10 C 317/2021-28 — Okresní soud v Českých Budějovicích

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhá proti žalované zaplacení částky 3 510 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná částka představuje žalovanou 26x neuhrazený televizní poplatek ve výši 135 Kč měsíčně. Žalované jako držiteli televizního přijímače vznikla povinnost přihlásit se jako poplatník televizního poplatku do příslušné evidence. Tuto povinnost žalovaná splnila v lednu 1998, avšak své povinnosti pravidelně platit televizní poplatek nedostála. Televizní poplatek nebyl uhrazen za období od července 2018 do srpna 2020. Žalobkyně dále požaduje zákonný úrok z prodlení ve výši 623,99 Kč, který byl kapitalizován ke dni [datum]. 2. Žalovaná se ve věci vyjádřila svým podáním ze dne [datum], ve kterém uvedla, že od [datum] žije ve společné domácnosti s poplatníkem televizních poplatků, panem [jméno] [jméno]. Dále uvedla, že přiznává, že neprovedla odhlášku televizních poplatků u [anonymizováno], jak jí zákon ukládá, upomínky ze strany České televize neobdržela z důvodu přestěhování na jiné místo bydliště. Žalovaná tvrdila, že žalobkyni nevznikla žádná škoda z důvodu placení televizních poplatků panem [jméno] [jméno], proto navrhla vyrovnání soudních nákladů, přičemž částku 600 Kč na náhradě nákladů řízení již uhradila. 3. Žalované byla žaloba spolu s předvoláním k soudnímu jednání doručena do vlastních rukou náhradním způsobem dle ust. § 49 odst. 4 o.s.ř. K jednání se žalovaná nedostavila, svou přítomnost neomluvila, tudíž byla věc projednána v její nepřítomnosti. 4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: 5. Žalovaná se stala držitelkou televizního přijímače, a tudíž jí vznikla povinnost přihlásit se jako poplatník televizního poplatku do příslušné evidence. Tuto splnila v lednu 1998. Televizní poplatek ve výši 135 Kč měsíčně však nehradila řádně a včas a s jejím placením se dostala do prodlení. Za období od července 2018 do srpna 2020 vznikl žalované dluh ve výši 3 510 Kč. Žalobkyně písemně vyzvala žalovanou k úhradě poplatků předžalobní upomínkou, ani na tuto výzvu nebylo žalovanou reagováno. Žalobkyně následně kapitalizovala zákonný úrok z prodlení ke dni [datum], tedy ke dni vyhotovení žaloby. 6. Skutková tvrzení žaloby nebyla co do základu žalovanou zpochybňována. Žalovaná naopak uvedla, že od [datum] žije ve společné domácnosti s poplatníkem panem [jméno] [jméno], k čemuž doložila jeho čestné prohlášení, ale zároveň potvrdila, že opomněla učinit odhlášení televizních poplatků v místě svého dřívějšího bydliště. K odhlášení došlo až [datum], tedy až po podání žaloby. Žalovaná tímto potvrdila i tu skutečnost, že poplatky za shora uvedené období opravdu neuhradila a je s tímto plněním v prodlení. 7. S ohledem na shora zjištěný skutkový stav soud žalobě vyhověl. Povinnost platit televizní poplatky plyne z ust. § 3, 5 – 7 zákona č. 348/2005 Sb. o rozhlasových a televizních poplatcích, a to ve výši 135 Kč měsíčně. Nárok žalobkyně na úrok z prodlení plyne z ust. § 1970 o.z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 8. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ust. § 142a odst. 1 o.s.ř., když plně procesně úspěšná žalobkyně má právo na náhradu nákladů řízení proti neúspěšnému žalovanému. Náklady řízení představují zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, náklady právního zastoupení žalobkyně advokátem za 2 úkony právní služby po 200 Kč dle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., náhradu za dva režijní paušály po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. a příslušného 21 % DPH, neboť zástupce osvědčil, že je plátcem DPH. Celkem tedy náklady řízení činí 1 126 Kč. 9. Vzhledem k tomu, že teprve tímto rozhodnutím soudu se podle § 151 odst. 1 o.s.ř. zakládá nárok žalobkyně na zaplacení nákladů řízení, které jí vznikly proti žalované (bez tohoto rozhodnutí, které stanoví i výši nákladů řízení, chybí účastníkovi právní důvod pro přijetí takového plnění, a do doby rozhodnutí soudu o povinnosti k náhradě nákladů řízení je fakticky přijaté plnění plněním bez právního důvodu, tedy bezdůvodným obohacením ve smyslu § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů), přiznal soud žalobkyni ve výroku II. právo na část náhrady nákladů řízení ve výši 600 Kč, která byla uhrazena platbou žalované ze dne [datum]. Skutečnost, že náklady řízení v této výši již žalovaná žalobkyni zaplatila, byla ve výroku II. rozhodnutí vyjádřena tím, že žalované nebyla ukládána povinnost tyto náklady zaplatit, ani nebyla stanovena lhůta k plnění dle § 160 o.s.ř. 10. Ve výroku III. soud uložil žalované povinnost k úhradě zbývající (dosud neuhrazené) části nákladů řízení ve výši 526 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně. 11. Lhůta k plnění byla žalované stanovena dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. 12. Toto rozhodnutí obsahuje toliko zkrácené odůvodnění ve smyslu ust. § 157 odst. 4 o.s.ř.