10 C 72/2025-48 — Okresní soud v Břeclavi

Žalobce se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) domáhal po žalovaném zaplacení částky 20 000 Kč představujících bezdůvodné obohacení žalovaného vůči právnímu předchůdci žalobce (, právnická osoba, ), přičemž tato pohledávka byla na žalobce na základě smlouvy z jeho právního předchůdce postoupena. Žalobce požaduje i úroky z prodlení ode dne , datum, (po zaslání výzvy k zaplacení žalovanému). Žalobu odůvodnil tím, že mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce měla být uzavřena úvěrová smlouva na základě které byly na bankovní účet žalovaného vedený u , právnická osoba, ., pod č. , č. účtu, , zaslány finanční prostředky v celkové výši , částka, (v platbách , částka, dne , datum, , , částka, dne , datum, a , částka, dne , datum, ), avšak žalobce není schopen předmětnou úvěrovou smlouvu doložit, a proto žaluje toliko vrácení zpět zaslaných finančních prostředků, coby bezdůvodné obohacení. Žalovaný na uplatněnou pohledávku nezaplatil ničehoŽalovaný se k žalobě i přes výzvu soudu nikterak nevyjádřil, skutečnosti uvedené v žalobě neučinil spornými.Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili (popřípadě se k výzvě soudu nijak nevyjádřili) s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí, ve spojení s § 101 odst. 4 o. s. ř.Soud z uvedených důkazů učinil následující skutková zjištění: Ze sdělení , právnická osoba, . ze dne , datum, soud zjistil, že bankovní účet vedený u , právnická osoba, ., pod č. , č. účtu, , patří žalovanému, přičemž mu na něj bylo (pod v žalobě specifikovaným variabilním symbolem) připsáno , částka, dne , datum, a , částka, dne , datum, , což odpovídá žalobcem doloženým potvrzením o provedených platbách ze systému the pay. Z oznámení o postoupení pohledávek (včetně dodejky) právním předchůdcem žalobce adresovaným žalovanému soud zjistil, že žalovaný byl informován, že pohledávka, která je předmětem tohoto soudního řízení, byla postoupena na žalobce, přičemž žalovaný byl vyzván k její úhradě.Z dalších důkazů soud nezjistil skutečnosti významné pro rozhodnutí v této věci.Na základě výše uvedeného dospěl soud ke skutkovému závěru, že právní předchůdce žalobce zaslal žalovanému na bankovní účet , částka, , které žalovaný nevrátil, a to ani přes zaslanou výzvu k zaplacení ze dne , datum, .Žalobce prokázal notifikační úkon postupitele ohledně postoupení pohledávek z právního předchůdce žalobce na žalobce coby postupníka. Žalobce tak lze hodnotit jako osobu aktivně legitimovanou k vymáhání pohledávky v řízení před soudem (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 10. 2022, sp. zn. 20 Cdo 484/2022).Podle § 2991 odst. 1 a 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.Podle § 2993 věta prvá o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.Soud dospěl k závěru, že zaslané finanční prostředky ve výši 20 000 Kč zaslané právním předchůdcem žalobce na bankovní účet žalovaného je třeba vypořádat podle ustanovení § 2993 o. z., a to z titulu bezdůvodného obohacení. Žalovaný byl žalobcem vyzván k zaplacení, avšak na tuto výzvu nikterak nereagoval a nezaplatil ničeho, tedy nejpozději dne 17. 9. 2024 se pohledávka na vydání bezdůvodného obohacení stala splatnou. Ode dne následujícího vznikl žalobci rovněž nárok na úroky z prodlení (dle § 1970 o. z.) v zákonné výši, a to až do zaplacení.S ohledem na výše uvedené soud žalobě vyhověl v plném rozsahu.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, . Soud postupoval podle § 14b a. t. neboť spor posoudil jako typický spor, který žalobce vede s nejrůznějšími účastníky ve velkém množství případů, ať už jako nárok ze smluv o spotřebitelském úvěru, či jako v tomto případě na vydání bezdůvodného obohacení, přičemž je rovněž zastupován týmž zástupcem. Jedná se tedy o tzv. formulářovou žalobu.Lhůta k plnění (do tří dnů od právní moci rozsudku) vyplývá z § 160 odst. 1 o. s. ř.