4 C 187/2025-75 — Okresní soud v Břeclavi

1. Žalobce se domáhal vydání rozsudku, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit částku , částka, , , částka, a , částka, , to vše s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. tohoto rozsudku. Všechny tři pohledávky žalobce nabyl postoupením od svého právního předchůdce, společnosti , právnická osoba, ., IČO , IČO, (dále jen „předchůdce žalobce“).2. , částka, Kč představuje nedovolený zůstatek na běžném účtu žalované č. , hodnota, , který předchůdce žalobce pro žalovanou vedl na základě Smlouvy o poskytování bankovních a dalších služeb ze dne , datum, (dále jen „Smlouva o poskytování bankovních služeb“).3. , částka, Kč sestává z dlužné jistiny zápůjčky ve výši , částka, a poplatků ve výši , částka, , a to podle Smlouvy o půjčce č. , hodnota, (dále jen „Smlouva o půjčce“), kterou předchůdce žalobce uzavřel se žalovanou dne , datum, a na jejímž základě předchůdce žalobce poskytl žalované zápůjčku ve výši , částka, .4. Konečně částka , částka, sestává z dlužné jistiny úvěru ve výši , částka, a poplatků ve výši , částka, , a to podle Smlouvy o povoleném debetu na běžném účtu č. , Anonymizováno, (dále jen „Smlouva o debetu“), kterou předchůdce žalobce uzavřel se žalovanou dne , datum, .5. Žalobce nabyl pohledávky za žalovanou postoupením. Žalovaná dlužné částky neuhradila ani poté, co jí žalobce zaslal předžalobní výzvu.6. Ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalované před uzavřením Smlouvy o půjčce a Smlouvy o debetu žalobce uvedl, že jeho předchůdce (banka podléhající kontrole České národní banky) úvěruschopnost žalované řádně zkoumal, konkrétně kontroloval aktuální dluhy interní i externí, negativní záznamy, neplatné doklady, informace z externích úvěrových registrů.7. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. K jednání konanému dne , datum, se nedostavila, ačkoli předvolání jí bylo řádně doručeno, neomluvila se a nepožádala o odročení. Soud proto v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované.8. Soud provedl dokazování, z něhož učinil následující skutkové závěry.9. Ze Smlouvy o bankovních službách, všeobecných obchodních podmínek, produktových podmínek, ceníku, výpisu z účtu žalované a odstoupení od smlouvy vč. dokladu o odeslání soud zjistil, že žalobce vedl pro žalovanou běžný účet. Žalovaná se dostala do nepovoleného debetního zůstatku, který byla podle smlouvy povinna bezodkladně vyrovnat, to však neučinila. Ze Smlouvy o poskytování bankovních služeb vyplývá oprávnění předchůdce žalobce požadovat úroky z prodlení v zákonné výši z dlužné částky, a to ode dne následujícího po odstoupení od smlouvy.10. Ze Smlouvy o půjčce, všeobecných obchodních podmínek, ceníku, výpisu z účtu žalované, výpisu z úvěru, prohlášení o okamžité splatnosti a z dokladu o jeho odeslání soud zjistil, že předchůdce žalobce se žalovanou dne , datum, tuto Smlouvu o půjčce uzavřel a že žalované poskytl zápůjčku ve výši , částka, , kterou se žalovaná zavázala splácet spolu s úrokem ve výši 15,90 % p. a. měsíčními splátkami ve výši , částka, . Tyto však nehradila řádně a včas, proto žalobce využil oprávnění vyplývající ze Smlouvy o půjčce, prohlášením ze dne , datum, úvěr zesplatnil a vyzval žalovanou k okamžité úhradě dluhu ve výši , částka, .11. Z protokolu o ověření úvěruschopnosti klienta ze dne , datum, a výpisů z běžného účtu žalované soud zjistil, že předchůdce žalobce před uzavřením Smlouvy o půjčce prověřoval úvěruschopnost žalované, přičemž se nespolehl pouze na údaje sdělené žalovanou, ale tyto aktivně prověřil i kontrolou výpisů z účtu žalované a v interních a externích registrech.12. Ze Smlouvy o debetu, všeobecných obchodních