16 C 374/2021-25 — Okresní soud v Českých Budějovicích

1. Žalobce se po žalované domáhá zaplacení částky 4 900 Kč s příslušenstvím s tím, že dne [datum] uzavřela žalovaná s právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], [IČO], smlouvu o úvěru [číslo]. Na základě smlouvy obdržela žalovaná bezhotovostním bankovním převodem finanční prostředky ve výši 4 900 Kč, které se zavázala vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1 313 Kč, a to do dne [datum] na bankovní účet původního věřitele. Smlouva byla uzavřena prostředky komunikace na dálku registrací na internetových stránkách [webová adresa], kde byl žalované po řádně provedené registraci založen uživatelský účet. Žalovaná v rámci registrace vyplnila své osobní a kontaktní údaje a číslo účtu pro poukazování schválených úvěrů, následně vyplnila žádost o uzavření smlouvy o úvěru s požadovanou výší úvěru a dobou splatnosti. Navrhované znění smlouvy o úvěru žalovaná akceptovala vložením unikátního kódu a následně smlouvu s ostatními dokumenty zaslala v rámci uživatelského účtu původnímu věřiteli. Samotná smlouva pak byla uzavřena přijetím ze strany původního věřitele a žalované byly následně na jí sdělený bankovní účet poskytnuty požadované finanční prostředky. Žalovaná však svůj závazek ze smlouvy nesplnila řádně a včas, když na svůj dluh neuhradila ničeho. Od [datum] se tak ocitla v prodlení s úhradou částky 6 213 Kč. Žalobce nabyl žalovanou pohledávku na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], změna v osobě věřitele byla žalované oznámena dopisem ze dne [datum]. Požadována je dlužná jistina ve výši 4 900 Kč, nesplacený úrok ve výši 1 313 Kč, administrativní poplatek ve výši 2 094 Kč a úrok z prodlení v zákonné výši z částky 4 900 Kč od prvního dne prodlení, tj. od [datum] do zaplacení, ke dni [datum] kapitalizovaný v částce 681,91 Kč. Pokud jde o administrativní poplatek ve výši 2 094 Kč, pak žalobce v žalobě uvádí, že tento byl sjednán v článku 5 odst. 5.2 smlouvy jako paušální úhrada nákladů za odeslání písemných upomínek v důsledku prodlení dlužníka, a to ve výši 850 Kč za první upomínku a následně 3 x 250 Kč za druhou, třetí a čtvrtou upomínku s tím, že celkově mohl původní věřitel nárokovat částku ve výši 1 600 Kč jako maximální možnou výši nákladů souvisejících s odesláním písemných upomínek žalované. Dne [datum] pak byla žalované zaslána předžalobní upomínka. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. 3. Dokazováním bylo zjištěno, že dne [datum] uzavřela žalovaná se společností [právnická osoba] smlouvu o úvěru [číslo] na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 4 900 Kč. Účastníci si sjednali poskytnutí úvěru ve výši 4 900 Kč, který se žalovaná zavázala splatit spolu s poplatkem ve výši 1 313 Kč do [datum]. Poskytnutí úvěru vyplývá z výpisu z účtu ze dne [datum]. Z dopisu ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalovaná úvěr řádně nesplatila, proto byla vyzvána k jeho úhradě. Současně jí bylo oznámeno postoupení pohledávky na žalobce původním věřitelem. Žalobce prokázal, že je oprávněn vymáhat žalovanou pohledávku, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], když z přílohy k této smlouvě vyplývá, že předmětem postoupení je i žalovaná pohledávka. 4. Žalovaná nenabízí skutková tvrzení ani důkazy o byť jen částečné úhradě dluhu, ani jinak nezpochybňuje listinné důkazy strany žalující, které soud pro jejich vzájemnou souladnost a vnitřní logiku považuje za věrohodné. Proto soud žalobě jako důvodné vyhověl, pokud jde o nesplacenou jistinu ve výši 4 900 Kč a poplatek ve výši 1 313 Kč a dále pokud jde o zákonný úrok z prodlení. Soud však žalobu zamítl, pokud jde o žalobou uplatňovaný administrativní poplatek ve výši 2 094 Kč, když žalobce z hlediska oprávněnosti tohoto nároku odkazuje na článek 5 odst. 5.2 smlouvy, avšak dle tohoto ustanovení je dle názoru soudu uplatnění takovýchto nákladů vázáno na skutečné zaslání upomínek, kdy jejich zaslání nebylo žalobcem doloženo. Z tohoto důvodu soud v tomto rozsahu žalobu zamítl, proto nebylo dále potřeba zabývat se rozporem mezi výší tvrzenou v žalobě a výší vyplývající z příslušného článku 5.2 smlouvy. 5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., když přiznal žalobci právo na náhradu nákladů řízení dle úspěchu ve věci. Žalobce byl s žalobou úspěšný ze 70 % (k příslušenství se nepřihlíží) a neúspěšný pak z 30 %. Žalobci tedy přísluší náhrada nákladů řízení ve výši 40 % (70 % - 30 %). Náklady řízení tvoří odměna právního zástupce žalobce a náhrada jeho hotových výdajů dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., obojí navýšené o 21 % DPH, když právní zástupce žalobce osvědčil, že je plátcem této daně. Žalobci rovněž přísluší náhrada za zaplacený soudní poplatek. Celkem tak náklady řízení jsou vyčísleny částkou 1 368 Kč, 40 % z této částky, tedy 547 Kč pak náleží žalobci. 6. Soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání, když účastníci vůči takovému postupu neměli námitek a ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů (§ 101 odst. 4 a § 115a o. s. ř.). Při odůvodnění rozsudku postupoval soud podle ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. a uvedl pouze zkrácené odůvodnění. 7. Po právní stránce nárok žalobce vychází z ust. § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) O příslušenství pohledávky bylo rozhodnuto podle ust. § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.