28 C 17/2017-110 — Okresní soud v Českých Budějovicích

1. Žalobkyně se žalobou došlou zdejšímu soudu 13. 1. 2017 domáhala vydání rozhodnutím, kterým by bylo žalované uloženo zaplatit jí částku 369 896,78 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,05% ročně za období od 16. 2. 2016 do zaplacení a náhradu nákladů tohoto řízení, a to s odůvodněním, že na základě smlouvy o dílo č. [anonymizováno] [číslo] ze dne 13. 9. 2010 dodala žalobkyně žalované dílo, které postupně fakturovala podle měsíčních zjišťovacích protokolů, přičemž dílo bylo řádně předáno a převzato a na díle v souladu s ust. 6.2. smlouvy o dílo vázly pozastávky, a to na dobu nejdéle záruční doby v trvání 5 let od předání díla. Konkrétně se jedná o pozastávku ve výši 94 314,24 Kč z faktury [číslo] pozastávku ve výši 75 584,52 Kč z faktury [číslo] které žalovaná neuhradila. Dále žalovaná neuhradila z faktury [číslo] vystavené na částku 226 531,70 Kč celkem částku 200 000 Kč včetně případné pozastávky ve výši 18 877,64 Kč. Žalovaná tak celkem dluží žalobkyni částku 369 898,76 Kč, přičemž tento dluh žalovaná písemně co do důvodu i výše uznala. Na upomínky žalobkyně nereaguje a nereagovala ani na 3 kvalifikované písemné výzvy právního zástupce žalobkyně. Úrok z prodlení požaduje žalobkyně pro jednoduchost od data splacení uvedeného ve výzvě právního zástupce ze dne 26. 1. 2016, tedy splacení do 15. 2. 2016, ačkoliv splatnost nároků nastala dříve. 2. Soud ve věci vyzval žalovanou k vyjádření k žalobě. Žalovaná ve vyjádření ze dne 23. 5. 2017 uvedla, že má za to, že nejsou splněny předpoklady pro vydání soudního rozhodnutí, které by jí zavazovalo zaplatit žalobkyni její pohledávku. Pohledávka vznikla přede dnem 27. 1. 2017 Okresní soud v Nitře v řízení vedeném pod sp. zn. 32 R/1/ 2017 usnesením ze dne 20. 1. 2017, které bylo publikováno v Obchodním věstníku [číslo] 2017 ze dne 27. 1. 2017, rozhodl o restrukturalizaci žalované. Žalovaná s odkazem na ust. § 114 odst. 1 zákona č. 7/2005 Z.z., o konkurzu a restrukturalizaci a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, uvádí, že pro pohledávku, která se v restrukturalizaci uplatňuje přihláškou, nemožno žádat nařízení výkonu rozhodnutí anebo exekuční řízení na majetek patřící dlužníkovi, přičemž už zahájená řízení o výkonu rozhodnutí nebo exekuční řízení se přerušují. Podle žalované uvedené ustanovení rozděluje pohledávky věřitelů do dvou kategorií, a to do kategorie tzv. přednostních pohledávek, které vznikly po zahájení restrukturalizace, a pohledávek, které vznikly před zahájením restrukturalizace a mají se přihlásit do restrukturalizace přihláškou. Pohledávka, která je předmětem tohoto řízení, se nesporně přihlašuje do restrukturalizace žalované. Žalovaná dále odkazuje na to, že Okresní soud v Nitře v řízení vedeném pod sp. zn. 32 R/1/ 2017 usnesením ze dne 27. 2. 2017, které bylo publikováno v Obchodním věstníku [číslo] 2017 ze dne 6. 3. 2017, rozhodl o povolení restrukturalizace žalované. S odkazem na ust. § 118 odst. 4 zákona o konkursu žalovaná namítá, že soudní a rozhodčí řízení o pohledávkách, které se v restrukturalizaci uplatňují přihláškou, se povolením restrukturalizace přerušují, přičemž tyto nároky možno uplatnit vůči dlužníkovi jen způsobem podle ust. § 120 odst. 1 a § 124 odst. 4. Žalovaná dovozuje, že s ohledem na uvedené ustanovení jsou přerušené všechna soudní a rozhodčí řízení včetně řízení o projednávané věci. Podle žalované dle ust. § 155 odst. 2 zákona o konkursu zveřejněním usnesení o potvrzení plánu v Obchodním věstníku zaniká právo věřitelů, kteří řádně a včas podle tohoto zákona nepřihlásili své pohledávky, vymáhat tyto pohledávky vůči dlužníkovi, stejně tak jako řádně a včas nepřihlášená zajišťovací práva vztahující se na majetek dlužníka. Závěrem pak žalovaná poukazuje na přímou aplikaci Nařízení Rady ES [číslo] které se aplikuje jak na hmotně-právní, tak na procesně právní vztahy vykonávané obchodními společnostmi na území Slovenské a též České republiky. Toto nařízení se proto aplikuje i na pohledávku žalobkyně uplatněnou vůči žalované v tomto řízení. Z toho důvodu žalovaná navrhuje, aby byla žaloba zamítnuta. 3. Žalobkyně v replice ze dne 3. 7. 2017 zejména uvedla, že pohledávka vznikla a žaloba byla podána oprávněně před zahájením restrukturalizace, tedy přede dnem 27. 1. 2017. Pohledávka byla po zahájení restrukturalizace řádně a včas přihlášena do seznamu pohledávek dlužníka, k čemuž žalobkyně přikládá potvrzení restrukturalizačního správce. Žalobkyně namítá, že za těchto okolností není žádný důvod k zamítnutí žaloby, ale lze vyslovit souhlas s přerušením řízení po dobu restrukturalizace. Žalobkyně nemá informace, jakým způsobem bude pohledávka uspokojena, anebo zda bylo na pohledávku plněno. 