7 C 48/2025-94 — Okresní soud v Břeclavi

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne , datum, domáhal zaplacení částky 230.527,63 Kč spolu s příslušenstvím specifikovaným v bodu I. tohoto rozsudku a částky , částka, . Žalobu odůvodnil tak, že společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, (dále jen "Dlužník"), dne , datum, uzavřela s právním předchůdcem žalobce, společností , Jméno žalobce, ., IČO: , IČO, , Smlouvu o podnikatelském úvěru číslo , hodnota, (dále jen "Smlouva"). Součástí Smlouvy bylo Ručitelské prohlášení žalovaného ze dne , datum, , za účelem zajištění pohledávky žalobce ze Smlouvy, v němž se žalovaný zavázal, že uspokojí splatné pohledávky právního předchůdce žalobce ze Smlouvy, pakliže je neuspokojí Dlužník. Na základě Smlouvy byl Dlužníkovi poskytnut úvěr ve výši , částka, . Jelikož vůči Dlužníkovi bylo zahájeno insolvenční řízení, žalobce předmětnou pohledávku v souladu s čl. 3.3 písm. f) Smlouvy dopisem ze dne , datum, zesplatnil. Zesplatňující dopis byl Dlužníkovi odeslán dne , datum, . Žalobce tímto dopisem rovněž vyzval Dlužníka k úhradě celkové dlužné částky ke dni zesplatnění ve výši , částka, . Následně byl žalovaný dopisem ze dne , datum, informován o skutečnosti, že Dlužník nesplnil své povinnosti vůči žalobci vyplývající ze Smlouvy, a byl vyzván ke splnění této povinnosti namísto Dlužníka ve smyslu § 142a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů. Tato výzva byla odeslána dne , datum, , jak žalobce dokládá podacím archem. Žalovaný byl ve výzvě upozorněn, že neuhradí-li pohledávku, bude ji žalobce nucen vymáhat soudní cestou. Na toto sdělení žalovaný adekvátně nereagoval a dlužnou pohledávku neuhradil.2. Žalovaný v odporu proti elektronickému platebnímu rozkazu uvedl, že nárok neuznává. K plnění za dlužníka nikdy nebyl vyzván, údajná výzva odeslaná , datum, mu nebyla doručena. Sporuje výši pohledávky, má za to, že na pohledávku bylo uhrazeno výrazně více. Navrhl, aby soud vyžádal od insolvenčního správce výpisy z účtů týkající se plateb ve prospěch žalobce. Při jednání dne , datum, žalovaný setrval na svých námitkách a navrhl, aby soud žalobu zamítl.3. Mezi stranami bylo nesporné, že předchůdce žalobce uzavřel dne , datum, se společností , právnická osoba, ., IČO , IČO, , smlouvu o úvěru, na jejímž základě předchůdce žalobce poskytl Dlužníkovi podnikatelský úvěr ve výši , částka, . Součástí Smlouvy bylo také ručitelské prohlášení žalovaného. Mezi stranami bylo nesporné také to, že proti Dlužníkovi bylo zahájeno insolvenční řízení, v důsledku čehož žalobce podle Smlouvy úvěr ke dni , datum, zesplatnil. Nesporné je i to, že určitá část dluhu z úvěrové Smlouvy zůstala neuhrazena. Konečně není mezi stranami sporu o to, že pohledávka za Dlužníkem a žalovaným přešla v důsledku fúze sloučením na žalobce.4. Ohledně ostatních skutečností soud provedl dokazování a dospěl k následujícím skutkovým závěrům.5. Z výpisu z úvěrového účtu za období od , datum, do , datum, , sdělení insolvenčního správce ze dne , datum, , výpisu z bankovního účtu č. , č. účtu, a sdělení GoPay Czech ze dne , datum, včetně příloh bylo prokázáno, že na poskytnutý úvěr bylo doposud uhrazeno celkem , částka, . Jiné další platby nad rámec těch, které vyplývají z výpisu z úvěrového účtu, nebyly zjištěny dotazem na insolvenčního správce Dlužníka ani společnost GoPay Czech.6. Z oznámení o uplatnění práva na okamžité splacení ze dne , datum, a dodejky datové zprávy ze dne , datum, soud zjistil, že vzhledem k zahájení insolvenčního řízení vůči Dlužníkovi žalobce přistoupil k zesplatnění úvěru, o čemž dlužníka informoval datovou zprávou.7. Z „výzvy k plnění na základě ručitelského prohlášení ze dne , datum, “ ze dne , datum, , potvrzení o podání ze dne , datum, a poštovního podacího archu ze dne , datum, vzal soud za prokázané, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě dluhu ve výši , částka, z titulu jeho ručitelského prohlášení, k čemuž mu poskytl lhůtu 15 dnů od doručení výzvy. Současně vzal soud za prokázané, že žalobce žalovaného