16 C 357/2020-13 — Okresní soud v Českých Budějovicích

Žalobce se proti žalovanému domáhá zaplacení částky [částka] s příslušenstvím představující neuhrazené jízdné a přirážku k jízdnému, když žalovaný dne 15 11. 2018 užil k přepravě vůz [anonymizována dvě slova] [územní celek], a.s. a při přepravní kontrole se neprokázal platným jízdním dokladem. Pohledávku za žalovaným nabyl žalobce na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Dokazováním bylo zjištěno, že dne [datum] cestoval žalovaný vozem [anonymizována dvě slova] [územní celek], a.s., a při přepravní kontrole se neprokázal platným jízdním dokladem. O tom byl sepsán zápis o provedené přepravní kontrole evidenční [číslo] který žalovaný podepsal a převzal. V tomto zápisu bylo vyčísleno dlužné jízdné ve výši [částka] a přirážka k jízdnému ve výši [částka]. Žalobce prokázal, že je oprávněn vymáhat žalovanou pohledávku, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek č. A [číslo] ze dne [datum], když z přílohy k této smlouvě vyplývá, že předmětem postoupení je i žalovaná pohledávka. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno postupitelem. Žalovaný byl vyzýván k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne [datum]. Žalovaný nenabízí skutková tvrzení ani důkazy o byť jen částečné úhradě dluhu, ani jinak nezpochybňuje listinné důkazy strany žalující, které soud pro jejich vzájemnou souladnost a vnitřní logiku považuje za věrohodné. Proto soud žalobě jako důvodné vyhověl. Po právní stránce nárok žalobce vychází z § 2550 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 18a odst. 2 písm. c) zák. č. 111/1994 Sb., o silniční přepravě (jde-li o autobus), § 37 odst. 4 písm. d) zák. č. 266/1994 Sb., o drahách (jde-li o trolejbus nebo tramvaj), § 7 a § 15 písm. b) vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou, drážní a silniční osobní dopravu. O příslušenství pohledávky rozhodl soud podle § 1970 o.z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., když plně procesně úspěšnému žalobci přiznal jejich náhradu. Náklady řízení tvoří odměna právního zástupce žalobce a náhrada jeho hotových výdajů dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., obojí navýšené o 21 % DPH, když právní zástupce žalobce osvědčil, že je plátcem této daně. Žalobci rovněž přísluší náhrada za zaplacený soudní poplatek. Soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání, když účastníci vůči takovému postupu neměli námitky a ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů (§ 101 odst. 4 a § 115a o.s.ř.). Při odůvodnění rozsudku dále postupoval soud podle § 157 odst. 4 o.s.ř. a uvedl pouze zkrácené odůvodnění.