14 C 73/2022-14 — Okresní soud v Českých Budějovicích

1. Žalobkyně se žalobou podanou u nadepsaného soudu domáhala, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 12 000 Kč s příslušenstvím, která představuje nesplacenou jistinu úvěru poskytnutého právní předchůdkyní žalobkyně ([anonymizováno] [právnická osoba], [IČO]) žalované smlouvou o úvěru [číslo] ze dne 26. 2. 2021 ve výši 5 000 Kč, když žalovaná následně využila možnosti navýšení úvěru a čerpala úvěr v celkové výši 12 000 Kč, který se zavázala splatit nejpozději dne 28. 3. 2021 Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 3. 2021 přešla pohledávka za žalovanou z právní předchůdkyně žalobkyně, společnosti [právnická osoba], [IČO], na společnost [právnická osoba], [IČO], která pohledávku za žalovanou postoupila smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 3. 2021 na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 17. 9. 2021. Žalovaná však na svůj dluh neuhradila ničeho ani k předžalobní upomínce ze dne 17. 9. 2021, která jí byla žalobkyní zaslána téhož dne. 2. Soud ve věci vydal elektronický platební rozkaz, který se však žalované nepodařilo doručit do vlastních rukou, a proto byl zrušen usnesením Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací]. V uvedeném usnesení byli účastníci vyzváni, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a zároveň byli soudem poučeni, že pokud se k výzvě soudu ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud mít za to, že s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Vzhledem k tomu, že účastníci k výzvě soudu se nevyjádřili, soud rozhodl ve věci v souladu s ust. § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání. 3. Žalovaná se ve věci nijak nevyjádřila, netvrdila žádné skutečnosti na svou obranu ani nenavrhla důkazy k prokázání, že by na uvedenou pohledávku cokoliv zaplatila. 4. Na základě listinných důkazů předložených žalobkyní dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 26. 2. 2021 a jejího dodatku ze dne 2. 3. 2021 soud zjistil, že žalovaná s právní předchůdkyní žalobkyně (společností [právnická osoba], [IČO]) uzavřela smlouvu o úvěru za užití verifikační platby ve výši 1 Kč zaslané z bankovního účtu žalované. Na základě uzavřené smlouvy o úvěru a jejího dodatku právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované na její bankovní účet dne 26. 2. 2021 úvěr ve výši 5 000 Kč a dne 2. 3. 2021 úvěr ve výši 7 000 Kč (zjištěno z výpisů z bankovního účtu žalobkyně). Úrok byl sjednán pevnou sazbou 0,00 %, RPSN činila 0 % pro včasné splacení ve lhůtě do 28. 3. 2021 Součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky právní předchůdkyně žalobkyně. Smlouva byla sjednána prostřednictvím internetu. Z výpisu z bankovního účtu právní předchůdkyně žalobkyně bylo zjištěno, že žalovaná dne 26. 2. 2021 za účelem uzavření smlouvy v souladu s ustanovením všeobecných obchodních podmínek, které byly nedílnou součástí uzavřené smlouvy a byly zveřejněny na internetu, z bankovního účtu vedeného na její jméno odeslala na účet právní předchůdkyně žalobkyně částku ve výši 1 Kč. Podle výpisu z bankovního účtu právní předchůdkyně žalobkyně byla žalované na totožný bankovní účet zaslána dne 26. 2. 2021 částka 5 000 Kč a dne 2. 3. 2021 částka 7 000 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 3. 2021 má soud za prokázané, že pohledávka za žalovanou byla postoupena z právní předchůdkyně žalobkyně, společnosti [právnická osoba], [IČO], na společnost [právnická osoba], [IČO], která pohledávku za žalovanou postoupila smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 8. 4. 2021 na žalobkyni. Postoupení pohledávky žalobkyně žalované oznámila dopisem ze dne 17. 9. 2021 podaným k poštovní přepravě dne 17. 9. 2021 (zjištěno z oznámení o postoupení pohledávky a poštovního podacího archu). Předžalobní výzvou ze dne 17. 9. 2021 podanou k poštovní přepravě dne 17. 9. 2021 vyzval právní zástupce žalobkyně žalovanou k plnění (zjištěno z předžalobní výzvy a poštovního podacího archu). 5. Shora označenými důkazy tak má soud za prokázané, že žalovaná a právní předchůdkyně žalobkyně uzavřeli smlouvu shora uvedeného obsahu a žalované byla na jejím základě vyplacena částka ve výši celkem 12 000 Kč. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovanou přešla smlouvami o postoupení pohledávek ze dne 29. 3. 2021 a 8. 4. 2021 na žalobkyni. 6. Podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle ust. § 1813 občanského zákoníku se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. (srov. rovněž čl. 3 odst. 1 cit. směrnice). 8. V posuzovaném případě právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o spotřebitelském úvěru ve smyslu zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru. Jde také o spotřebitelskou smlouvu ve smyslu § [číslo] ve spojení s § 419 a § 420 o. z. a čl. 2 směrnice rady 93/13 EHS, o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách, neboť právní předchůdkyně žalobkyně jednala při uzavírání a plnění smlouvy v rámci své podnikatelské činnosti, zatímco žalovaná tak nečinila. Žalovaná svůj dluh neuhradila právní předchůdkyni žalobkyně řádně a včas. Podanou žalobou proto žalobkyně nárokuje zaplacení dlužné jistiny úvěru spolu se zákonným úrokem z prodlení jdoucím ode dne následujícího po sjednaném datu splatnosti úvěru vzhledem k prodlení žalované s plněním. Žalovaná se ve věci nijak nevyjádřila, netvrdila žádné skutečnosti na svou obranu ani nenavrhla důkazy k prokázání, že by na uvedenou pohledávku cokoliv zaplatila. Z výše uvedených důvodů shledal soud žalobu důvodnou v plném rozsahu. Žalobkyni přiznal rovněž nárok na úrok z prodlení podle ust. § 1970 občanského zákoníku ode dne následujícího po splatnosti pohledávky, a to v zákonné výši podle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůtu k plnění určil podle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. 9. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ust. § 142 o.s.ř. na základě úspěchu účastníků ve věci. V řízení byla plně úspěšná žalobkyně, a proto jí soud přiznal právo na náhradu vynaložených nákladů v plné výši. Náhrada nákladů řízení představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, odměnu za zastupování žalobkyně advokátem za celkem 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby a výzva k plnění) po 1 580 Kč úkon právní služby podle ust. § 7 bodu 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění vyhlášky č. 120/2014 Sb., 3 režijní paušály po 300 Kč podle ust. § 13 odst. 1 a 3 advokátního tarifu, celkem tedy 900 Kč, a navýšení příslušných položek o 21 % DPH, neboť právní zástupce žalobkyně osvědčil, že je jejím plátcem. Celkem tedy byla žalované uložena povinnost k náhradě nákladů řízení ve výši 7 624 Kč.