10 C 479/2021-21 — Okresní soud v Českých Budějovicích

1. Žalobkyně se coby právní nástupkyně provozovatele veřejné přepravy osob ([ulice] [anonymizováno] [územní celek], a.s.) domáhala proti žalovanému zaplacení částky [částka s příslušenstvím] s odůvodněním, že žalovaná částka představuje žalovaným 1 x neuhrazené jízdné ve výši [částka] a neuhrazenou přirážku k tomuto jízdnému ve výši [částka]. Žalovaný ke své přepravě použil vozidlo veřejné osobní dopravy na právním předchůdcem žalobkyně provozovaných linkách a na výzvu pověřeného kontrolora se neprokázal platným jízdním dokladem. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. Žalovanému byla žaloba spolu s předvoláním k soudnímu jednání doručena do vlastních rukou náhradním způsobem dle ust. § 49 odst. 4 o.s.ř. K jednání se žalovaný nedostavil, svou přítomnost neomluvil, tudíž byla věc projednána v jeho nepřítomnosti. 4. Žalovaný dne [datum] použil ke své přepravě vozidlo veřejné osobní dopravy na právním předchůdcem žalobkyně provozovaných linkách veřejné osobní dopravy [číslo] přičemž se na výzvu pověřeného kontrolora neprokázal platným jízdním dokladem. Totožnost žalovaného byla při kontrole jízdního dokladu ověřena. Žalovaný dosud žalobkyni dlužné jízdné ani přirážku k tomuto jízdnému neuhradil. Výše přirážky [částka] je stanovena ve smluvních přepravních podmínkách dopravce. Žalobkyně nabyla předmětnou pohledávku na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené s právním předchůdcem a tuto skutečnost spolu s výzvou k zaplacení dluhu žalovanému oznámila písemně. 5. S ohledem na shora zjištěný skutkový stav soud žalobě vyhověl. Povinnost platit jízdné je jednou ze základních povinností cestujících, která plyne z ust. § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.), ust. § 18a zákona č. 111/1994 Sb. o silniční dopravě (autobus MHD má povahu silniční dopravy) a ust. § 37 zákona č. 266/1994 Sb. o drahách (trolejbus MHD má povahu drážní dopravy) a ustanovení smluvních přepravních podmínek a tarifu dopravce. Nárok žalobkyně na úrok z prodlení plyne z ust. § 1970 o.z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Postoupení pohledávky bylo posouzeno jako platné s odhledem na ust. § 1879 o.z. 6. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ust. § 142a odst. 1 o.s.ř., když plně procesně úspěšná žalobkyně má právo na náhradu nákladů řízení proti neúspěšnému žalovanému. Náklady řízení představují zaplacený soudní poplatek ve výši [částka], náklady právního zastoupení žalobkyně advokátem za 3 úkony právní služby dle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., za 1 úkon právní služby dle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., náhradu za tři režijní paušály dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., za 1 režijní paušál dle § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb., a příslušného 21% DPH, neboť zástupce osvědčil, že je plátcem DPH. 7. Lhůta k plnění byla žalovanému stanovena dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. 8. Toto rozhodnutí obsahuje toliko zkrácené odůvodnění ve smyslu ust. § 157 odst. 4 o.s.ř.