4. Žalobkyně podáním ze dne 19. 11. 2018 uvedla, že na pohledávku nebylo dosud nic uhrazeno a ani nebylo oznámeno, jakým způsobem bude pohledávka uspokojena. Dopis odeslaný na adresu sídla žalované se právnímu zástupci žalobkyně vrátil jako nedoručený. Dle informací čerpaných z internetových zdrojů žalovaná existuje a za r. 2017 měla být dokonce zisková. Žalobkyně na své žalobě trvá a s ohledem na to, že pominuly důvody pro přerušení řízení, navrhuje ji obnovit. 5. S ohledem na skončení restrukturalizace žalované soud ve věci nařídil jednání na 18. 11. 2019, ke kterému předvolal oba účastníky řízení. Právní zástupce žalobkyně se za neúčast u jednání předem omluvil. Předvolání k jednání bylo žalované doručeno prostřednictvím Okresního soudu v Košicích I, a to dne 20. 10. 2019. Vzhledem k tomu, že žalovaná se k jednání bez omluvy nedostavila a ani nepožádala o jeho odročení, soud věc projednal a rozhodl v souladu s ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti účastníků. 6. Při jednání byly provedeny listinné důkazy, a to smlouvou o dílo č. [anonymizováno] [číslo] ze dne 13. 9. 2010, dále výpisem z obchodního registru Ministerstva spravedlnosti Slovenské republiky, přihláškou pohledávky do řízení o restrukturalizaci společnosti, potvrzením o zapsání pohledávek do seznamu, změnou zápisů v obchodním rejstříku, oznámením o zavedení dozorčí správy, rozhodnutím Okresního soudu v Nitře o ukončení restrukturalizace žalované, fakturou [číslo] znějící na částku 1 131 770,90 Kč splatnou dne 18. 11. 2010, fakturou [číslo] znějící na částku 907 014,26 Kč splatnou dne 10. 2. 2011, fakturou [číslo] znějící na částku 226 531,70 Kč splatnou dne 2. 4. 2011, dále rekapitulacemi prvně a na druhém místě uvedené faktury, dále zjišťovacími protokoly subdodavatele ke všem třem uvedeným fakturám, saldem neuhrazených faktur, inventarizací závazků za r. 2012, výzvou právního zástupce žalobkyně ze dne 26. 1. 2016, dodejkou a výzvou právního zástupce žalobkyně ze dne 3. 1. 2017. 7. Na základě provedených listinných důkazů má soud za prokázané, že účastníci uvedenou smlouvou o dílo mj. pro případ soudního sporu v článku 17 sjednali, že není-li uvedeno jinak, řídí se smluvní vztahy z této smlouvy mezi účastníky právem, zejména zákonem č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, v tehdy platném znění, přičemž pro případ sporů si účastníci volí příslušnost věcně příslušného soudu v [obec]. Soud má rovněž za prokázané, že na základě uvedených faktur vzniklo žalobkyni vůči žalované právo na finanční plnění v celkové výši 2 265 316,86 Kč. Na základě tvrzení žalobkyně, salda neuhrazených faktur předloženého žalobkyní a inventarizace závazků za r. 2012 ze dne 7. 2. 2013 činí nedoplatek z těchto faktur částku 369 896,78 Kč. Soud má rovněž za prokázané, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky nejpozději do 15. 2. 2016. 8. Po právní stránce soud věc posoudil podle ust. § 536 a násl. obchodního zákoníku, účinného do 31. 12. 2013. Nárok žalobkyně na zákonný úrok z prodlení ze žalované částky pak vyplývá z ust. § 1970 o.z. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 9. Vzhledem k tomu, že žaloba byla shledána důvodnou a že žalovaná neuvedla žádná tvrzení a neoznačila žádné důkazy, ze kterých by vyplývalo, že žalovanou částku byť alespoň zčásti uhradila, soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. 10. Výrok o náhradě nákladů tohoto řízení je pak odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ust. § 142a odst. 1 o.s.ř., podle kterých soud plně úspěšné žalobkyni přiznal vůči neúspěšné žalované právo na náhradu nákladů tohoto řízení, a to ve výši zaplaceného soudního poplatku v částce 14 796 Kč, dále ve výši odměny za právní zastoupení advokátem podle ust. § 7 bodu 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění, po 9 780 Kč za 1 úkon právní služby, celkem ve výši 44 010 Kč za 4 a půl úkonu právní služby (příprava a převzetí zastoupení, sepis jednoduché předžalobní upomínky, sepis žaloby, sepis repliky k vyjádření žalované a sepis návrhu na pokračování v řízení jako reakce na výzvu soudu), dále paušální náhrady hotových výdajů podle ust. § 13 odst. 3 citované vyhlášky po 300 Kč za 1 úkon právní služby, celkem ve výši 1 500 Kč za 5 úkonů právní služby, podle ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. bylo z takto přiznané odměny a náhrady hotových výdajů přiznáno žalobkyni