14 C 368/2022-12 — Okresní soud v Českých Budějovicích

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 17. 8. 2022 domáhala proti žalované zaplacení částky 1 516 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná částka představuje žalovanou neuhrazené jízdné a přirážku k jízdnému v celkové výši 1 516 Kč. Žalovaná ke své přepravě použila prostředek veřejné osobní dopravy na lince městské hromadné dopravy právní předchůdkyně žalobkyně a na výzvu dopravcem pověřené osoby se při kontrole dne [datum] neprokázala platným jízdním dokladem. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 3. 8. 2021 uzavřenou mezi žalobkyní a právní předchůdkyní žalobkyně byly předmětné pohledávky za žalovanou postoupeny na žalobkyni. 2. Soud ve věci vydal elektronický platební rozkaz, který byl z důvodu jeho nedoručení do vlastních rukou žalované zrušen usnesením ze dne 20. 9. 2022, č. j. EPR 230081/2022-8. Účastníci byli současně vyzváni, aby se vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Žádný z účastníků s rozhodnutím věci bez nařízení jednání nevyjádřil nesouhlas. 3. Na základě žalobkyní předložených důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: 4. Žalovaná se dne [datum] v [údaj o čase] hodin přepravovala na lince [číslo] provozované právní předchůdkyní žalobkyně, přičemž se na výzvu dopravcem pověřené osoby neprokázala platným jízdním dokladem (zjištěno ze zápisu o provedené přepravní kontrole [číslo] smluvních přepravních podmínek). Totožnost žalované byla při kontrole jízdních dokladů ověřena. Žalovaná dosud jízdné ve výši 16 Kč ani přirážku k jízdnému v částce 1 500 Kč nezaplatila ani k zaslané předžalobní výzvě ze dne 19. 7. 2022. 5. S ohledem na shora zjištěný skutkový stav soud žalobě zcela vyhověl. Nárok na úhradu přirážky k jízdnému vyplývá z ust. § 2550 občanského zákoníku (zákona č. 89/2012 Sb.), z ust. § 18a zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě (autobus MHD má povahu silniční dopravy) a tarifu dopravce. Nárok žalobkyně na zákonný úrok z prodlení ze žalované částky pak vyplývá z ust. § 1970 občanského zákoníku ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 6. O nákladech řízení bylo rozhodnuto v souladu s ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého soud plně úspěšné žalobkyni přiznal právo na náhradu nákladů tohoto řízení, a to ve výši odměny za právní zastoupení advokátem podle ust. § 6 a násl. vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátního tarifu) ve spojení s ust. § 14b advokátního tarifu za 3 úkony právní služby po 200 Kč za jeden úkon právní služby (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, sepis žaloby), tj. 600 Kč, dále paušální náhrady hotových výdajů podle ust. § 13 odst. 3 advokátního tarifu ve výši 300 Kč za 3 úkony právní služby po 100 Kč a zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč Celkem tedy bylo žalobkyni přiznáno právo na náhradu nákladů řízení ve výši 1 300 Kč. Podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., byla určena lhůta k plnění do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. 7. Toto rozhodnutí obsahuje pouze zkrácené odůvodnění dle ust. § 157 odst. 4 o. s. ř.