6 C 276/2025-35 — Okresní soud v Břeclavi

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne , datum, domáhal zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. Žalobce odůvodnil žalobu tím, že mezi právním předchůdcem žalobce (, právnická osoba, , IČO , IČO, ) a žalovaným byla dne , datum, uzavřena smlouva o půjčce č. , hodnota, (dále jen „Smlouva“), na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši , částka, , které si žalovaný převzal v hotovosti v den uzavření Smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobce celkovou částku , částka, , která kromě jistiny půjčky zahrnovala i souhrnný poplatek ve výši , částka, , a to v 52 pravidelných týdenních splátkách po , částka, . Žalovaný však své smluvní povinnosti řádně neplnil, neboť právnímu předchůdci žalobce uhradil pouze částku ve výši , částka, . Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, byla pohledávka za žalovaným postoupena z právního předchůdce žalobce na žalobce. Ke dni postoupení pohledávky dlužil žalovaný částku , částka, s příslušenstvím, kterou přes výzvu žalobce nezaplatil.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobcem předložených listinných důkazů a účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, rozhodl soud věc v souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších (dále jen „o. s. ř.“), aniž ve věci nařizoval jednání.4. Z předložených listinných důkazů zjistil soud následující skutečnosti.5. Ze smlouvy o půjčce ze dne , datum, má soud za prokázané, že mezi společností , právnická osoba, a žalovaným byla uzavřena smlouva o půjčce, na jejímž základě se právní předchůdce žalobce zavázal poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši , částka, a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit společně se souhrnným poplatkem ve výši , částka, , a to v 52 pravidelných týdenních splátkách po , částka, .6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, a ze seznamu postoupených pohledávek bylo prokázáno, že společnost , právnická osoba, jako postupitel postoupila pohledávku za žalovaným žalobci.7. Z oznámení o postoupení pohledávky ve spojení s poštovním podacím archem soud zjistil, že společnost , právnická osoba, žalovanému oznámila, že došlo k postoupení pohledávky na žalobce.8. Z výzvy před podáním žaloby ze dne , datum, ve spojení s poštovním podacím archem bylo prokázáno, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši , částka, a upozornil jej na možnost jejího vymáhání soudní cestou.9. S ohledem na zjištění učiněná z předložených listinných důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. Mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla dne , datum, uzavřena smlouva o půjčce, na jejímž základě poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši , částka, , které se žalovaný zavázal právnímu předchůdci žalobce vrátit společně se souhrnným poplatkem ve výši , částka, , a to v 52 pravidelných týdenních splátkách po , částka, . Žalovaný však doposud právnímu předchůdci žalobce uhradil pouze částku ve výši , částka, , zbývající dlužnou částku ve výši , částka, dosud nezaplatil. Pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobci, postoupení pohledávky bylo žalovanému řádně oznámeno.10. Hmotněprávně soud posoudil věc s ohledem na den uzavření Smlouvy a na znění § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014, podle právních předpisů účinných do 31. 12. 2013.11. Podle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen „obč. zák.“), smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.12. Podle § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.13. Podle§ 39 obč. zák. neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.14. Podle § 517 odst. 1 obč. zák. dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení.15. Podle § 517 odst. 2 obč. zák. jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.16. Po posouzení skutečností, které vyplynuly z provedeného dokazování, z pohledu citovaných zákonných ustanovení, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze zčásti. Mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla uzavřena smlouva o půjčce ve smyslu § 657 a násl. obč. zák. Právní předchůdce žalobce jakožto věřitel své povinnosti ze Smlouvy řádně splnil a poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši , částka, , jejichž převzetí v hotovosti potvrdil žalovaný podpisem Smlouvy. Žalovaný jakožto dlužník naopak své smluvní povinnosti řádně nesplnil, neboť právnímu předchůdci žalobce doposud uhradil pouze částku ve výši , částka, . Aktivní věcná legitimace žalobce byla prokázána smlouvou o postoupení pohledávek. S ohledem na výše uvedené shledal soud žalobu důvodnou v části dosud nesplacené dlužné jistiny půjčky ve výši , částka, . Žalovaný se nezaplacením splátek půjčky ve sjednané lhůtě dostal dnem následujícím po jejich splatnosti do prodlení, čímž vznikl žalobci v souladu s § 517 odst. 1, 2 obč. zák. rovněž nárok na zákonný úrok z prodlení, který žalobce požadoval z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Soud však žalobci přiznal zákonný úrok z prodlení pouze z částky dosud nesplacené jistiny ve výši , částka, , ohledně níž shledal soud žalobu důvodnou.17. Pokud jde o sjednaný souhrnný poplatek ve výši , částka, , dospěl soud k závěru, že tento poplatek, který má charakter úroku z poskytnuté půjčky, nebyl mezi účastníky platně sjednán. Nejvyšší soud ČR ve svém rozsudku ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 (dostupné na www.nsoud.cz), dospěl k závěru, že v rozporu s dobrými mravy je zpravidla výše úroků sjednaná ve smyslu § 658 odst. 1 obč. zák., která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Vrchní soud v Praze pak ve svém rozsudku ze dne 22. 3. 2012, sp. zn. 101 VSPH 14/2012, dospěl k závěru, že sjednaná odměna za uzavření smlouvy je nemravná nad částku, která činí celkem 30 % zisku za 13 měsíců, v němž je zahrnut jak úrok z úvěru, tak i odměna za jeho sjednání. V posuzovaném případě byl souhrnný poplatek (úrok) sjednán ve výši 66,60 % ročně. Podle databáze časových řad ARAD ohledně úvěrů poskytovaných bankami domácnostem v době poskytnutí půjčky žalovanému (, Anonymizováno, ) činila úroková sazba úvěrů poskytovaných bankami na spotřebu 12,71 % ročně. Souhrnný poplatek sjednaný ve výši, která více než pětinásobně převyšuje obvyklou úrokovou sazbu úvěrů poskytovaných bankami v době uzavření Smlouvy, považuje soud za nepřiměřeně vysoký, sjednaný v rozporu s dobrými mravy. S ohledem na výše uvedené dospěl soud k závěru, že ujednání o souhrnném poplatku je absolutně neplatné pro rozpor s dobrými mravy podle § 39 obč. zák., a proto soud žalobu jako nedůvodnou zamítl v částce zbývající požadované jistiny ve výši , částka, včetně požadovaného zákonného úroku z prodlení z této částky, která představuje částku, o kterou výše jistiny požadované žalobcem přesahuje žalovaným dosud neuhrazenou jistinu půjčky ve výši , částka, .18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, , přičemž tato částka představuje 77,84 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu žalobce v řízení v rozsahu 88,92 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 11,08 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava, předžalobní výzva, žaloba) včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, . Tyto náklady považuje soud za účelně vynaložené k uplatnění práva žalobce proti žalovanému.