podmínek, produktových podmínek, ceníku, výpisu z účtu a prohlášení o okamžité splatnosti vč. dokladu o odeslání soud zjistil, že předchůdce žalobce a žalovaná dne , datum, uzavřeli Smlouvu o debetu, kterou se předchůdce žalobce zavázal poskytnout žalované na její účet úvěr ve formě možnosti přečerpání běžného účtu do limitu , částka, , v případě jeho překročení šlo o porušení Smlouvy a vznik nepovoleného záporného zůstatku. Záporný zůstatek na účtu byl úročen úrokem ve výši 21,9 % ročně. V případě prodlení je žalovaná povinna platit úrok z prodlení nejen z jistiny, ale rovněž i z včas nesplacených poplatků, úroků či smluvních pokut, které se přičítají k jistině úvěru. Žalovaná porušila své závazky ze Smlouvy o debetu zejména tím, že se dostala do nepovoleného záporného zůstatku a nezajistila na svém běžném účtu sjednaný objem příchozích transakcí. Banka proto využila svého práva a v souladu se Smlouvou a Produktovými podmínkami prohlásila již vyčerpané částky úvěru (jistiny) včetně úroků a všech ostatních finančních závazků za okamžitě splatné ke dni , datum, .13. Z protokolu o ověření úvěruschopnosti klienta ze dne , datum, a z výpisů z běžného účtu žalované soud zjistil, že předchůdce žalobce před uzavřením Smlouvy o debetu prověřoval úvěruschopnost žalované, přičemž se nespolehl pouze na údaje sdělené žalovanou, ale tyto aktivně prověřil i kontrolou výpisů z účtu žalované a v interních a externích registrech.14. Smlouvou o postoupení pohledávek vč. seznamu postoupených pohledávek, potvrzením o zaplacení úplaty a oznámením o postoupení pohledávky a dokladem o odeslání žalobce prokázal, že mu jeho předchůdce postoupil pohledávky za žalovanou, které jsou předmětem této žaloby, a že předchůdce žalobce informoval žalovanou o tom, že pohledávky byly postoupeny.15. Předžalobní výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem a dokladem o odeslání žalobce prokázal, že žalovanou před podáním žaloby vyzval k úhradě dluhu.16. Z ostatních provedených důkazů soud žádné relevantní skutečnosti pro toto řízení nezjistil.17. Podle § 2662 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) smlouvou o účtu se ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet.18. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.19. Podle § 1746 odst. 2 o. z. strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.20. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.21. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.22. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).23. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú.“), ve znění účinném ke dni uzavření Smlouvy o půjčce i Smlouvy o debetu, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.24. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.25. Podle § 87 z. s. ú., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.26. Na základě učiněných zjištění a s ohledem na citovaná ustanovení právních předpisů soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.27. Soud se nejprve z úřední povinnosti zabýval okolnostmi zkoumání úvěruschopnosti žalované jakožto spotřebitele. Dospěl přitom k závěru, že předchůdce žalobce jak v případě Smlouvy o debetu, tak v případě Smlouvy o půjčce dostál svým povinnostem vyplývajícím z § 86 z. s. ú. Předchůdce žalobce se nespolehl jen na informace poskytnuté žalovanou, ale tyto aktivně ověřoval, když mj. zkoumal výpisy z účtů žalované, z nichž nevyplynuly žádné negativní informace, a prověřil mj. interní i externí registry.28. Soud tak dospěl k závěru, že předchůdce žalobce se žalovanou platně uzavřel jak Smlouvu o účtu (podle § 2662 o. z.), tak Smlouvu o půjčce (podle § 2390 o. z.) a Smlouvu o debetu (smlouva nepojmenovaná s prvky smlouvy