15 C 59/2021-172 — Okresní soud v Českých Budějovicích

1. Žalobce se žalobou došlou soudu dne [datum] domáhal, aby soud vydal platební rozkaz, který by žalovanému uložil povinnost zaplatit mu částku 1 716 562 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 716 562 Kč od [datum] do zaplacení a uhradit náklady řízení. Žalobce odůvodnil návrh tím, že dne [datum] došlo v objektu [anonymizováno 5 slov] na adrese [adresa]. V důsledku toho došlo k rozsáhlým škodám na vybavení [anonymizováno]. Unikající vodou byla zaplavena část 1. NP a 2. NP, byly poškozeny stavební součásti budovy a došlo k zatečení do [anonymizováno] techniky a vybavení kanceláří. Ze znaleckého posudku [anonymizováno] [jméno] [příjmení] vyplývá, že příčinou uvedené události byla materiálová netěsnost výrobku žalovaného, která vznikla v místě ukončení vnějšího závitu mezikusu a dosedací plochy vnitřního závitu DG T-kusu. Znalec přitom vyloučil, že by škodná událost mohla být způsobena pochybením při montáži, neboť došlo k vnitřnímu pnutí materiálu vyrobeného na bázi termoplastů, tím došlo k částečnému oddělení části s vnějším závitem od dosedací části mezikusu a v místě zašroubování mezikusu do DG T-kusu, který je těsněn o-kroužkem, došlo k výronu kapaliny, tj. úniku dopravovaného média (vody). 2. V důsledku výše uvedené škodní události vznikla škoda na majetku [anonymizováno 5 slov], v celkové výši 1 739 512 Kč. Z titulu pojistné smlouvy [číslo] o pojištění majetku uhradil klient poškozenému pojistné plnění ve výši 1 729 512 Kč, když od celkové výše škody odečetl smluvenou spoluúčast ve výši 10 000 Kč. S ohledem na výše uvedené je zřejmé, že škoda byla způsobena vadou výrobku. Žalovaný v komunikaci s žalobcem uvedl, že není výrobcem ani dovozcem tohoto výrobku. Je však nepochybné, že předmětný výrobek dodává na trh a že jde o dovezený výrobek. Za této situace podle § 2940 odst. 2 občanského zákoníku bylo povinností žalovaného škodu nahradit anebo ve lhůtě 1 měsíce sdělit, kdo je dovozcem uvedeného výrobku, neboť jde o výrobek vyrobený mateřskou společností žalovaného se sídlem ve [příjmení] [jméno]. Přes výzvu žalobce žalovaný nesdělil, kdo je dovozcem, je tedy povinen škodu nahradit sám. Podle § 2820 občanského zákoníku přešlo výplatou pojistného plnění právo na náhradu škody z poškozeného na klienta. Podle § 2939 odst. 3 občanského zákoníku se škoda hradí v částce převyšující částku vypočtenou z 500 EUR kursem devizového trhu vyhlášeným Českou národní bankou v den, v němž škoda vznikla. Ke dni [datum] činil tento kurz 25,90 Kč/EUR, hradí se tedy jen škoda v částce převyšující částku 12 950 Kč, tj. v tomto případě 1 716 562 Kč. Žalobce vyzval žalovaného k úhradě žalované částky kvalifikovanou předžalobní výzvou ze dne [datum], která byla žalovanému doručena téhož dne do datové schránky. Současně ho vyzval, aby sdělil, kdo je dovozcem předmětného výrobku. Žalovaný v reakci na předžalobní výzvu odmítl odpovědnost za způsobenou škodu a jméno dovozce nesdělil. Žalobci proto nezbývá než se domáhat svého práva u soudu. Žalovaný navrhuje, aby soud vydal platební rozkaz, který by žalovanému uložil povinnost zaplatit mu částku 1 716 562 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení. 3. Ve věci byl vydán platební rozkaz dne [datum]. Žalovaný proti platebnímu rozkazu podal odpor, a to dne [datum]. Platební rozkaz byl doručen žalovanému dne [datum]. Z odůvodnění odporu vyplývá, že žalovaný s únikem vody a škodnou událostí byl seznámen s ročním časovým odstupem po škodné události. [obec] nehody bylo již opraveno a nebylo tak bohužel možné se s událostí seznámit osobně. Žalovaný požádal o ověření příčiny úniku vody znalecký ústav [příjmení] [jméno]. Ten po nutných prověřeních zpracoval posudek [číslo]. Konstatoval, že„ v daném případě byl nepochybně použitý vadný způsob utažení závitu spojky (hrubým způsobem siko-kleštěmi místo výrobcem spojky doporučeného ručního dotažení či pomocí speciálního klíče) a velmi pravděpodobně tím došlo k přetažení závitu spojky (stopy/zuby po siko kleštích svědčí o nadměrném utažení), tento závit tak byl od své montáže vystaven nadměrnému napětí (které se koncentrovalo mezi maticí spojky a jejím závitem), které pak po nějakém čase vedlo k odlomení závitu spojky od matice spojky.