalovaný podal návrh na zápis rozestavěné stavby či dokončené stavby do katastru nemovitostí. V současné době je rodinný dům v katastru nemovitostí nesprávně zapsán ve vlastnictví žalovaného jako součást shora uvedeného pozemku, ačkoliv správně má být zapsán jako samostatná nemovitá věc, neboť je součástí společného jmění manželů účastníků. Žalobkyně v době trvání manželství i po jeho rozvodu naléhala na žalovaného, aby byl zápis v katastru nemovitostí v tomto ohledu opraven, ale žalovaný celou záležitost bagatelizoval a žalobkyni ujišťoval, že to není třeba, neboť její vlastnické právo k rodinnému domu nezpochybňuje. Naléhavý právní zájem na určení svého vlastnického práva k rodinnému domu spatřovala žalobkyně v tom, že ze shora uvedených skutečností vyplývá, že stavba rodinného domu vznikla v době trvání manželství účastníků, a zápis v katastru nemovitostí tudíž neodpovídá skutečnosti, neboť rodinný dům je součástí společného jmění manželů účastníků, nikoliv součástí pozemku ve vlastnictví žalovaného. V této souvislosti žalobkyně odkázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 26. 6. 2019, sp. zn. 22 Cdo 1542/2019. Žalobkyně měla po rozvodu manželství snahu se domluvit na vypořádání společného jmění manželů, zejména ohledně předmětného rodinného domu, avšak žalovaný začal popírat, že rodinný dům patří do společného jmění manželů. Kromě toho žalovaný začal podnikat kroky směřující k prodeji rodinného domu a okolních pozemků, proto žalobkyni nezbývá než se žalobou domáhat určení svého vlastnického práva k rodinnému domu.2. Žalovaný nárok žalobkyně neuznal, namítal, že rodinný dům není ve společném jmění manželů účastníků. Žalovaný označil za nesporné, že s žalobkyní dne , datum, uzavřeli manželství, které bylo následně rozvedeno rozsudkem Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , který nabyl právní moci dne , datum, . Žalovaný rovněž označil za nesporné, že před uzavřením manželství nabyl do svého výlučného vlastnictví nemovitosti v katastrálním území , právnická osoba, to na základě kupní smlouvy ze dne , datum, . Žalovaný za nemovitosti zaplatil kupní cenu ve výši , částka, ze svých výlučných finančních prostředků. Žalovaný popřel, že by s žalobkyní uzavřeli dohodu, že na pozemku nyní označeném p. č. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, postaví nový rodinný dům. Žalovaný sám do uzavření manželství prováděl terénní úpravy a přípravné práce pro přestavbu budovy původně označené č. p. , Anonymizováno, . Z původního domu zůstala zachována celá čelní zeď do ulice včetně okna a dveří, jakož i další stavební prvky, zejména pak základy, připojení na inženýrské sítě, studna atd. Šlo o přestavbu původní budovy, nikoliv o zcela novou stavbu. Náklady na přestavbu předmětné budovy platil zcela ze svého žalovaný, který měl před manželstvím úspory z prodeje nemovitých věcí v katastrálním území , adresa, , které na základě kupní smlouvy ze dne , datum, prodal spolu s ostatními spoluvlastníky za kupní cenu , částka, , přičemž za svůj podíl o velikosti 1/4 obdržel částku , částka, . Z prodeje nemovitostí v katastrálním území , adresa, , které vlastnil spolu se svou bývalou manželkou , jméno FO, , získal částku , částka, . Žalovaný dále čerpal na přestavbu budovy úvěr. Žalobkyně se nijak na financování přestavby budovy nepodílela. Žalobkyně a žalovaný po dobu manželství nesdružovali finanční prostředky. Za trvání manželství byla dokončena přestavba