23 C 459/2021-12 — Okresní soud v Českých Budějovicích

Žalobkyně jako postupník pohledávky po provozovateli veřejné přepravy osob, [právnická osoba], se proti žalovanému domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná částka představuje žalovaným neuhrazenou přirážku k jízdnému. Žalovaný ke své přepravě použil vlak provozovaný právní předchůdkyní žalobkyně a na výzvu dopravcem pověřené osoby se neprokázal platným jízdním dokladem. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Soud rozhodl ve věci bez jednání podle § 115a o.s.ř., neboť žalobkyně s tím souhlasila. Žalovaný nereagoval na řádně doručenou výzvu soudu, zda s rozhodnutím ve věci bez jednání souhlasí, ve lhůtě k tomu soudem stanovené, ačkoli součástí výzvy bylo poučení, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud mít za to, že s rozhodnutím ve věci bez jednání souhlasí. Soud ve věci zjistil následující skutkový stav: Žalovaný dne [datum] použil ke své přepravě vlak provozovaný [právnická osoba] R715, přičemž se na výzvu dopravcem pověřené osoby neprokázal platným jízdním dokladem. Totožnost žalovaného byla při kontrole jízdních dokladů ověřena. Žalovaný dosud přirážku k tomuto jízdnému v celkové částce [částka] nezaplatil. Pohledávka za žalovaným byla [právnická osoba] postoupena nejprve [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] a ta následně pohledávku postoupila žalobkyni na základě smlouvy o postoupení souboru pohledávek ze dne [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno spolu s předžalobní výzvou ze dne [datum]. S ohledem na shora zjištěný skutkový stav soud žalobě zcela vyhověl. Nárok na úhradu jízdného a přirážky k jízdnému vyplývá z § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), z § 37 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, § 7 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, a tarifu dopravce. Nárok na úrok z prodlení vyplývá z § 1970 o.z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, přiznal soud náhradu účelně vynaložených nákladů, které sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka], z odměny zástupce za 3 úkony právní služby po [částka] (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, předžalobní upomínka) podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ze 3 tzv. režijních paušálů po [částka] podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu a náhrady odpovídající 21 % DPH ve výši [částka]. Řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech (odkázat lze např. na sp. zn. 28C 380/2017, 15C 20/2018 nebo 35C 204/2018). Lhůta k plnění vyplývá z § 160 odst. 1 o.s.ř. Toto rozhodnutí obsahuje pouze zkrácené odůvodnění dle § 157 odst. 4 o.s.ř.