14 C 9/2022-30 — Okresní soud v Českých Budějovicích

1. Žalobkyně se žalobou došlou nadepsanému soudu dne [datum] domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku 51 184,78 Kč s příslušenstvím, s odůvodněním, že dne [datum] uzavřela žalobkyně se žalovaným smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny [číslo] jejíž nedílnou součástí byly rovněž obchodní podmínky žalobkyně. Na základě této smlouvy vznikl žalobkyni závazek dodávat žalovanému elektřinu ve sjednaném rozsahu za sjednanou cenu a žalovanému závazek takto poskytnutou elektřinu řádně a včas žalobkyni uhradit. Na základě výše uvedené smlouvy dodala žalobkyně žalovanému v období od [datum] do [datum] elektřinu za cenu 31 014,15 Kč, kterou žalovanému vyúčtovala fakturou [číslo] ze dne [datum] se splatností dne [datum], a dále v období [datum] do [datum] elektřinu za cenu 20 170,63 Kč, kterou žalovanému vyúčtovala fakturou [číslo] ze dne [datum] se splatností dne [datum]. Na uvedené pohledávky žalovaný neuhradil ničeho. S ohledem na prodlení žalovaného uplatňuje žalobkyně rovněž právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení z dlužných částek. Dne [datum] zaslala žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce žalovanému předžalobní upomínku s výzvou k plnění. Ani k této výzvě však žalovaný neplnil ničeho. 2. Okresní soud v Českých Budějovicích ve věci rozhodl elektronickým platebním rozkazem, který se však nepodařilo doručit žalovanému do vlastních rukou, a proto byl usnesením téhož soudu zrušen. Účastníci byli zároveň vyzváni, aby se ve lhůtě do 10 dnů vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání, přičemž nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Usnesení nabylo právní moci dne [datum]. Žalobkyně vyslovila souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se v soudem stanovené lhůtě žádným způsobem nevyjádřil, soud proto ve smyslu ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. předpokládal, že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a o.s.ř.. 3. Na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, a to faktury za elektřinu [číslo] ze dne [datum] se splatností dne [datum], faktury za elektřinu [číslo] ze dne [datum] se splatností dne [datum], dále pak smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítě nízkého napětí [číslo] ze dne [datum] pro odběrné místo [adresa žalovaného], výpisu z obchodního rejstříku na žalobkyni, poštovního podacího lístku a předžalobní upomínky ze dne [datum] zaslané žalovanému právním zástupcem žalobkyně má soud za prokázané, že dne [datum] byla mezi účastníky uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky plynu, jejíž nedílnou součástí jsou rovněž obchodní podmínky žalobkyně. Dále má soud na základě předložených listinných důkazů za prokázané, že žalobkyně vyúčtovala žalovanému dodanou elektřinu v částce 31 014,15 Kč a 20 170,63 Kč. Soud má též za prokázané, že před podáním žaloby vyzvala žalobkyně žalovaného prostřednictvím svého právního zástupce k úhradě dlužné částky. 4. Dle ust. § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. 5. Dle ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 6. Po právní stránce soud nárok žalobkyně hodnotil jako nárok z titulu uzavřené kupní smlouvy s předmětem koupě – elektřina ve smyslu ust. § 2079 a následující občanského zákoníku. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, ve které se žalobkyně zavázala dodávat žalovanému elektřinu a žalovaný se zavázal za tuto dodanou a vyúčtovanou elektřinu zaplatit kupní cenu. Žalobkyně žalovanému dodala a řádně vyúčtovala elektřinu v období od [datum] do [datum], avšak žalovaný porušil svou povinnost z uzavřené smlouvy, když žalobkyni neuhradil na kupní cenu ničeho. Žalovaný, který se ve věci nevyjádřil, neuvedl žádná tvrzení ani neoznačil žádné důkazy, které by vyvracely tvrzení žalobkyně. Soud proto shledal žalobu důvodnou a v plném rozsahu jí vyhověl. Nárok žalobkyně na zákonný úrok z prodlení vzhledem k prodlení žalovaného s plněním pak vyplývá z ust. § 1970 občanského zákoníku ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 7. Výrok o náhradě nákladů tohoto řízení vyplývá z ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého soud plně procesně úspěšné žalobkyni přiznal náhradu účelně vynaložených nákladů souvisejících s tímto řízením, tj. náhradu za zaplacený soudní poplatek ve výši 2 048 Kč a náhradu nákladů právního zastoupení žalobkyně advokátem, kterou dle ust. § 7 bodu 5 advokátního tarifu tvoří odměna za 3 úkony právní služby (1. převzetí a příprava zastoupení, 2. podání žaloby, 3. výzva k plnění předcházející návrhu ve věci samé) ve výši 3 180 Kč za 1 úkon právní služby a 3 režijní paušály po 300 Kč dle ust. § 13 odst. 1 a 3 advokátního tarifu. Příslušné položky byly navýšeny o 21% DPH, když právní zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem této daně. Celkem tedy náhrada nákladů řízení činí 14 680 Kč.