23 C 80/2021-11 — Okresní soud v Českých Budějovicích

Žalobkyně se svou žalobou jako právní nástupkyně provozovatele veřejné přepravy osob ([anonymizována dvě slova] [územní celek], [anonymizováno]) domáhala proti žalované zaplacení částky [částka] s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná částka představuje žalovanou neuhrazené jízdné ve výši [částka] a neuhrazenou přirážku k tomuto jízdnému ve výši [částka]. Žalovaná ke své přepravě použila vozidlo veřejné osobní dopravy na právním předchůdcem žalobkyně provozované lince městské hromadné dopravy a na výzvu dopravcem pověřené osoby se neprokázala platným jízdním dokladem. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. Soud rozhodl ve věci bez jednání podle § 115a o.s.ř., neboť žalobkyně s tím souhlasila. Žalovaná nereagovala na řádně doručenou výzvu soudu, zda s rozhodnutím ve věci bez jednání souhlasí, ve lhůtě k tomu soudem stanovené, ačkoli součástí výzvy bylo poučení, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud mít za to, že s rozhodnutím ve věci bez jednání souhlasí. Soud ve věci zjistil následující skutkový stav: Žalovaná dne [datum] použila ke své přepravě vozidlo na právním předchůdcem žalobkyně provozované lince veřejné osobní dopravy [číslo] přičemž se na výzvu dopravcem pověřené osoby neprokázala platným jízdním dokladem. Totožnost žalované byla při kontrole jízdních dokladů ověřena. Žalovaná dosud dlužné jízdné ani přirážku k tomuto jízdnému v celkové částce [částka] nezaplatila. Pohledávka za žalovanou byla právní předchůdkyní žalobkyně postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení souboru pohledávek ze dne [datum]. S ohledem na shora zjištěný skutkový stav soud žalobě zcela vyhověl. Nárok na úhradu jízdného a přirážky k jízdnému vyplývá z § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), z § 18a zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě (autobus MHD má povahu silniční dopravy), z § 37 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách (trolejbus MHD má povahu drážní dopravy) a tarifu dopravce. Nárok na úrok z prodlení vyplývá z § 1970 o.z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, přiznal soud náhradu účelně vynaložených nákladů, které sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka], z odměny zástupkyně za 3 úkony právní služby, z toho 2 po [částka] (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby) a 1 po [částka] (předžalobní výzva) podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ze 3 tzv. režijních paušálů po [částka] podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu a náhrady odpovídající 21 % DPH ve výši [částka]. Řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 odst. 1 o.s.ř. Toto rozhodnutí obsahuje pouze zkrácené odůvodnění dle § 157 odst. 4 o.s.ř.