“ Je tedy zřejmé, že dle zkoumání znaleckého ústavu [příjmení] [jméno] je příčinou vady spojky nesprávná montáž. Žalobce tvrdí, že je nepochybné, že žalovaný předmětný výrobek dodává na trh a že jde o dovezený výrobek. Za této situace podle § 2940 odst. 2 občanského zákoníku bylo povinností žalovaného škodu nahradit nebo ve lhůtě 1 měsíce sdělit, kdo je dovozcem uvedeného výrobku, neboť jde o výrobek vyrobený v mateřské společnosti žalovaného se sídlem ve [příjmení] [jméno]. Žalovaný je přesvědčen, že právní názor žalobce ohledně odpovědnosti žalovaného za škodu je nesprávný. Zákon č. 89/2012 Sb. občanský zákoník, transponuje do českého právního řádu právní úpravu Směrnice Rady 85/374 EHS. Směrnice harmonizuje právní úpravu odpovědnosti za vadu výrobku komplexně, na členských státech je aby její úpravu plně zapracovali. Odchýlit se od směrnice lze pouze tam, kde to Směrnice výslovně umožňuje. Proto oba nejdůležitější komentáře k občanskému zákoníku zdůrazňují, že právní úpravu § 2939 a násl. občanského zákoníku je nutné vždy porovnávat se zněním Směrnice a vykládat je tak, aby byly naplněny její cíle a účel. Směrnice přitom výslovně odpovědnost dovozce za škodu způsobenou vadou výrobku spojuje s dovozcem výrobku do Společenství. Žalobce dále argumentuje § 2940 odst. 2 občanského zákoníku, dle něhož je povinností žalovaného škodu nahradit nebo ve lhůtě 1 měsíce sdělit, kdo je dovozcem uvedeného výrobku a pokud toto nesdělí, je povinen škodu nahradit sám. Žalovaný upřesňuje, že neví a nemůže vědět, kdo je dovozcem použité spojky do České republiky. Žalovaný se ke své pasivní legitimaci opakovaně vyjádřil, že poškozená spojka byla označena ochrannou známkou [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], se sídlem [adresa], [příjmení] [jméno], tuto skutečnost žalovaný žalobci sdělil již dne [datum]. 4. Žalobce odůvodnil žalobu dále tím, že pokud žalovaný namítá, že jeho odpovědnost může být podle eurokonformního výkladu příslušným ust. občanského zákoníku dána pouze tehdy, pokud by výrobek byl dovezen ze země mimo EU. V daném případě škodu (podle žalobce) způsobil výrobek dovezený z [příjmení] [jméno], která však již v současnosti není členskou zemí Evropské unie, ačkoliv v době vzniku škody ještě členskou zemí byla. Z obsahu Směrnice zjevně vyplývá, že jejím účelem je ochrana práv poškozeného. Pokud je dovozce odpovědný za škodu způsobenou výrobkem pouze v případě dovozu ze třetí země, je proto, že Směrnice vychází z předpokladu, že uvnitř Evropské unie se může poškozená osoba bez nesnází domoci náhrady škody i proti zahraniční osobě. Soud rozhodující spor bude v každém případě vycházet právě ze Směrnice Rady 85/374 EHS. Nelze však vykládat Směrnici ani vnitrostátní právo tak, aby se poškozený musel domáhat práva na náhradu škody u soudu v zemi mimo Evropskou unii, když navíc není zaručen účinek směrnice. Opačný výklad by znamenal, že poškození by se mohlo ocitnout mimo ochranu směrnice, což je výklad zjevně absurdní. Je proto nutno trvat, že i v tomto případě, kdy výrobek byl dovezen ze země, která z EU vystoupila až následně, lze žalovat dovozce či dodavatele. Žalovaný tvrdí, že odpovědnost za škodu způsobenou vadou výrobku je vyloučena v případě, kdy škoda vznikla na věci neurčené nebo nepoužívané k osobní spotřebě. Podle § 2943 občanského zákoníku se ust. § [číslo] – [číslo] nepoužijí, pokud vada způsobila poškození vadného výrobku nebo poškození věci určené a užívané převážně k podnikatelským účelům. Občanský zákoník tedy nehovoří o osobní spotřebě, jak uvádí žalovaný, ale o určení k podnikatelským účelům. V daném případě došlo ke škodě na majetku [anonymizováno 5 slov], škoda tedy vznikla na majetku osoby, jejímž primárním účelem není podnikání, jde o neziskovou právnickou osobu. Bez významu je v tomto ohledu fakt, že poškozený disponuje určitým živnostenským oprávněním, neboť zákon vyžaduje, aby šlo o škodu na věci, která je užívána k podnikání„ převážně“, kterážto podmínka zjevně naplněna není. 5. Z výpisu z živnostenského rejstříku má soud za prokázané, že [anonymizováno 5 slov], má živnostenské oprávnění, a to předmět podnikání výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 – 3 živnostenského zákona, obory činnosti poradenská a konzultační činnost, zpracování odborných studií a posudků, výzkum a vývoj v oblasti přírodních a technických věd nebo společenských věd, testování, měření, analýza a kontroly. Jedná se o druh živnosti ohlašovací volna na dobu neurčitou. 6. Z vyjádření žalovaného ze dne [datum] vyplývá jeho stanovisko k pasivní legitimaci žalovaného. § 2943 občanského zákoníku je výsledkem transpozice článku 9 písm. b) Směrnice 85/374 EHS, který upravuje odpovědnost za vady výrobku. Celá Směrnice je koncipována pro ochranu spotřebitele. Do českého právníh