7 C 232/2023-35 — Okresní soud v Břeclavi

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, doručeným soudu dne , datum, , se žalobce domáhal zaplacení částky celkem , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Žalovaná jistina sestává z nesplacené jistiny úvěru ve výši , částka, , poplatku za poskytnutí úvěru , částka, , poplatku za službu „Klidné spaní“ , částka, , poplatku za službu „Presto“ , částka, a smluvní pokuty ve výši , částka, .2. Žalobu odůvodnil tak, že se žalovaným dne , datum, uzavřel smlouvu o úvěru č. , hodnota, (dále jen „Smlouva“), na jejímž základě poskytl žalovanému finanční prostředky ve výši , částka, . Žalovaný se naproti tomu zavázal splatit jistinu úvěru spolu s příslušenstvím, a to způsobem stanoveným ve Smlouvě. Žalovaný ničeho neuhradil, a to ani poté, co mu žalobce zaslal předžalobní výzvu.3. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, který se však nepodařilo řádně doručit žalovanému, a proto byl zrušen. Se souhlasem účastníků (§ 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“) soud postupoval podle § 115a o. s. ř. a rozhodl bez jednání jen na základě žalobcem předložených listinných důkazů. Z těch zjistil následující skutečnosti., právnická osoba, žalovaným nepodepsané Smlouvě o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním, označené datem , datum, , je v bodě II.3. uvedeno, že jednotlivé tranše úvěru budou vypláceny na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, .5. Ze sdělení , právnická osoba, . soud zjistil, že žalovaný byl ke dni , datum, majitelem účtu č. , č. účtu, a současně byl jediným disponentem, který měl právo nakládat s účtem. Dále soud z tohoto sdělení zjistil, že dne , datum, byla na účet připsána částka , částka, od , Jméno žalobce, . pod variabilním symbolem , var. symbol, , což odpovídá číslu Smlouvy.6. Z Výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne , datum, a z podacího lístku z téhož dne soud zjistil, že žalobce před podáním žaloby vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky, k čemuž mu poskytl dodatečnou lhůtu tří dnů.7. Podle ustanovení § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.8. Podle ustanovení 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.9. Po posouzení skutečností, které vyplynuly z provedeného dokazování, z pohledu citovaných zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba je zčásti důvodná. V řízení bylo prokázáno, že dne , datum, byla na účet č. , č. účtu, , jehož majitelem a disponentem je žalovaný, připsána platba ve výši 18 700 Kč pod variabilním symbolem , var. symbol, , přičemž tato platba byla provedena z účtu žalobce. Dopisem ze dne , datum, právní zástupce žalobce vyzýval žalovaného k úhradě neuhrazené pohledávky v termínu 3 dnů, přičemž výzva byla žalovanému odeslána dne , datum, .10. Žalobce požadoval po žalovaném úhradu pohledávky z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním uzavřené dne , datum, . Soud nemá za prokázané, že by mezi účastníky vznikl smluvní vztah, toto z doložených listin nevyplývá. Žalobce předložil smlouvu o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním, dle které měl být žalovanému poskytnut úvěr ve výši , částka, . Tato listina ovšem neprokazuje vznik smluvního vztahu mezi stranami. Smlouva neobsahuje projev vůle žalovaného směřující ke vzniku smluvního závazku. Elektronický dokument obsahující předmětnou smlouvu je opatřen pouze jedním elektronickým podpisem, a to osoby , jméno FO, . Text na smlouvě „já, , Jméno žalovaného, , rodné číslo dlužníka potvrzuji, že jsem smlouvu přečetl a s jejím obsahem souhlasím. Tímto podepisuji“ postrádá jakékoliv spojení s osobou žalovaného, resp. nebylo prokázáno, že jde o jednání žalovaného. Soud tedy nemá za prokázané, že byla smlouva uzavřena. Žalobce proto nemohl být úspěšný se svým nárokem na úroky, poplatky a smluvní pokutu vyplývající ze smlouvy o úvěru.11. Žalobce navrhoval, aby v případě neuznání nároku žalobci na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru byl žalobci přiznán alespoň nárok na vydání bezdůvodného obohacení. Jelikož žalobce prokázal, že žalovaný se na jeho úkor bezdůvodně obohatil ve smyslu ustanovení § 2991 o. z., je žalovaný povinen vydat žalobci bezdůvodné obohacení ve výši 18 700 Kč.12. Splatnost pohledávky soud odvíjel od Výzvy k úhradě před podáním žaloby, ve které byla žalovanému uložena povinnost plnění do tří dnů od doručení výzvy. Výzva byla odeslána dne , datum, . Podle § 573 o. z. soud považuje zásilku za doručenou třetí den po odeslání, tedy dne , datum, . Žalobce poskytl žalovanému dodatečnou lhůtu 3 dnů, ta uplynula dne , datum, . Žalovaný je tak od , datum, v prodlení s plněním peněžitého závazku vůči žalobci, kterému proto vznikl nárok na zákonný úrok z prodlení z částky bezdůvodného obohacení. Sazbu úroku z prodlení soud určil podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.13. Soud proto žalobě částečně vyhověl, co do vydání bezdůvodného obohacení a zákonného úroku z prodlení z částky bezdůvodného obohacení. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl.14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení částečně úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, , přičemž tato částka představuje 46,5 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 73,25 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 26,75 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném od , datum, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, . Tyto náklady považuje soud za účelně vynaložené k uplatnění práva žalobce proti žalovanému.