21 C 73/2021-92 — Okresní soud v Českých Budějovicích

1. Žalobou doručenou soudu [datum] a upravenou dne [datum] se žalobkyně na žalovaném domáhala zaplacení celkem částky 20 608,17 Kč. K tomu uvedla, že na základě rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích z 29. 11. 2018, č.j. 8 Co 1412/2018-537, bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobkyni částku 2 600 000 Kč a žalobkyni uloženo zaplatit žalobci částku 1 034 849,61 Kč Tyto částky žalovaná vzájemně započetla písemným započtení doručeným žalovanému dne [datum], do [datum] pak žalovaný 8 platbami ponížil svůj dluh na částku 130 000 Kč. Dalším jednostranným zápočtem doručeným žalovanému [datum], byl jeho dluh ponížen o částky 24 933 Kč a částku 1 790 Kč, které byly stanoveny usnesením Krajského soudu v Českých Budějovicích z 15. 11. 2018, č.j. [číslo jednací], resp. usnesením Okresního soudu v Českých Budějovicích z 2. 5. 2019, č.j. [číslo jednací]. Usnesením Krajského soudu v Českých Budějovicích z 15. 11. 2018, č.j. [číslo jednací] bylo současně žalovanému uloženo, aby do 6 měsíců od právní moci, tj. do [datum] zaplatil žalobkyni částku 1 933 Kč. 2. Žalovaná částka představuje zákonný úrok z prodlení s úhradou částky 103 277 Kč za období od [datum] do [datum], tj. 2 593,24 Kč, a z částky 105 210 Kč za období od [datum] do [datum] (kdy byl žalovanému zaslán zesplatňovací dopis), tj. 18 014,93 Kč. Žalobkyně se této částky domáhala s odůvodněním, že se jedná o bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 odst. 1,2 občanského zákoníku (zákona č. 89/2012 Sb., dále jen „o.z.“). 3. V návaznosti na soudem dané poučení dle § 118a odst. 2 občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) žalobkyně u jednání změnila právní podklad svého nároku a požadovala úhradu úroků z prodlení dle § 1970 o.z. 4. Žalovaný namítl podjatost věc vyřizujícího soudce. O této námitce rozhodl Krajský soud v Českých Budějovicích usnesením z 19. 10. 2021, č.j. 6 Nc 996/2021-54, tak, že soudce Mgr. Miroslav Jurman není vyloučen z rozhodování této věci. Toto usnesení nabylo právní moci dne [datum]. 5. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Dle jeho názoru částka 130 000 Kč, z níž žalobkyně vychází, byla bezúročnou půjčkou, kterou poskytl žalovaný žalobkyni uhrazením vyššího podílu na kupní ceně společně pořizované nemovitosti, přičemž k její splatnosti mělo dojít poté, co bude mít žalobkyně dostatek prostředků na její uhrazení. Ke splatnosti došlo v roce 2019 odečtením od povinnosti plnění žalovaného dle rozsudku krajského soudu z listopadu 2018. 6. Žalobkyně v replice k vyjádření žalovaného a vyjádření k jím založeným důkazům uvedla, že již ve zmiňovaných řízení namítla promlčení nároku žalovaného vyplývajícího z vyššího vnosu na koupi společné nemovitosti a žalovaný s tím byl srozuměn. Jím zmiňovanou dohodu o splatnosti této půjčky, jakmile bude mít volné finanční prostředky, označila za zcela smyšlenou. K žalovaným předloženému důkazu v podobě listiny nadepsané jako„ Splacení půjčky“ pak poukázala na záznam o podání vysvětlení matky žalovaného v trestním řízení, kde ta výslovně uvedla, že jí není nic známo o tom, že by tuto listinu podepsala žalobkyně. 7. Mezi účastníky nebylo sporu o vzájemných platebních povinnostech vyplývajících z rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích z [datum], jejich započtení i úhrada zbývající části žalovaným tak, že zůstalo neuhrazeno 130 000 Kč. 8. Totéž ostatně vyplývá i z Výzvy k zaplacení částky 130 000 Kč na vyrovnávacím podílu spojené s výzvou k vyvázání z hypotečního úvěru z [datum], doručené žalovanému [datum]. Žalovaný zánik povinnosti uhradit žalované částku 130 000 Kč, a proto i částek, z nichž je nyní požadován úrok z prodlení, dokládal mnoha důkazy prokazujícími jeho vyšší vnos do nákupu nemovitosti v roce 2013 (který však nebyl mezi stranami sám o sobě sporný) a dále scany dvou listin – Splacení půjčky z [datum] a Jednostranné započtení vzájemných pohledávek [celé jméno žalovaného] dle § 1982 občanského zákoníku z [datum]. 