16 C 18/2021-14 — Okresní soud v Českých Budějovicích

1. Žalobce se po žalovaném domáhá zaplacení částky 5 588 Kč s příslušenstvím, s tím, že žalovaný uzavřel dne [datum] s právním předchůdcem žalobce, [právnická osoba], [IČO], smlouvu o úvěru [číslo] jejíž nedílnou součástí byly i obchodní podmínky. Smlouvu žalovaný uzavřel v místě obchodní sítě zprostředkovatele úvěru, [právnická osoba], IČ: [číslo], kde zároveň při podpisu smlouvy obdržel požadovanou výši jistiny úvěru ve výši 4 000 Kč, což stvrdil podpisem smlouvy. na základě smlouvy tak byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 4 000 Kč, který se žalovaný zavázal splatit spolu s kapitalizovaným úrokem za předpokládané období trvání úvěru ve výši 920 Kč, a to v jediné splátce s 30 denní splatností ode dne uzavření smlouvy. Dne [datum] byl uzavřen dodatek ke smlouvě, kterým byla prodloužena doba splatnosti úvěru do [datum]. Žalovaný však sjednanou částku neuhradil řádně a včas, tím mu vznikla povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení a povinnost zaplatit paušální náhradu výdajů spojených s upomínáním. Pohledávka za žalovaným byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupena na žalobce, změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem ze dne [datum]. Požadována je nesplacená jistina ve výši 4 000 Kč, nesplacený úrok ve výši 920 Kč, smluvní pokuta v celkové výši 1 588 Kč, kalkulována denní sazbou 0,1 % z dlužné jistiny od [datum] (den následující po dni splatnosti půjčky) do [datum]. Rovněž je požadována paušální náhrada nákladů na upomínání za dvě upomínky po 50 Kč. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. [příjmení] tvrzení učiněná v žalobě má soud za prokázaná ze smlouvy o úvěru ze dne [datum] a ze dne [datum], ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], ze standardních informací o spotřebitelském úvěru, oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum], obchodních podmínek, z výzvy ze dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum] a ze dne [datum]. 4. Žalovaný nenabízí skutková tvrzení ani důkazy o byť jen částečné úhradě dluhu, ani jinak nezpochybňuje listinné důkazy strany žalující, které soud pro jejich vzájemnou souladnost a vnitřní logiku považuje za věrohodné. Proto soud žalobě jako důvodné vyhověl. 5. Po právní stránce nárok žalobce vychází z ust. § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.). Nárok žalobce na úhradu smluvní pokuty pak vyplývá z ust. § 2048 o. z., a o příslušenství pohledávky bylo rozhodnuto podle ust. § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., když přiznal plně procesně úspěšnému žalobci jejich náhradu. Náklady řízení tvoří odměna právního zástupce žalobce a náhrada jeho hotových výdajů dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., obojí navýšené o 21 % DPH, když právní zástupce žalobce osvědčil, že je plátcem této daně. Žalobci rovněž přísluší náhrada za zaplacený soudní poplatek. 7. Soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání, když účastníci vůči takovému postupu neměli námitek a ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů (§ 101 odst. 4 a § 115a o. s. ř.). Při odůvodnění rozsudku postupoval soud podle ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. a uvedl pouze zkrácené odůvodnění.