9 C 68/2019-185 — Okresní soud v Českých Budějovicích

1. Žalobce podal dne 28. 2. 2019 žalobu, kterou se domáhal uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci částku 88 000 Kč spolu s úrokem z prodlení od 21. 2. 2019 do zaplacení. Žalobce uvádí, že byl podílovým spoluvlastníkem domu (ve výši podílu jedna polovina) budovy [adresa] rodinného domu, který je součástí pozemku, parcely katastru nemovitostí [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, o výměře 113 m2, pozemků uvedených na [list vlastnictví] v katastrálním území České Budějovice 7. Žalovaná úmyslně a neoprávněně bránila žalobci v užívání žalobcem obývaného domu, který byl v podílovém spoluvlastnictví žalobce a žalované. Tím, že žalovaná nechala vyměnit zámek u vchodových dveří, tyto před žalobcem udržovala permanentně uzamčené, odmítala žalobce vpouštět do obývané nemovitosti vchodovými dveřmi, vydat žalobci klíč od vyměněného zámku nebo kartičku na přidělání klíčů a postupně omezovala žalobci přístup do jeho obydlí a k jeho osobním věcem, měla absolutní kontrolu nad tím, za jakou dobu se žalobce dostane do svého obydlí a ke svým osobním věcem. Po výměně zámkové vložky a omezování přístupu do obývané nemovitosti byl žalobce donucen si vyhledat nájemní bydlení. Žalobce uzavřel nájemní smlouvu ohledně bytu o velikosti 3+kk v [obec], kdy mu vznikla povinnost k úhradě nájemného ve výši 8 000 Kč měsíčně. Žalobci byla v důsledku jednání žalované způsobena škoda vynaložením nákladů, které by nevznikly, pokud by žalobce nebyl ze strany žalované omezován v přístupu do svého obydlí, když žalobce byl donucen vyhledat náhradní bydlení. Dne 10. 10. 2016 bylo žalované Policií ČR sděleno podezření pro spáchání přečinu dle § 208 neoprávněný zásah do práva k domu, bytu nebo k nebytovému prostoru, na základě kterého se rozhodla žalovaná ukončit své protiprávní jednání, dne 16. 10. 2016 se z nemovitosti vystěhovala. Žalovaná dne 17. 10. 2016 předala žalobci klíč od vyměněné zámkové vložky, o který žalobce intenzivně žádal 326 dní. Tentýž měsíc podal žalobce výpověď ze svého náhradního bydlení a náhradní bydlení ukončil s koncem výpovědní doby ke dni 31. 1. 2017. Žalobce eviduje vzniklou škodu za vynucené náhradní bydlení od 1. 3. 2016 do 31. 1. 2017 (11 měsíců x 8 000 Kč) v celkové výši 88 000 Kč. Před podáním žaloby žalobce vyzval žalovanou k úhradě dluhu předžalobní upomínkou odeslanou dne 11. 2. 2019 s tím, že byla určena lhůta žalované k dobrovolnému plnění nejpozději do 20. 2. 2019. 2. Okresní soud v Českých Budějovicích vydal dne 1. dubna 2019 platební rozkaz č. j. [číslo jednací]. Proti tomuto platebnímu rozkazu podala žalovaná včas odpor. V odůvodnění odporu učiněném podáním ze dne 7. 5. 2019 žalovaná uvedla, že nárok uplatněný v žalobě neuznává ani zčásti, s nároky žalobce tvrzenými v žalobě ani zčásti nesouhlasí, neboť nejsou po právu. Mezi žalobcem a žalovanou byla před Okresním soudem v Českých Budějovicích vedena a jsou pravomocně ukončena řízení – sp. zn. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka] a sp. zn. [spisová značka] O obdobných peněžitých nárocích žalobce z titulu jím tvrzeného nadužívání předmětného rodinného domu s pozemky žalovanou, avšak za období od počátku ledna 2016 do 28. 2. 2016, bylo již vedeno a pravomocně ukončeno řízení před Okresním soudem v Českých Budějovicích vedené pod sp. zn. [spisová značka], v souvislosti s rozhodnutím Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 8. 11. 2018 č. j. [číslo jednací], kdy byla žaloba zamítnuta. Z odůvodnění rozsudku vyplývá, že to byl žalobce, který bez předchozí bezprostřední příčiny svým úmyslným jednáním porušil pokojný stav tím, že v noci z 25. na 26. 11. 2015 provedl výměnu vložky zámku vstupních dveří předmětného rodinného domu, čímž donutil žalovanou k následné opětovné výměně této vložky zámku. Následným jednáním žalobce nad takto vyvolaným stavem (omezená možnost žalobce užívat předmětný rodinný dům) udržoval kontrolu. Odvolací soud v rozsudku pod body 23 a 24 uzavřel, že„ byl to totiž žalobce, kdo jednal nepoctivě § 6 odst. 1 o.z., a proto nemůže z tohoto jednání, které je nutno považovat za protiprávní, těžit, § odst. 2 o.z.“ …„ jeho jednání také beze všech pochyb představuje porušení dobrých mravů ve smyslu § 2909 o.z., a i proto nemůže požívat soudní ochrany“.„ Nelze totiž dovodit, že by žalovaná mohla za to, že žalobce dům neužíval (nebo užíval jen občasně), nýbrž je potřeba na celou situaci hledět tak, že se o (dočasnou) možnost dům nerušeně spoluužívat připravil sám svým jednáním, když bezdůvodně narušil pokojný stav. Dále žalovaná poukazovala na to, že v řízení před Okresním soudem v Českých Budějovicích sp. zn. [spisová značka] byl při jednání dne 13. 