9 C 18/2022-18 — Okresní soud v Českých Budějovicích

1. Žalobkyně se žalobou z 20. 7. 2022 domáhala vydání rozhodnutí, kterým byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí 4 812 Kč s úrokem z prodlení. Nárok odůvodnila tím, že je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem popř. provozovatelem motorového vozidla, provozovaného bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v rozporu se zák. č. 168/1999 Sb. Zjistila, že osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1350 cm³ do 1850 cm³ [registrační značka] [VIN kód] je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný, ale žalovaný jako jeho vlastník/provozovatel neměl od 8. 1. 2021 do 13. 4. 2021 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti. Vznikl jí tak nárok na příspěvek ve výši 4 512 Kč a na zaplacení poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Žalovaný příspěvek i přes výzvu odeslanou mu 10. 6. 2021 neuhradil, přičemž splatnost příspěvku nastala 25. 5. 2021. 2. Ze situace, kdy na základě usnesení soudu z 25. 8. 2022 [číslo jednací] – 8 nastala dle § 101 odst. 4 o. s. ř. fikce souhlasu účastníků s rozhodnutím ve věci bez jednání, přičemž byl předložen dostatek listinných důkazů, umožňujících ve věci rozhodnout bez jednání, postupoval soud dle § 115 o. s. ř., ve věci nenařídil jednání a rozhodl pouze na základě předložených listinných důkazů. 3. Na jejich základě má za prokázané, že žalovaný byl od 5. 10. 2020 do 14. 4. 2021 zapsán v centrálním registru silničních vozidel jako vlastník/provozovatel vozidla [registrační značka] se zdvihovým objemem válce motoru [číslo] cm³, přičemž v období od 5. 10. 2020 do 14. 4. 2021 nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu, způsobenou provozem tohoto vozidla, když žalovaný jeho sjednání ani netvrdil. Žalobkyně výzvou z 10. 6. 2021 vyzvala žalovaného k úhradě příspěvku ve výši 4 512 Kč, který žalovaný neuhradil. 4. Na základě uvedených skutkových závěrů učinil soud následující závěry právní. 5. Dle § 1 odst. 2a) zák. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, musí být v případě vozidla, zapsaného v registru silničních vozidel, povinnost pojištění odpovědnosti splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v tomto registru, s výjimkou doby, kdy je zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé a doby, kdy je odcizené. Podle § 3 odst. 2 téhož zákona je vlastník tuzemského vozidla povinen uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti. Podle § 4 odst. 1 téhož zákona jsou vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel společně a nerozdílně povinni zaplatit žalobkyni příspěvek za každý den porušení uvedené povinnosti, vyjma případu, kdy vozidlo bylo odcizeno. Dle odstavce 2 téhož ustanovení při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a osoba zapsaná jako provozovatel vozidla je jeho provozovatelem. Dle odstavce 3 téhož ustanovení se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost dle § 1 odst. 2 tohoto zákona, a výše denní sazby podle druhu vozidla. 6. Žalovaný byl v době od 8. 1. 2021 do 13. 4. 2021 vlastníkem a provozovatelem vozidla [registrační značka], přičemž nesplnil svoji povinnost uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti z provozu tohoto vozidla. Dle § 4 odst. 1 zák. č. 168/1999 Sb. mu tak vznikla povinnost uhradit žalobkyni příspěvek ve výši 4 512 Kč, a to s ohledem na výši denní sazby dle § 2 vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. Příspěvek se stal splatným na základě výzvy žalobkyně z 10. 6. 2021. 7. Žalovanému dále dle § 4 odst. 4 zák. č. 168/1999 Sb. vznikla povinnost zaplatit žalobkyni náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, jejichž výše dle § 2a vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. činí 300 Kč. 8. Celkem tedy žalovanému vznikla povinnost zaplatit žalobkyni 4 812 Kč. 9. Vzhledem k prodlení žalovaného s úhradou jeho peněžitého dluhu mu zároveň dle § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, vznikla povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně uplatnila nárok na zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši za dobu, kdy žalovaný již byl v prodlení s úhradou dluhu. 10. Soud tedy uzavřel, žaloba je důvodná, když žalobkyně má vůči žalovanému neuhrazenou pohledávku ve výši 4 812 Kč spolu s uplatněným úrokem z prodlení, a žalobě proto v plném rozsahu vyhověl. 11. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a ve věci zcela úspěšné žalobkyni bylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení vůči ve věci neúspěšnému žalovanému. Náhradu nákladů řízení je tvořena náhradou za zaplacení soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměnou za 3 úkony právní služby po 200 Kč dle § 14 b odst. 1 advokátního tarifu a náhradou hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 100 Kč dle § 14 b odst. 5 a) advokátního tarifu. Náhrada nákladů řízení, vyjma náhrady za zaplacený soudní poplatek, byla navýšena o DPH, neboť zástupce žalobkyně je plátcem DPH. Celkem tedy byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 1 489 Kč.