upozornil na možnost soudního vymáhání pohledávky. Výzva byla žalovanému odeslána prostřednictvím společnosti , právnická osoba, . dne , datum, (zásilka byla podána na poště dne , datum, ).8. S ohledem na zjištění učiněná z předložených listinných důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. Předchůdce žalobce dne , datum, uzavřel s Dlužníkem úvěrovou Smlouvu, na jejímž základě poskytl Dlužníkovi úvěr ve výši , částka, . Součástí Smlouvy bylo ručitelské prohlášení žalovaného. V důsledku fúze přešla pohledávka za Dlužníkem a žalovaným jakožto ručitelem na žalobce. Jelikož proti Dlužníkovi bylo zahájeno insolvenční řízení, žalobce využil své oprávnění vyplývající ze Smlouvy a úvěr ke dni , datum, zesplatnil. Dopisem ze dne , datum, , který byl odeslán dne , datum, , pak žalobce vyzval žalovaného k úhradě dluhu ve výši , částka, z titulu jeho ručitelského prohlášení a upozornil jej na možnost soudního vymáhání pohledávky.9. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném od , datum, (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.10. Podle § 2018 odst. 1 a 2 o. z. kdo věřiteli prohlásí, že ho uspokojí, jestliže dlužník věřiteli svůj dluh nesplní, stává se dlužníkovým ručitelem. Nepřijme-li věřitel ručitele, nemůže po něm nic žádat. Ručitelské prohlášení vyžaduje písemnou formu.11. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.12. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení a výši úroku z prodlení s placením pohledávky výživného pro nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti, stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.13. Podle § 513 o. z. příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním.14. Podle § 61 odst. 1 zákona č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev (dále jen „zákon o přeměnách“), fúzí sloučením dochází k zániku společnosti nebo družstva nebo více společností nebo družstev a přechodu jmění zanikající společnosti nebo družstva na nástupnickou společnost nebo družstvo; nástupnická společnost nebo družstvo vstupuje do právního postavení zanikající společnosti nebo družstva, nestanoví-li zvláštní zákon něco jiného.15. Po posouzení skutečností, které vyplynuly z provedeného dokazování, z pohledu citovaných zákonných ustanovení, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Předchůdce žalobce platně uzavřel s Dlužníkem smlouvu o úvěru podle § 2395 o. z. Pohledávka předchůdce žalobce za Dlužníkem (a odvozeně za žalovaným) přešla v důsledku fúze sloučením na žalobce, a to podle § 61 odst. 1 zákona o přeměnách. Oprávnění žalobce zesplatnit úvěr v případě insolvence Dlužníka vyplývalo z článku 3.3. písm. f) Smlouvy. Žalobce rovněž prokázal, že žalovaný byl jakožto ručitel písemně vyzván k uhrazení dluhu, jelikož jej ve stanovené lhůtě nezaplatil Dlužník. Zásilka obsahující výzvu ručiteli ke splnění závazku byla podána na poště dne , datum, , podle domněnky doby dojít podle § 573 o. z. se má tedy za to, že žalovanému byla výzva doručena třetí pracovní den po odeslání, tj. dne , datum, . Soud rovněž neshledal důvodnou námitku žalovaného, že na dlužnou částku bylo uhrazeno více, než bylo tvrzeno žalobcem, neboť ani dotazy na insolvenčního správce Dlužníka a společnost GoPay Czech nebyly zjištěny žádné další platby kromě těch, které již byly žalobcem zohledněny v rámci výpisu z úvěrového účtu. Žalovaný je povinen uhradit žalobci dlužnou jistinu úvěru, smluvní úrok a zákonný úrok z prodlení ode dne následujícího po zesplatnění úvěru, a to z titulu svého ručitelského prohlášení podle § 2018 odst. 1 a 2 o. z. Žalobcem uplatněná sazba zákonného úroku z prodlení odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Nárok žalobce na zaplacení nákladů spojených s uplatněním pohledávky pak vyplývá z § 3 právě citované vyhlášky a z § 513 o. z.16. Jelikož žalobce prokázal oprávněnost svého nároku, soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 o. s. ř.17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý z pěti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně pěti paušálníc