9. Ve vztahu k důkazu označenému jako Splacení půjčky z [datum], které žalovaný není schopen soudu předložit v originále, neboť jím nedisponuje, soud dospěl k následujícím závěrům. V souvislosti s jeho předložením v řízení exekučním v související věci je vedeno trestní řízení proti žalovanému pro podezření ze spáchání přečinu maření spravedlnosti pod [číslo jednací], v jehož rámci policejní orgán sepsal dne [datum] úřední záznam o podaném vysvětlení [jméno] [příjmení], matkou žalovaného. Ta v něm uvedla, že její syn za ní v blíže neurčené době za trvání sporu o majetek přišel, aby podepsala nějaký papír ohledně půjčky. Ona to na jeho žádost podepsala, ale není jí známo, zda to bylo podepsáno od žalobkyně. Ačkoli žalovaný následně toto vysvětloval tím, že žalobkyně nedodržela termín sjednaného podpisu, a proto byla písemnost podepsána žalobkyní až někdy později, považuje soud jak jeho vysvětlení tak tento důkaz za zcela nevěrohodný. Předně podpis svědka před tím, než tutéž písemnost podepíší smluvní strany, zcela postrádá logický smysl. Současně matka žalovaného před policejním orgánem uvedla, že za ní syn přišel, aby podepsala papír, on postupné podepsání vysvětloval tím, že se žalobkyně nedostavila na sjednanou schůzku, kam se ale dostavila jeho matka jako svědkyně. 10. Dalším důvodem, proč soud považuje důkaz za zcela nevěrohodný je absence jakékoli zmínky o tomto splacení v jednostranném započtení z [datum]. Pokud by existovala písemná dohoda o splacení půjčky, jistě by o necelé dva měsíce později žalovaný tutéž svou pohledávku jednostranně nezapočítával, případně by alespoň zmínil, proč k ní nyní nijak nepřihlíží. Podpůrně lze poukázat i na to, že ani žalobkyně ve výzvě z [datum] ani výzvě k zaplacení dlužných částek, včetně úroků z prodlení a jednostranným započtením vzájemných pohledávek z [datum], se o takové dohodě nezmiňuje. 11. Naopak za logicky i časově navazující lze považovat jednostranné započtení z [datum], v němž žalovaný vůči zbývající pohledávce žalobkyně 130 000 Kč (jím označené za domnělou) započítává svou pohledávku ve výši jedné poloviny rozdílu vnosů na nákup nemovitosti na adrese [ulice a číslo] v téže částce. 12. Podle § 1982 o.z. dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh. Započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí; nekryjí-li se zcela, započte se pohledávka obdobně jako při splnění. Tyto účinky nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení. 13. Podle § 1987 o.z. jsou k započtení způsobilé pohledávky, které lze uplatnit před soudem. Pohledávka nejistá nebo neurčitá k započtení způsobilá není. 14. K jednostrannému započtení z [datum] soud nemohl přihlédnout, neboť bylo učiněno v rozporu s citovaným ustanovením. Žalovaný jím totiž započítával nejistou pohledávku oproti pohledávce již splatné a soudem přiznané. Za nejistou lze pohledávku označit proto, že je založena jen na tvrzení žalovaného o smlouvě o půjčce a zejména pro neurčitost jím tvrzené splatnosti („ až bude mít žalobkyně dostatek finančních prostředků“). 15. Přes soudem dané poučení dle § 118a odst. 1 o.s.ř. žalovaný soudu další důkazy k prokázání platného započtení či splacení zbývající částky nenavrhl. Jím předložené důkazy opětovně směřovaly pouze k prokázání skutečnosti, že při nákupu nemovitosti uhradil vyšší částku než žalobkyně, ačkoli jejich vlastnické podíly byly stejné. To však nebylo mezi stranami sporným a především to nebylo podstatné pro posouzení tohoto sporu. 16. Výzvou k zaplacení částky 20 067,93 Kč, předžalobní výzvou z [datum] a 2. výzvou z [datum] (vždy včetně dokladu o odeslání prostřednictvím České pošty s.p.) bylo prokázáno, že žalovaný byl jimi vyzván k úhradě úroků z prodlení z dosud neuhrazených částek. 17. Platební povinnost ve vztahu k jistě ve výši 1 933 Kč a její splatnost vyplývají z usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích z 15. 11. 2018, č.j. 22 Co 1263/2018-246. 18. Na základě provedených důkazů tak soud dospěl k závěru, že žalovaný dosud žalobkyni neuhradil celkem částku 105 210 Kč, z toho částku 103 277 Kč splatnou [datum] a částku 1 933 Kč splatnou [datum]. 19. Podle § 1970 o.z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 20. Výše úroků z prodlení vyplývá z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 21. Žalobkyně se na základě těchto ustanovení oprávněně domáhá úroků z prodlení z částky 103 277 Kč za období od [datum] do [datum] ve výši 2 593,24 Kč a z částky 105 210 Kč za období od [datum] do [datum] ve výši 18 014,93 Kč. Soud proto žalobě vyhověl v plném rozsahu. 22. O nákladech řízení bylo rozho