21 C 34/2021-15 — Okresní soud v Českých Budějovicích

1. Žalobou doručenou soudu [datum] se žalobce na žalovaném domáhal zaplacení částky [částka] s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný se dne [datum] přihlásil jako poplatník televizního poplatku do evidence poplatníků a tím mu podle § 7 zákona č. 348/2005 Sb. o rozhlasových a televizních poplatcích vznikla povinnost hradit televizní a rozhlasové poplatky. Žalovaný se dostala do prodlení s úhradou televizních poplatků placených žalobci, a to za měsíce červen, červenec, srpen, listopad a prosinec 2019 + leden 2020. Žalovaný je tak v prodlení s úhradou poplatku ve výši celkem [částka]. Žalobce má dále podle § 10 zákona č. 348/2005 Sb. nárok na zákonný úrok z prodlení, který kapitalizoval ke dni podání žaloby v částce [částka]. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Ve věci byl vydán platební rozkaz, který se však nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného, a proto byl samostatným usnesením zrušen. V tomtéž usnesení soud vyzval účastníky, aby se vyjádřili ve stanovené lhůtě, zda souhlasí s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud mít za to, že souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání. Tento postup je v souladu s konstantní soudní judikaturou. Protože se žádný z účastníků ve stanovené lhůtě nevyjádřil, má soud za to, že obě strany souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. 4. Žalobcem předložené listinné důkazy plně prokazují tvrzení obsažená v žalobě, a to přihlášení se žalovaného do evidence rozhlasových a televizních poplatků, z něho plynoucí vznik poplatkové povinnosti žalovaného a dále výzvu žalobce žalovanému k úhradě dlužných poplatků. 5. Soud žalobě vyhověl v plném rozsahu. 6. Právně byla věc posouzena podle. § 7 a § 10 zákona č. 348/2005 Sb. a dále co do úroku z prodlení podle § 1970 o. z., ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 7. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu. Žalobci, který měl ve věci plný úspěch, přiznal náhradu účelně vynaložených nákladů, které sestávají ze zaplaceného soudního poplatku [částka]. Náhradu odměny advokáta, který žalobce ve věci zastupoval, soud pro neúčelnost nepřiznal (srov. nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 3344/2012). Přiznal mu však paušální náhradu za dva úkony ve věci učiněné, a to předžalobní výzvu a sepis žaloby, na které by žalobce měl i v případě nezastoupení nárok podle § 151 odst. 3 o. s. ř. Vzhledem k zjevně formulářovému charakteru žaloby činí výše této paušální náhrady [částka] za úkon (§ 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb.) Celkem tak žalobci náleží náhrada nákladů řízení ve výši [částka], lhůta k plnění je dána dle § 160 odst. 1 o. s. ř. a místo plnění dle § 149 odst. 1 o. s. ř.