10 C 263/2022-19 — Okresní soud v Českých Budějovicích

1. Žalobkyně se coby právní nástupkyně provozovatele veřejné přepravy osob ([anonymizována dvě slova] [územní celek], [anonymizováno]) domáhala proti žalované zaplacení částky 4 548 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná částka představuje žalovanou 3x neuhrazené jízdné ve výši 16 Kč a neuhrazenou přirážku k tomuto jízdnému ve výši 1 500 Kč. Žalovaná ke své přepravě použila vozidlo veřejné osobní dopravy na právním předchůdcem žalobkyně provozovaných linkách a na výzvu pověřeného kontrolora se neprokázala platným jízdním dokladem. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. 3. Žalované byla žaloba spolu s předvoláním k soudnímu jednání doručena do vlastních rukou náhradním způsobem dle ust. § 49 odst. 4 o.s.ř. K jednání se žalovaná nedostavila, svou přítomnost neomluvila, tudíž byla věc projednána v její nepřítomnosti. 4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: 5. Žalovaná ve dnech [datum] a [datum] (dvakrát) použila ke své přepravě vozidlo veřejné osobní dopravy na právním předchůdcem žalobkyně provozovaných linkách veřejné osobní dopravy [číslo] [číslo] přičemž se na výzvu pověřeného kontrolora neprokázala platným jízdním dokladem. Totožnost žalované byla při kontrole jízdního dokladu ověřena. Žalovaná dosud žalobkyni dlužné jízdné ani přirážku k tomuto jízdnému neuhradila. Výše přirážky 1 500 Kč je stanovena ve smluvních přepravních podmínkách dopravce. Žalobkyně nabyla předmětnou pohledávku na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené s právním předchůdcem a tuto skutečnost spolu s výzvou k zaplacení dluhu žalované oznámila písemně. 6. S ohledem na shora zjištěný skutkový stav soud žalobě vyhověl. Povinnost platit jízdné je jednou ze základních povinností cestujících, která plyne z ust. § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.), ust. § 18a zákona č. 111/1994 Sb. o silniční dopravě (autobus MHD má povahu silniční dopravy) a ust. § 37 zákona č. 266/1994 Sb. o drahách (trolejbus MHD má povahu drážní dopravy) a ustanovení smluvních přepravních podmínek a tarifu dopravce. Nárok žalobkyně na úrok z prodlení plyne z ust. § 1970 o.z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Postoupení pohledávky bylo posouzeno jako platné s odhledem na ust. § 1879 o.z. 7. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ust. § 142a odst. 1 o.s.ř., když plně procesně úspěšná žalobkyně má právo na náhradu nákladů řízení proti neúspěšné žalované. Náklady řízení představují zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, náklady právního zastoupení žalobkyně advokátem za 3 úkony právní služby dle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., náhradu za 3 režijní paušály dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. a příslušného 21 % DPH, neboť zástupce osvědčil, že je plátcem DPH. 8. Lhůta k plnění byla žalované stanovena dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. 9. Toto rozhodnutí obsahuje toliko zkrácené odůvodnění ve smyslu ust. § 157 odst. 4 o.s.ř.