27 C 234/2020-41 — Okresní soud v Českých Budějovicích

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci částku 3 510 Kč s příslušenstvím, když co do částky 3 210 Kč jde o příspěvek, k jehož placení je povinen vlastník popř. provozovatel motorového vozidla provozovaného bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, a co do částky 300 Kč jde o poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na výše uvedený příspěvek. Žalobce požaduje po žalovaném úhradu shora uvedeného příspěvku za období od [datum] do [datum] v souvislosti s provozováním vozidla [registrační značka]. 2. Žalovaný nárok žalobce neuznal s odůvodněním, že v žalovaném období žalovaný neprovozoval předmětný automobil na pozemních komunikacích, neboť dne [datum] bylo vozidlo zcela zničeno při dopravní nehodě. Žalovaný v tomto dokázal na nález Ústavního soudu ze dne 31. 3. 2014 sp. zn. IV ÚS 2221/13, z něhož vyplývá, že samotná skutečnost, že vozidlo je vedeno v registru vozidel automaticky neznamená, že je vozidlo provozováno. Žalovaný má za to, že přesto, že uvedený nález Ústavního soudu vychází z předchozí právní úpravy, je aplikovatelný i v současné době. 3. Soud ve věci zjistil následující skutkový stav: 4. V období od [datum] do [datum] byl žalovaný, jak vlastníkem, tak provozovatelem motorového vozidla [registrační značka]. Vozidlo bylo v registru vozidel evidováno se statutem provozované. Žalovaný ve výše uvedeném období neměl sjednáno k vozidlu pojištění odpovědnosti z provozu tak, jak je tato povinnost stanovena zákonem o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalovanému z tohoto důvodu vznikla povinnost uhradit žalobci příspěvek ve výši 30 Kč denně za 107 nepojištěných dní (tj. 30 Kč krát 107 dní). Splatnost příspěvku nastává po uplynutí nejméně 30 dnů od doručení výzvy v souladu se zákonem č. 168/1999 Sb. Žalobce vyzval žalovaného k úhradě příspěvku dne [datum]. Žalovaný žalobci příspěvek za žalované období neuhradil ani přes zaslanou předžalobní výzvu. 5. Soud žalobě jako důvodné v plném rozsahu vyhověl, a to s ohledem na žalobcem tvrzený skutkový stav a listinné důkazy, které jej v plném rozsahu prokazují. Právně byla věc posouzena podle § 4 a § 6 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ve spojení s § 2 odst. 1 písm. r) vyhl. č. 205/1999 Sb. Nárok žalobce na zaplacení poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč vyplývá z § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. ve spojení s § 2a vyhl. č. 205/1999 Sb. Nárok žalobce na úrok z prodlení vyplývá z § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 6. Soud neshledal jako důvodný argument žalovaného, že vozidlo v žalovaném období neprovozoval, neboť dne [datum] bylo vozidlo zničeno při dopravní nehodě. K závěrům nálezu Ústavního soudu IV. ÚS 2221/13 v souladu s nimiž je potřeba, aby se obecné soudy zabývaly tím, zda předmětné vozidlo skutečně bylo provozováno, soud uvádí, že má za to, že tyto závěry jsou aplikovatelné pouze na předchozí úpravu zákona č. 168/1999 Sb., tedy úpravu ve znění účinném do 31. 12. 2017. Od 1. 1. 2018 však došlo k novele tohoto zákona, kdy nově bylo stanoveno, že v souladu s § 1 odst. 2 písm. a) tohoto zákona, nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel s výjimkou doby, kdy je vozidlo v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé a doby, kdy je vozidlo odcizené. Takové ustanovení v předchozí právní úpravě nebylo, předchozí právní úprava dostatečně jasně neuváděla, jestli se provozem vozidla rozumí faktický provoz nebo jen to, že vozidlo je někde odstavené. Novelou účinnou od 1. 1. 2018, tak jak je § 1 odst. 2 předmětného zákona soudem citován výše, tak je podle názoru soudu již jednoznačně deklarováno, že pro povinnost vlastníka či provozovatele vozidla k placení příspěvku vymáhaného ČKP postačí registrace v registru vozidel. Výjimky, kdy vlastník či provozovatel není k úhradě příspěvku povinen, zákon § 1 odst. 2 taktéž deklaruje jasně. Podle názoru soudu je tedy nepodstatné, zda vozidlo skutečně fakticky provozováno je nebo zda je zničené či stojí odstavené v garáži, neboť podstatné je pouze to, jaký je statut vozidla evidovaný v registru silničních vozidel. V případě žalovaného je statut předmětného vozidla v registru vozidel„ provozované“. Podle názoru soudu je tedy nárok žalobce oprávněný. 7. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud rozhodl v souladu s § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 142a o.s.ř., když plně procesně úspěšný žalobce má právo na náhradu nákladů řízení proti neúspěšnému žalovanému. Náhrada nákladů řízení je tvořena náhradou zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, dále odměnou za 3 úkony právního zástupce žalobce provedené do podání žaloby po 200 Kč/úkon (převzetí zastoupení a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, sepis žaloby), dále odměnou za jeden úkon právní služby provedený po podání žaloby ve výši 1 000 Kč (vyjádření se ve věci samé), dále náhradou hotových výdajů právního zástupce žalobce ve výši 600 Kč a 21 % DPH. O výši odměny a náhrady hotových výdajů právního zástupce žalobce soud rozhodl v souladu s § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., s ohledem na formulářový charakter žaloby. 8. Lhůta k plnění byla žalovanému stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř.