14 C 39/2022-16 — Okresní soud v Českých Budějovicích

1. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu domáhala, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 2 490 Kč s příslušenstvím. Svůj nárok žalobkyně odůvodnila tím, že nabyla pohledávku za žalovanou na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 29. 3. 2021 mezi společností [právnická osoba], [IČO], jako původním věřitelem a postupitelem a žalobkyní jako postupníkem a novým věřitelem. Původní věřitel uzavřel se žalovanou dne 15. 10. 2020 smlouvu o úvěru [číslo] (dále jen Smlouva) na jejímž základě poskytl žalované úvěr v původní výši ve výši 2 000 Kč, který se žalovaná zavázala splatit nejpozději dne 6. 3. 2021. Žalovaná úvěr v poskytnuté výši čerpala, avšak do uvedeného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nesplatila. Žalovaná se ve smlouvě zavázala uhradit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 490 Kč Smlouva o úvěru byla uzavřena prostřednictvím webové stránky [webová adresa], na které si žalovaná vybrala podle své vlastní volby dostupné parametry – výši požadovaného úvěru a termín splatnosti. Žalovaná vyplnila registrační formulář, kde napsala své osobní údaje, a to včetně telefonního čísla a e-mailové adresy. Žalovaná byla seznámena s obsahem, podmínkami, právy, závazky a sankčními ujednáními plynoucími z uzavření smlouvy. Tímto žalovaná učinila návrh na uzavření konkrétní smlouvy vůči původnímu věřiteli. Žalovaná potvrdila, že si návrh smlouvy o spotřebitelském úvěru přečetla a s jejím obsahem souhlasí, čímž odsouhlasila předsmluvní podmínky původního věřitele. Po uvedení rekapitulace přihlašovacích údajů se žalovaná zavázala odeslat prostřednictvím webových stránek původního věřitele částku 1 Kč, která je označena jako registrační poplatek. Jako variabilní symbol, který identifikoval veškeré vzájemné platby mezi stranami, bylo dohodnuto číslo smlouvy. Po přijetí této platby žalovaná doplnila zbývající údaje, kterými byly mimo jiné číslo občanského průkazu, název bankovní instituce, u které měla žalovaná vedený peněžní účet a trvalé bydliště. Původní věřitel žalované vyplatil dne 15. 10. 2020 převodem z bankovního účtu půdního věřitele na bankovní účet žalované č. [bankovní účet], který je totožný s účtem, z něhož byla převedena platba registračního poplatku ve výši 1 Kč. Původní věřitel identifikoval platbu uvedením variabilního symbolu [číslo]. 2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, který však byl zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalované. 3. Žalovaná se k podané žalobě nijak nevyjádřila. 4. Soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání podle ust. § 115a o.s.ř., neboť žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání vyslovila souhlas. Žalovaná nereagovala na řádně doručenou výzvu soudu, zda s rozhodnutím ve věci bez jednání souhlasí, ve lhůtě k tomu soudem stanovené, ačkoli součástí výzvy bylo poučení, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud mít za to, že s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 5. Na základě listinných důkazů předložených žalobkyní má soud za prokázané, že žalovaná uzavřela s původním věřitelem dne 15. 10. 2020 smlouvu o úvěru, na základě které poskytl původní věřitel žalované na její bankovní účet částku ve výši 2 000 Kč. Žalovaná se zavázala dlužnou částku uhradit nejpozději do 6. 3. 2021 spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 490 Kč. Žalovaná však nehradila svůj dluh řádně a včas a dostala se tak do prodlení. Následně byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni a tato skutečnost byla žalované oznámena dopisem ze dne 18. 8. 2021, žalovaná byla rovněž vyzvána k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne 18. 8. 2021, odeslanými téhož dne. Žalovaná však ke dni podání žaloby ničeho neuhradila. 6. Žalovaná, která se k podané žalobě nijak nevyjádřila, neuvedla žádná skutková tvrzení ani nenavrhla důkazy, které by vyvracely tvrzení a důkazy předložené žalobkyní, které soud pro jejich vzájemnou souladnost a vnitřní logiku považuje za věrohodné. Proto soud žalobě jako důvodné vyhověl. 7. Po právní stránce soud nárok žalobkyně posoudil podle ust. § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, jako nárok žalobkyně z titulu uzavřené smlouvy o úvěru mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou. Žalovaná své závazky z uzavřené smlouvy řádně neplnila a pohledávka za žalovanou byla následně postoupena na žalobkyni. O příslušenství pohledávky bylo vzhledem k prodlení žalované s plněním rozhodnuto podle ust. § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 8. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, přiznal soud náhradu účelně vynaložených nákladů, které sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, z odměny právního zástupce za 3 úkony právní služby po 200 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby a výzva k plnění) podle ust. § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ze 3 paušálních náhrad hotových výdajů po 100 Kč podle ust. § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu a náhrady odpovídající 21 % DPH ve výši 189 Kč. Řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 odst. 1 o.s.ř. 9. Toto rozhodnutí obsahuje pouze zkrácené odůvodnění dle ust. § 157 odst. 4 o.s.ř.