12. 2018 schválen soudní smír, kterým mimo jiné byly vypořádány vzájemné nároky mezi žalobcem a žalovanou za období od 31. 5. 2015 do 31. 1. 2018, plynoucí z titulu nadužívání pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce], jehož součástí je stavba rodinného domu [adresa] a přilehlých pozemků. Nárok žalobce z titulu nyní tvrzené nemožnosti užívat předmětný rodinný dům v žalovaném období uzavření tohoto soudního smíru zanikl. Pokud žalobce nyní tvrdí, že mu vznikla škoda spočívající ve výdaji za bydlení v období od 1. 3. 2016 do 31. 1. 2017, ve výši 88 000 Kč, za tento žalobcův výdaj žalovaná neodpovídá. Nad rámec žalovaná uvádí, že žalobce nejméně od 30. 10. 2016 již v předmětném rodinném domě bydlel a bydlí zde nepřerušeně dosud. [jméno] [příjmení] před soudem jako svědek uvedla:„ Na [anonymizováno] jsme se přestěhovali někdy na podzim 2016“ (jedná se o žalobcovu družku). Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby jako nedůvodné. 3. Soud provedl důkaz připojením spisu Okresního soudu v Českých Budějovicích sp. zn. [spisová značka]. Z tohoto spisu byl proveden důkaz smlouvou o nájmu bytu ze dne 17. 12. 2015, z níž je zřejmé, že žalobce jako nájemce uzavřel smlouvu o nájmu bytu s pronajímatelkou [jméno] [příjmení], jednalo se o byt v ulici [ulice] tř. [adresa], č. o. [anonymizováno] o velikosti [anonymizováno] s příslušenstvím. Z uvedeného spisu byl proveden také důkaz čtením výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] v průběhu jednání dne 29. 3. 2018, sdělením obsahu jednání ve věci dne 7. 2. 2018. Ve věci 21 C 77/2016 byl vydán rozsudek Okresním soudem v Českých Budějovicích dne 3. 5. 2018 č. j. [číslo jednací], kdy v právní věci žalobce [celé jméno žalobce] proti žalované [celé jméno žalované], o zaplacení částky 49 306,30 Kč s příslušenstvím, bylo ve výroku I. rozsudku rozhodnuto tak, že se žaloba zamítá. K odvolání žalobce bylo rozhodnuto rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 8. 11. 2018 č. j. [číslo jednací] (rozhodnutí nabylo právní moci dne 6. 12. 2018), kdy ve výroku I. bylo rozhodnuto tak, že rozsudek soudu prvého stupně se v meritorním výroku I. potvrzuje, ve výroku II. byl rozsudek změněn tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně. 4. Žalobce předložil důkazy, které pro zjednodušení označil pod č. I. – IV. Žalobce také předložil CD disk, kdy řádně označil, co je obsahem tohoto disku a jaké skutečnosti jimi hodlá žalobce prokazovat. Tento důkazní návrh však soud zamítl, když lze zejména poukázat na to, že v občanském soudním řízení lze provést důkaz záznamem telefonického hovoru jen se svolením fyzické osoby, která byla účastníkem tohoto hovoru (viz rozsudek Nejvyššího soudu 29 Cdo 4007/2008), dále lze odkázat také na Nález Ústavního soudu II. ÚS 2299/17 ze dne 27. 2. 2018, z něhož lze zdůraznit, že míra ochrany poskytnutá jednomu základnímu právu na úkor druhého, za situace, kdy se nacházejí ve vzájemné kolizi, musí s ohledem na konkrétní okolnosti daného případu dostát požadavkům principů proporcionality a musí respektovat ústavní limity vyjádřené v článku odst. 1 a 4 Listiny základních práv a svobod. Soud zamítl i návrh na provedení těch důkazů, které soud shledal jako nadbytečné, kdy je to soud, který rozhoduje, který z navrhovaných důkazů provede, soud není vázán důkazním návrhem účastníků potud, že by byl povinen provést všechny nabízené důkazy. Soud především neprovede důkazy, které jsou pro věc nerozhodné a nemohou směřovat ke zjištění skutkového stavu věci, jakož i důkazy, které jsou zjevně nabízeny jen proto, aby byl účelově prodloužen spor. Soud není povinen provést všechny důkazy navrhované účastníkem řízení, provedení navrhovaných důkazů záleží na jeho hodnocení, které důkazy je nezbytné provést, zda a nakolik je potřebné dosavadní stav dokazování doplnit (viz například rozhodnutí Nejvyššího soudu 33 Cdo 3116/2011 ze dne 30. ledna 2013). Soud provedl důkaz dopisem Magistrátu města České Budějovice, správní odbor, adresovaný Okresnímu státnímu zastupitelství [obec], kdy se jednalo o postoupení věci ve věci podezřelé [celé jméno žalované] ze dne 12. 4. 2016, dopisem Okresního státního zastupitelství v [obec] ze dne 25. 4. 2016 adresovaným Magistrátu města České Budějovice, správní odbor, oddělení přestupků, SMS zprávami odesílanými žalované žalobcem ve vztahu, kdy ukončí bránění v přístupu do nemovitosti, záznamem o zahá