předmětné budovy tak, že bylo vybudováno pouze přízemí, půda a střecha. Žalobkyně dlouhodobě odmítá pustit žalovaného do přízemní části domu, kterou sama obývá, jedná se o kuchyň, obývací pokoj, ložnici a koupelnu. Žalovaný se musel nastěhovat do podkroví, kde neměl zajištěné základní životní podmínky jako WC či vodu na umývání. Žalovaný si postupně podkroví upravil tak, aby tam mohl přebývat. , jméno FO, základě všech shora uvedených skutečností měl žalovaný za to, že zápis v katastru nemovitostí ohledně nemovitostí označených na LV č. , hodnota, pro katastrální území , adresa, je správný, neboť dům nyní označený č. p. , Anonymizováno, není součástí již zaniklého a nevypořádaného společného jmění manželů účastníků. Žalovaný měl dále za to, že žalobkyně neprokázala naléhavý právní zájem na určení vlastnictví. Žalovaný proto navrhl, aby byla žaloba v plném rozsahu zamítnuta.3. Z provedených důkazů zjistil soud následující skutečnosti.4. Z výpovědi svědkyně , jméno FO, bylo zjištěno, že je sestrou žalobkyně, žalovaný je bývalý manžel její sestry, všichni ho měli moc rádi. Zpočátku bylo jejich manželství krásné, stavěl se dům, oni tam pomáhali, byl tam i její bratr, který pomáhal v době, kdy se dům stavěl od základů. Syn žalobkyně vypomáhal se stavbou podkroví v roce , Anonymizováno, . Byli za to moc rádi, protože ani žalovaný neměl v té době kde bydlet, takže si tehdy říkali, že bude pěkné, že budou mít účastníci zajištěné společné bydlení. V té době tam byla zeď s metalovými dveřmi, žádná okna tam nebyla, zeď byla napojena na ulici a sousedící domy. Asi uprostřed těchto pozemků se nacházela šopka, nejednalo se o žádnou budovu, při stavbě rodinného domu se odstranila, byl tam naházen nepořádek. Žalobkyně i žalovaný se na stavbě domu podíleli vlastní prací i finančně. Stavbu financovali ze společných prostředků, finančně přispěl i tatínek žalobkyně. Stavba byla realizována za účelem společného bydlení žalobkyně a žalovaného. Žalobkyně usilovala o změnu zápisu v katastru nemovitostí, aby byl dům evidován jako nemovitost ve společném jmění manželů účastníků, žalovaný jí však řekl, že to nevadí, že to mají napůl a není třeba provádět změnu zápisu.5. Z výpovědi svědkyně , jméno FO, bylo zjištěno, že žalovaný je její bratr a žalobkyně je její bývalá švagrová. Do , Anonymizováno, jezdí již asi 30 let, jezdí tam za bratrem. Žalovaný tam koupil pozemek, kde se začal stavět rodinný dům, neví, kdy se dům začal stavět, ale řekla by, že už před uzavřením manželství. Žalovaný je velmi pracovitý, měl takový svůj sen mít vlastní dům. Žalobkyně jí byla představena až později poté, co se vrátili z dovolené v Chorvatsku. Poté, co zemřela jejich matka, všichni sourozenci dostali asi půl milionu, jeden jejich bratr byl darebák, dělal dluhy, proto všichni dali peníze dohromady, platily se za něj exekuce, žalovaný platil větší částky, ona platila menší částky, dělalo se to z důvodu toho, aby se dům mohl prodat. Žalobkyně se finančně podílela na stavbě tím, že pořídila nábytek, na stavbě domu se nepodílela, alespoň ji tam neviděla. Žalobkyně se zaměřovala na interiér domu. Byl tam také bratr žalobkyně, který udělal koupelnu a obklad v kuchyni. Rodinný dům budovali účastníci společně, chtěli tam bydlet, oba se na to těšili.6. Z výpovědi svědkyně , jméno FO, bylo zjištěno, že žalovaný je její bratr a žalobkyně je jeho bývalá manželka. Bydlí v , Anonymizováno, , jezdila je navštěvovat asi jednou za půl ro