16 C 307/2021-37 — Okresní soud v Českých Budějovicích

1. Žalobce se po žalované domáhá zaplacení částky 6 900 Kč s příslušenstvím s tím, že právní předchůdce žalobce, společnost [právnická osoba], [IČO], uzavřel s žalovanou [datum] smlouvu o půjčce [číslo]. Nedílnou součástí této smlouvy byly i smluvní podmínky obsažené na další straně smlouvy. Na základě této smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalované peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná stvrdila svým podpisem. Žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s úrokem ve výši 840 Kč s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně sjednanou v článku 1.2 podmínek, dále odměnu za administrativní činnost ve výši 1 200 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 400 Kč, a to v 58 týdenních splátkách po 180 Kč, poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaná však nehradila splátky řádně a včas, na svůj dluh uhradila pouze částku 3 540 Kč. Požadována je dlužná jistina ve výši 5 313,80 Kč, dlužný poplatek ve výši 1 586,20 Kč, úrok ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny od [datum], tj. ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky, do zaplacení (ke dni postoupení kapitalizovaný v částce 4 183,94 Kč). V neposlední řadě je pak požadován zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny od [datum], tj. od marného uplynutí týdenní lhůty běžící po splatnosti poslední sjednané splátky, do zaplacení (ke dni postoupení kapitalizovaný v částce 1 411,61 Kč). Žalobce nabyl žalovanou pohledávku na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem z [datum]. 2. Dokazováním bylo zjištěno, že dne [datum] uzavřela žalovaná se společnosti [právnická osoba], smlouvu o půjčce [číslo]. Nedílnou součástí této smlouvy byly smluvní podmínky smlouvy o půjčce uvedené na zadní straně smlouvy. Na základě této smlouvy byla žalované poskytnuta finanční částka 6 000 Kč, kterou žalovaná převzala v hotovosti v místě svého bydliště při podpisu smlouvy. Současně se zavázala vrátit tuto částku spolu s poplatkem ve výši 4 440 Kč v 58 týdenních splátkách po 180 Kč. Poplatek ve výši 4 440 Kč byl kalkulován tak, že zahrnoval úrok ve výši 840 Kč, náklady na administrativní činnost ve výši 1 200 Kč a hotovostní inkaso splátek ve výši 2 400 Kč. V článku 1.2 smluvních podmínek smlouvy [číslo] bylo sjednáno, že v případě, že dojde ve smyslu článku 9.3 věty druhé těchto smluvních podmínek k prodloužení doby trvání smlouvy, nebude v období překračujícím původní sjednanou dobu trvání smlouvy jistina úročena. Podle článku 9.7 smlouvy (článek 9.3, na který odkazuje čl. 1, žádné ustanovení o prodloužení smlouvy neobsahuje) je smlouva uzavírána na dobu určitou, její účinnost trvá ode dne podpisu smlouvy do dne splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky. Bude-li však zákazník v okamžiku splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky v prodlení se zaplacením některé ze splátek nebo neuhradí-li poslední splátku celkové dlužné částky řádně a včas, prodlužuje se účinnost smlouvy do doby řádného uhrazení celkové dlužné částky. Ukončení účinnosti smlouvy nemá vliv na nároky, práva a povinnosti, které vznikly za dobu jejího trvání. Z dopisu ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalovaná půjčky řádně nesplácela, když ke dni postoupení činila výše pohledávky bez příslušenství 6 900 Kč (žalovaná částka bez příslušenství). Současně tímto dopisem oznámil poskytovatel půjčky postoupení pohledávky na žalobce. Dne [datum] byla ještě žalované zaslána předžalobní upomínka. 3. Žalobce prokázal, že je oprávněn vymáhat žalované pohledávky, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], když z přílohy k této smlouvě vyplývá, že předmětem postoupení jsou i žalované pohledávky. Postoupení pohledávek bylo žalované oznámeno, jak uvedeno shora, postupitelem. 4. Žalovaná nenabízí skutková tvrzení ani důkazy o byť jen částečné úhradě dluhu, ani jinak nezpochybňuje listinné důkazy strany žalující, které soud pro jejich vzájemnou souladnost a vnitřní logiku považuje za věrohodné. Proto soud žalobě jako důvodné vyhověl, pokud jde o přiznání dlužné jistiny a poplatku v celkové výši 6 900 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ke dni postoupení pohledávek ve výši 5 313,80 Kč a následně přirostlému úroku z prodlení až do zaplacení v zákonné výši. Soud však žalobci nepřiznal nárok na smluvní úrok z prodlení, neboť ten nevyplývá ze smluvních ujednání účastníků. Žalobce nárok na smluvní úrok z prodlení opírá o článek 1.2 ve spojení s článkem 9.3 (resp. 9.7) smluvních podmínek a má za to, že uplynutím doby, kdy měla být půjčka splacena, je smlouva úročena a dlužná částka je dále úročena smluvním úrokem ve výši 23,72 % ročně. Soud je toho názoru, že ze znění článku 1.2 a článku 9.7 smluvních podmínek naopak vyplývá, že v okamžiku splatnosti poslední splátky, je-li dlužník v prodlení se splácením některé ze splátek, pak se účinnost smlouvy prodlužuje (článek 9.7) a v období překračujícím původně sjednanou dobu trvání smlouvy nebude jistina úročena (článek 1.2). Žalobcův výklad článku 9.7, dle něhož dojde k prodloužení smlouvy pouze za situace, kdy je dlužník v prodlení s úhradou buď jedné splátky, nebo poslední splátky, nelze akceptovat, z použité formulace„ prodlení se zaplacením některé ze splátek“ nelze takový závěr učinit. Soud rozumí tomu, že takový výklad původní věřitel nejspíš zamýšlel, avšak v případě nejednoznačné formulace smluvního ujednání nemůže být toto ujednání vykládáno v neprospěch žalovaného dlužníka, který neměl žádnou možnost se na těchto formulacích jakkoliv podílet. Soud proto uzavírá, že žalobce nemá nárok na smluvní úrok ve výši 23,72 % ročně z dlužné částky, proto v tomto rozsahu žalobu zamítl. 5. Po právní stránce nárok žalobce vychází z ust. § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), dle kterého přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. O příslušenství pohledávky bylo rozhodnuto podle ust. § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., když přiznal plně procesně úspěšnému žalobci (k příslušenství se nepřihlíží) jejich náhradu. Náklady řízení tvoří odměna právního zástupce žalobce a náhrada jeho hotových výdajů dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., obojí navýšené o 21 % DPH, když právní zástupce žalobce osvědčil, že je plátcem této daně. Žalobci rovněž přísluší náhrada za zaplacený soudní poplatek. 7. Soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání, když účastníci vůči takovému postupu neměli námitek a ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů (§ 101 odst. 4 a § 115a o. s. ř.). Při odůvodnění rozsudku postupoval soud podle ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. a uvedl pouze zkrácené odůvodnění.